Snímek Rockstar je dosud největším indickým projektem natáčeným v Česku
Že Sychrov okupují filmaři, poznáte podle toho, že podél příjezdových cest stojí zaparkované desítky dodávek a na zámecké zdi visí cedulky se šipkami a nápisem Basecamp. Že se na státním zámku nedaleko Liberce usídlila jedna ze současných režisérských hvězd indické kinematografie Imtiaz Ali se svým štábem, poznáte podle toho, že se to ve stanech v základním táboře hemží černovlasými lidmi a herci v pestrobarevných kostýmech. Včetně muzikantů a tanečníků v českých a moravských lidových krojích.
Snímek Rockstar, který v Praze i na dalších místech republiky vzniká v produkci jedné z největších bombajských produkčních společností, vypráví příběh mladíka Janardhana, který na vysoké škole v Dillí patří ke studentům ze sociálně nižších vrstev. Rodina ho považuje za budižkničemu, přátelé za snílka toužícího po dráze muzikanta. Janardhan se zamiluje do bohaté Heer, nejkrásnější a nejoblíbenější dívky na škole. Tento vztah ovlivní jeho další život, i když se jejich životní cesty načas rozdělí. Film je zcela v intencích klasické bollywoodské produkce plný hudby a tance a režisér využívá i motivy české lidové hudební tradice.
Rozhoduje režisér
Že se Janardhan po letech setká s Heer během svého evropského turné právě v Praze, nebylo v samém začátku vzniku projektu jisté. „Původní podmínkou bylo evropské, pro Indy exotické místo a Česká republika byla jednou z variant,“ vysvětluje Hiren Gandhi, producent filmu ze společnosti Shree Ashtavinayak Cine Vision .
Již ve výběru lokace pro Rockstar se projevují specifika indické filmařiny i kastovní systém. „Byl to zcela nestandardní postup,“ vypráví lokační manažer ze společnosti Film Hunters Pavel Špaček. „Takto velkému projektu většinou předcházejí dva měsíce, kdy se skautuje a tipuje v místech, která by se pro natáčení hodila. Většinou je to štáb dvaceti lidí, včetně architekta jeho zástupce. Tady nic takového neproběhlo, přijel pouze režisér, s nímž jsem sám projížděl Českou republiku.“ Potenciální náklady režisér neřešil a rozhodoval se jen podle svého úsudku a jak mu jednotlivá místa zapadala do scénáře. „Když jsou pro film tematicky nutná a pomohou prodeji, pak mu to producent zaplatí,“ dodává Špaček.
Do Prahy se režisérzamiloval na první pohled. „Co mě skutečně přesvědčilo, je skutečnost, že Praha je jedno z mála evropských měst, která nebyla poničená během druhé světové války,“ říká Imtiaz Ali . „Samozřejmě jsem všechno prostudoval předem na internetu, a to, co jsme viděl, mě přesvědčilo, abych se sem přijel podívat osobně. Jakmile jsem se z letiště dostal do Prahy, věděl jsem, že jsem na pravém místě. Během několika dní jsem vybral všechny lokace, které jsem potřeboval.“
Jediné, čeho režisérská hvězda lituje, je, že tu bude natáčet jen třicet nebo čtyřicet dní. A že nebude moci využít veškerý potenciál, který Česko pro natáčení nabízí. „Nikdy jsem si nemyslel, že budu někdy natáčet jinde než v Indii. Češi mají také velmi dobrý smysl pro humor, který mi opravdu sedí,“ dodává Ali.
Režisér také tvrdí, že Praha má velmi dobrou reputaci, co se týká zázemí i veškerého technického vybavení. „Jedna věc je techniku sehnat, druhá jsou lidé, kteří ji umějí dobře ovládat a používat. S tím v Česku není problém. Filmování je také hodně o pozitivním přístupu, o tom, že nepochybujete, že lze určitý záběr natočit. Češi ten kousek navíc umějí přidat, což mi vyhovuje,“ pochvaluje si Imtiaz Ali.
Haló efekt
Zatímco ještě před deseti patnácti lety byl Bollywood hodně uzavřený do sebe, v posledních letech natáčejí indické štáby po celém světě. „Když vyjedou do Evropy, je to pro ně exotika, a tu Indové milují,“ říká Martin Hůlovec z produkční společnosti Punk Film, která je českým koproducentem filmu Rockstar. Ten je již třetím filmovým projektem indické kinematografie v Česku, ale prvním blockbusterem hollywoodského typu.
Premiérovým dílem indické provenience natáčeným v České republice byl v roce 2006 snímek MP3, který měl pracovní název Z Bombaje do Paříže. „Byl to nezávislý film a točil se tu zhruba šest dní. V Praze se tehdy kašírovala Paříž, natáčení u nás vyšlo levněji,“ vzpomíná Hůlovec na první kontakt s indickými filmaři. Poté s kolegou odjel do Bombaje, kde se kromě filmového byznysu koncentruje i branže reklamní. „Od té doby jsme se podíleli na vzniku řady indických reklamních spotů, v Česku se natáčely i velké kampaně jako například na Sony Vaio,“ dodává Hůlovec. Druhým indickým filmovým projektem byl akční film, který se v Praze točil necelé tři týdny.
Rockstar je jiná třída. Štáb režiséra Imtiaze Aliho stráví v Česku více než měsíc a utratí zhruba 40 až padesát milionů korun z celkového rozpočtu ve výši dvou set milionů. Což sice v porovnání například s pokračováním americké akční série Mission: Impossible není závratné, Američané plánují v Česku utratit zhruba dvě stě milionů korun , ale jak podotýká Hůlovec, „není to zase tak málo, uvážíme-li, že co Indové srazí na výdajích, naženou kvantitou“.
„V minulosti začali natáčet ve Švýcarsku a teď jsou tam skoro pořád. Indové totiž přicházejí ve vlnách. Takže když se povede blockbuster Rockstar, po Indii se to rozkřikne a reálně to zvedne další vlnu zájmu,“ věří Hůlovec. Kromě kvality filmového zázemí bude pro příliv indických produkcí do Česka důležité, zda se projektům podaří dosáhnout na filmové pobídky. „To je úplně základní. Ročně se tu objevily řekněme dva projekty, jejichž uskutečnění vyhlíželo reálně. Rockstar je první velký film, který přišel pod vidinou toho, že máme o pobídky zažádáno a je reálná šance je obdržet,“ říká producent Punk Filmu. Již vloni tu měl na obhlídkách producenty podobného blockbusteru, kteří chtěli v Praze vytvořit „kulisu“ Paříže. „Jenže pak vedle sebe položili podmínky: dražší Paříž, ale s pobídkami, versus a levnější Čechy - bez pobídek. I když byl projekt připravený a čekalo se jen na zelenou, zvítězila Paříž,“ popisuje Hůlovec.
Ty peníze!
Pokud se filmu Rockstar podaří pobídky získat (prvním kolem procesu, kulturním testem, již prošel), Hůlovec předpokládá, že se s indickými produkcemi v Česku netrhnou dveře. „Herci, režisér a celý štáb jsou top elita a film je v Indii ostře sledovaný. Vědí o něm všichni lidé z branže, i z reklamní. Pokud se vrátí domů a řeknou, že dostali dvacet procent nákladů zpátky, doufám, že se s dalšími roztrhne pytel. Zájemců totiž přichází hodně, jediné, na co vždy narážíme, jsou ty peníze,“ podotýká Hůlovec.
Ze státního rozpočtu je na „vratky“ filmovým produkcím pro letošní rok vyčleněno celkem 250 milionů korun (místo původních 400 milionů, viz EURO 34/2010), přičemž do konce minulého týdne bylo alokováno již téměř 200 milionů. Zavedení pobídek přišlo v Česku na poslední chvíli, letos v létě. Český filmový průmysl vloni poznamenala krize, kvůli silné koruně přijíždělo i méně velkých zahraničních produkcí. „Je jisté, že hodně filmových profesionálů, zvlášť těch nižších, s řemeslem seklo. Zavíraly se cateringy, řidiči prodávali auta, zbytek tvůrčích profesí paběrkoval, kde se dá,“ říká český producent.
Nejen díky pobídkám, ale i „nakopnutí“ české i světové ekonomiky se letos situace zlepšuje. Ve filmu i v reklamě. „Zatímco však dříve stačilo zavolat dvěma vrchním osvětlovačům, dneska se chytíte u sedmého. Je jich méně a všichni na něčem dělají. Jakmile by se stalo, že někdo bude mít problém pokrýt produkci lidmi, byl by to opravdu velký průšvih, protože filmařina po celém světě je vesnice. Všichni vědí o všem, to se opravdu rychle rozkřikne,“ varuje Hůlovec.
Emoce jako zaklínadlo
Na nádvoří sychrovského zámku se kolem pódia nasvíceného obřími odrazkami mísí pestrobarevní tanečníci s členy štábu i běžnými návštěvníky severočeské památky. Sychrov je ale na filmaře zvyklý. „Za posledních dvacet tu natáčelo kolem 25 velkých produkcí. Filmování probíhá většinou za plného provozu, je to však pro nás vítaný zdroj finančních prostředků,“ usmívá se kastelán Miloš Kadlec. Částky kolem půl milionu i vyšší, které tu filmaři nechají dle délky natáčení a míry omezení provozu, mu pomáhají s rekonstrukcí a udržením základních provozních potřeb zámku.
Na pódium vbíhá skupina cikánských tanečníků z francouzského souboru Romano Atmo a nádvořím burácí mix indických a evropských rytmů. Jsme svědky natáčení jedné sekvence z celkem devíti písní, které ve snímku Rockstar zazní. Písní, jež jsou pro filmy Bollywoodské produkce zcela klíčové. „Jejich prostřednictvím popisujeme chemii mezi dvěma lidmi. Nejsou důležité pro posun děje, vyjadřují především emoce a fantazie hlavních hrdinů,“ vysvětluje producent Hirem Gandhi.
Emoce jsou i tím, co indické natáčení odlišuje od jiných produkcí. „Zatímco naši jsou vždy o krok před problémem, Indové mají tendenci problém řešit, až když nastane,“ přibližuje indickou mentalitu Martin Hůlovec z Punk Filmu. Jak ale dodává, „jsou to naši klienti a je to jejich styl práce“. Uvidíme, nakolik si na něj budou muset čeští filmaři zvyknout.
(Rozhovor)
Hiren Gandhi
Určitě se vrátíme
Indický producent oceňuje především kvalitu českých filmových profesionálů
EURO: Jaké jsou v Česku podmínky pro natáčení? GANDHI: Podmínky jsou perfektní, český štáb je velmi profesionální a vaši lidé jsou přátelští, ale hlavně velmi talentovaní.
EURO: Porovnáte-li náklady na natáčení, jsou v České republice vyšší než v Indii? GANDHI: Neřekl bych, že je tu natáčení drahé. Česká republika je z filmařského hlediska atraktivní, navíc tu nově existuje možnost získat zpět část nákladů formou filmových pobídek.
EURO: Jsou vládní pobídky rozhodující při zvažování, zda půjdete do konkrétní země natáčet? GANDHI: Pro mě jako producenta hrají náklady významnou roli a možnost získat cokoliv zpátky je jistě důležitý faktor.
EURO: Kolik diváků musí získat projekt, jakým je Rockstar, aby se dalo hovořit o úspěchu? GANDHI: Spíš než na počtu prodaných vstupenek závisí úspěch takto velkého filmu hlavně na počtu kopií, které půjdou do distribuce. Mělo by jich být kolem osmi až devíti set. (Pro srovnání: u velkého českého filmu jde do distribuce běžně kolem třiceti kopií – pozn. red.)
EURO: Před půldruhým rokem indičtí producenti stávkovali kvůli neshodám s majiteli multiplexů ohledně výše podílu na tržbách… GANDHI: To netrvalo dlouho a situace se už uklidnila. Výše podílu se liší podle filmu, nyní je to kolem 51 až 52 procent pro producenta.
EURO: Jak váš byznys ovlivňuje pirátství? GANDHI: Je to velký problém nejen na indickém, ale zejména na asijském trhu. Snažíme se hledat řešení, máme agentury, které situaci monitorují, stoprocentně úspěšné však nejsou.
EURO: Máte v Indii možnost čerpat finance ze státních fondů? GANDHI: Dotace sice existují, ale jen pro drobné nezávislé produkce a jsou velmi omezené. U komerčních projektů využíváme individuální investory a peníze z bank.
EURO: Vloni vaše společnost natáčela v Bombaji snímek Blue, kde si zahrála i americká popová diva Kylie Minogue. Je pro indický film obvyklé, že angažuje zahraniční filmové hvězdy? GANDHI: Není, indické publikum nicméně hollywoodské hvězdy miluje. Jsou pro nás ale strašně drahé. (Denní plat Kylie Minogue během týdenního natáčení činil sto tisíc liber – pozn. red.)
EURO: Ovlivňuje zahraniční kinematografie indickou tvorbu, zejména co se týká uvolňování pravidel například pro zobrazování nahoty? GANDHI: Určitě se situace mění, ale není to ani tak otázka vkusu publika. Potřebujete-li, aby bylo vidět obnažené tělo, nebo postelovou či líbací scénu, není problém, ale není to za každou cenu. Závisí to především na scénáři.
EURO: Uvažujete, že se do Česka vrátíte s dalším filmovým projektem? GANDHI: O tom nepochybuji.
EURO: Využijete více místních profesionálů? GANDHI: Určitě, příště přijedu jen s herci a režisérem. Jak jsem již říkal, vaši lidé jsou naprosto profesionální a s jejich prací jsem velmi spokojen.
(box)
Indická továrna na sny
Film je kromě kriketu indickou vášní číslo jedna. Indický filmový průmysl je svým objemem více než tisícovky filmů ročně (ve Spojených státech se jich ročně točí kolem sedmi set) a s více než třemi miliardami prodaných vstupenek za rok (v USA necelých 1,5 miliardy) největší na světě. V letech 2005 až 2008 rostl ročně v průměru o 17,7 procenta na téměř 2,5 miliardy dolarů, do roku 2013 se předpokládá další nárůst na 3,5 miliardy dolarů. Hlavním tahounem by měla být digitalizace kin, zvyšování průměrné ceny vstupenek (nyní se pohybuje kolem půl dolaru), vznik nových multiplexů a doplňkové zdroje příjmů, například merchandising či satelitní, mobilní nebo internetová práva.
Produkční společnost Shree Ashtavinayak Cine Vision (SACV), která v Česku natáčí snímek Rockstar, patří mezi největší v Bollywoodu. Ten je nejvýznamnějším centrem indického filmového průmyslu a generuje 36 procent celkových příjmů ze vstupného na filmy natočené v hindštině (představují 45 procent indického trhu). SACV se kromě výroby filmů zabývá i jejich distribucí a promítáním. Firma je kotovaná na bombajské a indické národní burze.
Popisky:
(1)
Evropské jamování. V písni, která se natáčela na Sychrově, se prolíná cikánská, evropská a indická hudba. Mezi protagonisty se objeví i jedna z nejslavnějších evropských cikánských kapel, francouzská Romano Atmo.
(2)
Pět z devíti. Dosud Indové točili v česku maximálně jednu píseň, my jich tu natočíme pět, říká producent Hiren Gandhi
(3)
Kouzlo lokací. Rockstar se v Česku natáčel kromě Sychrova například na Starých zámeckých schodech na Pražském hradě, ve Státní opeře, v mladoboleslavské věznici či v Liberci.
(4)
Hvězdný tým. Kromě režiséra Imtiaze Aliho (vpravo) bude Rockstar při letní premiéře příští rok lákat diváky na jednoho z nejpopulárnějších mladých bollywoodských herců Ranbira Kapoora alias Janardhana (vlevo). Hudbu složil Allah Rakha Rahman, držitel Oscara za film Milionář z chatrče.
(5)
Rockstar v Česku? Bude-li se indický velkofilm promítat i u nás, zatím není jisté. „Jako koproducenti na něj máme práva. Až bude film hotový, budeme hledat distributora,“ říká Martin Hůlovec ze společnosti Punk Film.
