Aktuality ze světa módy, technologií a životního stylu
Motorismus a letectví
Bombarďák i na silnici
Netradiční poctu legendárnímu „neviditelnému“ bombardéru B-2 Spirit vymyslela korporace Northrop Grumman, jejíž letoun prvně vzlétl 17. července 1989. Ke dvacátým narozeninám si ve spolupráci s Orange County Choppers z Newburghu nadělila ojedinělou motorku, která se pyšní typickými tvary „bé-dvojky“. Na léto je připravena řada akcí, jichž se zúčastní původní bombarďák z ranveje i jeho o hodně zmenšený silniční bratříček…
V čem se shodují? Kapota i nádrž motocyklu věrně kopírují křivky eroplánu, který má dolet 6000 námořních mil a nosnost dvacet tun konvenčních i jaderných zbraní. Kola vyplňují siluety zmenšených B-2; záď jednostopého vozidla dotvářejí titanové součásti – stejné, jež byly užity k výrobě americké létající chlouby. Anebo spíše světového strašáka? „B-2 představuje létající sílu ve své nejčistší, nejelegantnější a zároveň nejničivější podobě,“ tvrdí brigádní generál Garrett Harencak, velitel 509. bombardovacího wingu USAF.
„Výrobci chopperu dodali motorce stejně tvořivého umu jako inženýři Northropu původnímu letadlu,“ chválí si koncept Dave Mazur, viceprezident programu B-2. Pojízdný dáreček ovšem nebude podobně ničivý jako létající „stealth“, o němž se říká, že sám dokáže zvrátit válku. Firma ani nezveřejnila, kolik kusů motorky vyrobí a zda opravdu zůstane u jediného exempláře. Rádi by se jistě svezli i někteří ze 120 tisíc pracovníků Northropu anebo posádky křídelnatých netopýrů. Vyrobeno jich bylo jen 21! Tak kolik bude chopperů?
Popisek:
Šediví frajeři. Motocykl nazvaný Spirit of Innovation má číslo 0789 upomínající na start B-2 před dvaceti lety. A loni v únoru zatím jediný letoun B-2 havaroval, čímž letectvo USA ztratilo 1,4 miliardy dolarů…
Martin Rychlík
martin.rychlik@euro.cz
*
Vznášení
Podivuhodné zážitky z popíjení nabízí sada sklenic, jež prodává firma Innermost. Půlpintové nádobky mají „dvojité dno“ s mezerou vyplněnou vzduchem, který údajně udrží tekuté dobroty teplé, nebo naopak studené. Hmm. I kdyby to byl jen reklamní pouták, jako že asi je, estetický zážitek ze vznášejících se koktejlů, pivka, whisky nebo levitujícího kafíčka není úplně k zahození, že? Rozhodnete-li se vybavit si příruční bar, připravte si též 700 korun za dárkově balenou sadu o dvou sklínkách.
Záložka pro inťoše!
Protože se z věčného „brejlení“ do knížek kazí oči, vybrala společnost IMM Living jako tvar své knižní pomůcky starosvětské kostěné okuláry… Blbinka za 29 dolarů, kterou navrhl designér Willie Tsang jako „poctu přechytralým podivínům“, sice není po nasazení na nos funkční a písmenka nezvětšuje, což je škoda, nicméně čtenářům poslouží přiložená USB minipaměť. Ta nabízí 2 GB místa na ukládání dat, přesto prý placaté brejličky užijete hlavně v médiu tradičnějším. V knihách.
(jako popisek)
Pamětní medaile i mince. Medaile vztahující se k předsednictví Česka v Radě Evropské unie vydala společnost Zlaté Mince – Numismatika. Jejich autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů, rytcem Lubomír Lietava. Zlaté medaile vyšly v limitované pětisetkusové číslované emisi. Jejich průměr je 28 milimetrů, hmotnost 15,56 gramu a cena 12 500 korun. Stejné medaile vyrazila Česká mincovna také ve stříbrném provedení, každý z tisíce kusů má průměr 50 mm a váží 42 gramů. Cena činí 1300 korun. Předsednictví Česka v EU připomíná také pamětní stříbrná mince České národní banky v hodnotě 200 korun, jejímž autorem je Josef Oplištil. Podle provedení ji lze pořídit buď za 483, anebo 286 korun.
Saudek a Saudková malující**
Druhé výročí existence své galerie v pražské Celetné ulici oslavil fotograf Jan Saudek. Současně pokřtil i vlastní čtvrtou „literární“ knihu Tramvaj Noci, jež vyšla v nakladatelství Slovart. Součástí oslav byla též instalace nové expozice Saudkových portrétních fotografií v Cafe baru Platýz, včetně některých snímků z kolekcí pro Národní divadlo (Miroslav Donutil, František Němec, Richard Krajčo) či časopis Harper‘s Bazaar (Iva Frühlingová, Jana Kirschner, Petr Hapka & Michal Horáček).
A Saudek také maluje. Už padesát let; to jeho dcera Marie Havlenová Saudková začala malovat až před šesti lety. Žijí spolu v jednom domě. On maluje v jednom patře, ona ve druhém. On se vrací k motivům ze svých fotografií. Ona se pořád dívá kolem sebe a maluje okolní život – své děti, zákoutí, přírodu. Cože mají společného? Pestré barvy i smysl pro detail. O svých obrazech Saudek říká: „Je to dojemná snaha napodobit skutečnost, jak ji vidíme fotografickým přístrojem. K hyperrealismu to má daleko, poněvadž blbě vidím, jsem línej a nevypracovávám to dost pečlivě.“
