Země se začala vážně zabývat bezpečností bank
Poslední, v pořadí osmá oběť brutálního přepadení expozitury Erste Bank Hungary v maďarském městečku Mór zemřela minulý týden. Banku přepadla 9. května skupina zatím neznámých pachatelů, kteří bez jakéhokoli varování začali střílet. Na místě zabili šest lidí, dva zaměstnance banky, člena ochranky a tři klienty. Vrazi si odnesli jen bezvýznamný lup. Přestože po nich pátrá několik stovek policistů, přes opatření na hranicích i silniční kontroly, není dodnes známý ani počet pachatelů a policie je bezradná.
Whiskyman.
Levicový deník Népszabadság napsal, že uspokojování potřeb násilím se v Maďarsku stává národním sportem. Připomeňme, že před dvěma roky žila země případem „Whiskymana“, loupežníka, který si dal nejprve sklenku whisky a pak vykradl nějakou malou pobočku nebo expozituru banky či pošty. Pachatel byl zadržen, ale z vazby se mu povedlo uprchnout a stačil ještě vyloupit čtrnáct různých finančných institucí. Maďarská veřejnost se smála bezmocnosti policie a veřejné mínění udělalo z Whiskymana národního hrdinu. V poslední době bylo vykradeno několik desítek bank nebo pošt. Byla pro ně sice charakteristická jistá dávka brutality, ale v minulém roce byla při přepadení bank jediná oběť, ochránce vozu doprovázejícího peněžní trasport.
Protichůdné návrhy.
Událost v Móru veřejným míněním otřásla. Maďarská společnost, která měla už stejně zvýšenou hladinu adrenalinu po dosti emocionální volební kampani, čekala na reakci společenských elit, zejména politiků a představitelů policie. Politici čin odsoudili, ale hned v zárodku se objevily protichůdné návrhy na řešení problémů spojených s kriminalitou. Minulý týden odstupující ministrně spravedlnosti Ibolya Dávidová jenom potvrdila trend, který byl charakteristický pro Orbánovou vládu: přísnější sankce, zvýšení trestních sazeb, účinnější práce policie. Nastupující ministr spravedlnosti Péter Bárándy se domnívá, že brutalita mórského masakru je ojedinělá a neznamená tendenci. Zdůrazňuje, že společnost očekává co nejrychlejší dopadení pachatelů a co nejrychlejší rozsudek. Ozval se i Orbánovou vládou před třemi lety odvolaný policejní šéf Antal Kaciba. Soudí, že volání po přísných sankcích je jenom důkazem neschopnosti politické elity vyrovnávat se s kriminalitou. Kaciba se domnívá, že účinnost policejní práce a celospolečenský trend odmítání násilí (i verbálního) jako prostředku na řešení problémů pomůže více než sebelepší trestní kodex. Proto Kaciba také odmítá sankčně orientovanou politiku expremiéra Viktora Orbána a jeho socialistického předchůdce Gyuly Horna.
Ochrana bank.
Mórský masakr otevřel v Budapešti vážnou diskusi o ochraně peněžních institucí. Ministr financí Mihály Varga inicioval setkání odborníků policie, bank a bezpečnostních agentur, aby si vyměnili názory na možné plošné řešení problémů s přepadením zásilek i bank samotných. Šéf a spolumajitel agentury Group 4 Securitas (která chrání i Erste Bank) Sándor Kecskeméty upozornil na absolutní bezmocnost agentur ochránit banky a klienty. Doslova řekl: „Bezpečáci jsou jenom vhodným terčem. Pachatelé nejprve pacifikují nebo zabijí strážníky v uniofrmách a potom se jim již nikdo neodváží postavit.“ Kecskeméty také upozorňuje na nedostatek policejního zákona, jehož ustanovení neumožňují spolupracovat na prevenci - například při sledování peněžních transportů v den, kdy má banka z nějakého důvodu větší obrat. Péter Kisbenedek, prezident Erste Bank Hungary, k tomu dodal, že jeho banka bude iniciátorem metody, která by umožňovala monitorovat prostory bank a expozitur skrytě. Předseda Svazu bezpečnostních agentur György Lasz připomíná: „Seriózní firmy navrhují peněžným ústavům investice do zařízení, která by - podobně jako na letištích - upozorňovala na zbraně a výbušniny.“ Dodává, že jde o investici ve výši asi 1,5 milionu forintů (přibližně 250 tisíc českých korun), což je pro bankovní instituce směšná cena. Lasz ale upozornil, že seriózní návrhy agentur jsou opomíjeny a banky i pošty se spokojují s levnějším řešením a levnější agenturou.
Pohled kriminoložky.
Kriminoložka Katalin Gönczölová uvádí, že společnost, která bojuje i s mnoha problémy v sociální oblasti, je základem i takové brutality, jaké bylo Maďarsko svědkem v Móri. Iván Münnich, psycholog a sociolog zkoumající agresi, tvrdí, že když se pachatelé rozhodnou pro podobný čin, jsou bez jakýchkoliv zábran a bude těžké je dopadnout. Doživotní trest (a trest vůbec) totiž není demotivující, pachatelé půjdou až do krajností, pravděpodobně totiž do tohoto stádia brutality dospěli po několika úspěšných menších kriminálních činech. Kriminalita a boj s ní byly tématy nedávné předvolební kampaně. Masakr v Móru pravděpodobně zvýší citlivost maďarské společnosti na toto téma. Nová vláda tedy nebude mít v této oblasti právě nejlepší startovací pozici.
