V dopise pro Bohuslava Svobodu byla kromě fotografií ze sledování ženy a dítěte i výbušnina
Když se loni na sklonku léta Bohuslav Svoboda rozhodl, že bude kandidovat v řadách ODS na post pražského primátora, ani náhodou netušil, jaké intriky a výhružky ho v úřadu budou čekat. Nakonec se stal prvním českým politikem, kterému dorazila poštovní zásilka s výbušninou. Tuto informaci získal týdeník EURO z policejních kruhů a pražská policie ji na konkrétní dotaz nevyvrátila.
Vše začalo minulý rok v prosinci tím, že Bohuslavu Svobodovi někdo z anonymní telefonní karty zaslal výhružnou textovou zprávu. Když se politik toho dne večer vrátil domů, měl zalepené zámky dveří od bytu a na dveřích nastříkaný známý kosočtvercový symbol.
Poměrně brzy poté, kdy Svoboda kvůli problému kontaktoval policii, se to anonymní odesilatel dozvěděl a poslal esemesku, že mu Martin Červíček (tehdejší šéf pražské policejní správy, od března náměstek policejního prezidenta) stejně nepomůže. A pak jeho ženě někdo propíchal pneumatiky u auta, i když nezaparkovala přímo před domem, kde Svobodovi bydlí.
Nebezpečné vyhrožování
Zasílání textových zpráv neustávalo (některé viz Jak se vyhrožuje primátorovi) a nátlaková akce vyvrcholila tím, že do sekretariátu primátora přišel zhruba před měsícem dopis. Ten kromě fotografií z celodenního sledování jeho ženy a dítěte obsahoval také výbušninu – údajně trinitrotoluen – bez roznětky. Po této poslední aktivitě neznámého psychoteroristy přidělila policie Bohuslavu Svobodovi ochranku, která sleduje každý jeho krok, například i při volnočasových víkendových aktivitách, které s prací nesouvisejí.
„Vámi uvedené skutečnosti řeší pražští kriminalisté jako podezření z přečinu nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování a zločin vydírání. S ohledem na probíhající vyšetřování a bezpečnost dotčených osob nemohu na vaše otázky odpovědět. Děkuji za pochopení,“ reagovala na dotazy týdeníku EURO mluvčí pražské policejní správy Andrea Zoulová. Podobným esemeskám byla vystavena i radní za ODS Alexandra Udženija.
Všechny atributy případu vedou detektivy k reálným úvahám, že výhružky a další pokusy o blíže nespecifikované vydírání nejsou dílem pomateného jedince, nýbrž sofistikovanou šikanou. Její autor má jasný cíl – zastrašit, ale zůstat neodhalen. Fotografie Svobodovy ženy nesou jednoznačné znaky zkušeností z cíleného průřezového sledování a i zasílání textových zpráv si autor výhružek dobře ošetřil. Jak SIM karta, tak přístroj, z něhož jsou esemesky odesílány, se totiž zapíná pouze na okamžik. Nelze tudíž dohledat nejen majitele čísla, ale ani přesnou lokalitu, ze které je zpráva odesílána.
„Nejsnazší vysvětlení by bylo, že to je psychopatická osobnost. Co je na tom ale zarážející, je, že to je docela systémové, že zareagoval hned na to, že byla o celé záležitosti informována policie. To už nevypadá na nějakého blázna, ale na někoho, kdo to dělá systematicky, kdo si ty informace dokáže opatřit. Ze začátku to bylo psáno primitivně s gramatickými chybami, ty se pak ale přestaly objevovat a tlak se stupňoval,“ uvádí Bohuslav Svoboda a ptá se: „Kromě rodiny jsem to prakticky nikomu neřekl, takže kde ty informace sehnal?“
Jednou z velmi pravděpodobných vyšetřovacích verzí je psychický útok na vedení pražského magistrátu, které se pokouší vymýtit klientelistické vazby z velké radnice metropole. Svoboda totiž „staré protřelé magistrátní pardály“ systematicky odstřihává od vlivu na úřadě, který hospodaří s padesátimiliardovým rozpočtem. Už před komunálními volbami si Svoboda vynutil například odstavení někdejší Bémovské elity z městské rady: Milana Richtera, Pavla Klegy nebo Rudolfa Blažka.
Šéf pražské ODS a zastupitel Boris Šťastný si ovšem myslí, že výhružky mohou souviset spíše s uzavřením koalice občanských a sociálních demokratů. „Je to velice nepříjemné, frustrující. Přeju si, aby policie celou věc co nejrychleji prošetřila, aby se ukázalo, kdo za tím stojí. Začalo to až po uzavření koaliční smlouvy a po ustavujícím ošklivém zastupitelstvu, během kampaně se nic takového neobjevovalo. Může to být akce blázna, nebo někoho, kdo nesouhlasí s uzavřenou koalicí, i cokoli jiného. Zároveň jako předseda pražské ODS zásadně odmítám, aby tato pro nás všechny děsivá kriminální záležitost, byla médii nebo kýmkoli jakkoli účelově politizována,“ řekl týdeníku EURO Šťastný. Zatím nicméně nebyla nalezena žádná indicie, která by některou z vyšetřovacích verzí potvrdila.
Konec koalice?
Pomineme-li sicilské metody a podíváme se blíže na pražský magistrát, situace čím dál více připomíná papiňák před výbuchem. Může to ilustrovat příhoda z předminulého týdne, kdy šéf pražské ODS Boris Šťastný svolal esemeskami zasedání K6 (složení: šéfové pražských organizací koaličních stran, šéfové klubů, primátor a náměstek za ČSSD). Místo konání? Kancelář zastupitele ČSSD Petra Hulinského (známého mimo jiné snad prvním náborem černých duší do ČSSD přes bezpečnostní agenturu Indus), protože jednání vyvolali sociální demokraté.
Na schůzce došlo podle informací týdeníku EURO k tvrdé výměně názorů ohledně transformace městských akciových společností, které by měly být převedeny na německý model, což má zamezit pokračování klientelistických vazeb v těchto firmách. Náměstek primátora za ČSSD Karel Březina měl primátorovi vytýkat, že je v tomto ohledu nečinný. Tomu se Svoboda bránil. Už dříve totiž za tímto účelem najal bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka, aby mu s transformací společností na německý model pomohl.
Neúspěšně se řešilo také obsazení dvou míst v radě hlavního města, které jsou na základě stranických hlasování připravovány pro Borise Šťastného a Petra Hulinského. V této souvislosti se objevila informace, že by Hulinský mohl rezignovat na svůj poslanecký mandát, aby se mohl plně věnovat magistrátním aktivitám. Jenže primátor má se jmenováním obou potenciálních radních problém. Navíc dlouhodobě prosazuje jedenácté místo v radě pro TOP 09, která volby sice vyhrála, avšak ocitla se v opozici.
Situace na jednání nakonec eskalovala natolik, že Bohuslav Svoboda hrozil ukončením současné koalice ODS a ČSSD na magistrátu. Roztržka vyvrcholila tím, že mezi oběma znesvářenými stranami bylo vyvoláno smírčí řízení. „Vzhledem k tomu, že koaliční partneři konstatovali významné zpomalení procesu transformace městských společností a současně došlo k nedohodě o obsazení jedenáctého místa v radě hlavního města Prahy, dohodly se koaliční strany na zahájení smírčího řízení vyplývajícího ze vzájemně uzavřené koaliční smlouvy,“ oznámily obě strany v tiskové zprávě.
Oba potenciální radní Boris Šťastný i Petr Hulinský nechtějí aktuální dění na magistrátu příliš komentovat. „Promluvte si s kolegou Březinou, jsem zaneprázdněn zasedáním Poslanecké sněmovny. Informace o mojí případné rezignaci na poslanecký mandát se nezakládají na pravdě,“ uvedl pouze Hulinský. Karel Březina se s týdeníkem EURO nesešel a později ani nezvedal telefon.
Spor o klíčové úředníky
Lidé blízcí Bohuslavu Svobodovi jsou znechuceni a roztrpčeni z přílišného nátlaku na primátora ze strany části ODS a socialistů už delší dobu. Podle informací z okolí primátora se všechno odvíjí od uchování dlouhodobě nastavených klientelistických vazeb. Do této souvislosti prý spadá i zmíněný pokus o smírčí řízení. Svoboda by chtěl obsadit významné ekonomicko-úřednické posty „čistými lidmi“ 3. května, jenže smírčí řízení může tento plán minimálně pozdržet. „Má to vypadat tak, že Svoboda nepracuje, což není pravda,“ prozradil týdeníku EURO primátorův blízký spolupracovník, který si přál zůstat v anonymitě.
Jmenování nových klíčových úředníků zdržují nepochopitelné obstrukce. „Tam určitě problém je, protože výběrová řízení proběhla, máme představu, jak místa obsadit, ale přesto se to nedaří, protože koaliční partner požaduje stoprocentní souhlas s těmi lidmi na úrovni K6,“ říká Svoboda.
Média zmiňují často jako klíčového hráče, který drží ruku nad aktuálním děním na pražském magistrátu, vlivného pražského politika ODS Tomáše Hrdličku. Po říjnových komunálních volbách sice přestal být radním v Praze 10, ponechal si ale funkce uvnitř ODS. Hrdlička má historicky blízko k zastupiteli Milanu Richterovi – ostatně oba se dlouhodobě podíleli na vedení Prahy 10, kde jsou etablováni i sociální demokraté Karel Březina a Petr Hulinský.
„Patrně na základě předchozích dohod existuje vlivná skupina kolem Tomáše Hrdličky, který sám nemá ve straně ani na magistrátě žádnou podstatnou nebo oficiální funkci, ale ovládá pražskou ČSSD – Hulinského a prostřednictvím něj sociálnědemokratické radní – a část ODS Šťastného a Richtera. Všechno jsou to lidé z Prahy 10,“ tvrdí člověk z okruhu primátora, který si nepřál být jmenován.
Týdeník EURO chtěl Hrdličku požádat o schůzku, aby se informace o vlivu na „staromagistrátní partu“ ODS, ale i části ansámblu ČSSD vyjasnily. Marně. Hrdlička telefon nezvedal a na textové zprávy s výzvou ke schůzce nereagoval.
Předseda pražské ODS Boris Šťastný takové spekulace odmítá. „Nové vedení magistrátu má celé penzum nástrojů, jak provést veškeré audity a zavést veškeré kontrolní mechanismy. Rada města a primátor mají v těchto věcech zcela volnou ruku. Přijde mi proto naprosto absurdní spojovat tyto věci s dalšími politiky občanských demokratů,“ zareagoval stroze na otázku ohledně vlivu Hrdličky. Jisté je v současné chvíli jen to, že na pražské radnici bude ještě pořádně dusno.
Box 1
Jak se výhrožuje primátorovi
Některé textové zprávy, které z neznámého čísla přišly na mobilní telefon pražského primátora Bohuslava Svobody (sprostá slova vytečkována týdeníkem EURO)
- „Vyser se na to ty z…e! Vrat se ke svejm k….m! Mas maly dite a my na tom namesti nebyly jen tak!“
- „Jak chces z…e! Zatim mas jenom zalepeny zamky! Sam vidis jak sme blizko…a mas dite! Rozhodni se rychle! Ale bez socana dedku!!“
- „Tu p..u mas jako bonus dedku! Lidem v baraku rekni, ze se povezou v tom marastu s tebou hajzle!“
Pramen: týdeník EURO
Box 2
Politici POD DOHLEDEM
Krátkodobá ochrana může být přidělena komukoli, například důležitým svědkům, politikům, jejich příbuzným nebo podnikatelům, kteří se cítí být ohroženi.
2010
V souvislosti se žhářskou aférou ve Vítkově byli od ledna 2010 pod policejní ochranou manželka a syn premiéra Jana Fischera. Důvodem byly výhrůžky v anonymním dopise Anně Sivákové, matce vážně popálené dvouleté Natálky, součástí těchto výhrůžek byli i oni dva.
2009
červen
Kvůli pravicovým extremistům začali policisté preventivně hlídat rodinu ministra vnitra Martina Peciny. Ochranku dostal i syn premiéra Jana Fischera.
říjen
Ministru financí Eduardu Janotovi byla na jeho žádost přidělena ochranka. Šéf resortu vnitra Martin Pecina později řekl, že se na něj Janota obrátil s žádostí o ochranu a on žádost předal policejnímu prezidentovi, který Janotovi přidělil bodyguardy. Důvod tohoto kroku však Pecina nechtěl konkretizovat s ohledem na Janotovu bezpečnost, nevyjádřil se k němu ani ministr financí.
2008
únor
Policie začala hlídat poslance Evžena Snítilého. Snítilému a několika dalším zákonodárcům přišel v době mezi první a druhou prezidentskou volbou dopis s kulkou. Ochrana Snítilého, který při druhé volbě podpořil Václava Klause a byl kvůli tomu vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD, byla podle informací Práva na úrovni premiéra.
září
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová začala po podání stížnosti pro porušení zákona v údajné korupční kauze bývalého vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka dostávat více výhrůžných a útočných anonymních dopisů. Přibližně dva týdny byla proto pod zvýšenou ochranou.
2007
O dohled policejní ochranky požádal ministerstvo vnitra poslanec Miloš Melčák. Ministerstvo mu vyhovělo. Melčák spolu s dalším poslancem zvoleným za ČSSD Michalem Pohankou v lednu umožnili koaliční vládě získat důvěru, za což si u sociální demokracie vysloužili pověst zrádců. Oba se kvůli svému postoji cítili ohroženi, sledováni a nelegálně odposloucháváni. Dle pozdějších informací ministra vnitra Radka Johna přišlo dvouleté hlídání bývalého poslance na 2,6 milionu korun.
Pramen: ČTK
