Japonská letecká společnost ANA Holdings chce v listopadu nabídnout 100 kusů akcií v ceně asi 20 dolarů (přibližně 450 korun) za každý z nich zhruba 70 procentům svých zaměstnanců. Těch je ve firmě dohromady téměř 45 tisíc, což znamená, že celková hodnota poskytnutých cenných papírů se tak vyšplhá na přibližně 60 milionů dolarů (téměř 1,4 miliardy korun).
Aktuální krok kopíruje vzrůstající trend, k němuž se uchyluje čím dál více japonských společností, včetně například výrobce zdravotnického vybavení Omron nebo známého producenta spotřební elektroniky Sony Group. Za posledních pět let se počet podniků nabízejících tento typ benefitu zdvojnásobil. Konkrétně podle údajů finanční společnosti Nomura Securities svým pracovníkům akcie nabídlo už 966 zaměstnavatelů, což představuje čtvrtinu z asi 3900 subjektů kotovaných na burze.
„Aktuálně jsme svědky nárůstu poptávky po tomto řešení,“ potvrdila agentuře Reuters Motomi Hašimoto z oddělení zaměstnaneckých akciových pobídek ve zmíněné společnosti. Podobné pobídky jsou podle ní vnímány pozitivně napříč celým trhem, „protože vyšší ceny akcií je přímo podporují“.
Akcie mají zajistit vyšší efektivitu
Za zvyšující se popularitou popsaného řešení stojí mimo jiné skutečnost, že když jsou zaměstnanci zároveň akcionáři dané firmy, mělo by jí to po finanční stránce výrazně pomoci. Vedení společností totiž doufá, že tak budou více oddaní efektivitě, která navýší firemní výnosy, což samozřejmě povede i k nárůstu výkonnosti akcií.
Zaměstnanecké akciové programy mají navíc řešit i jeden z nejzávažnějších problémů japonské ekonomiky, který v posledních letech pociťuje, a sice nedostatku pracovních sil. Dalším argumentem je také fakt, že tokijská burza v poslední době naléhá na kótované firmy, aby si ceny svých akcií „více uvědomovaly“. Její vedení je totiž přesvědčeno, že příliš mnoho společností s nimi obchoduje pod účetní hodnotou.
Jak ovšem popsal Hitoši Tanimura z oddělení lidských zdrojů Omronu, podobné akciové pobídky mají minimálně ještě jeden smysl. Jejich zavedení „napomáhá vzájemnému propojení managementu, zaměstnanců i akcionářů“. Ostatně, že na tom něco bude, nepřímo potvrdilo též vedení zmíněného technologického giganta Sony, které nedávno výrazně upravilo jejich podmínky, aby byl o akcie ještě větší zájem.
Ve světě běžné, v Japonsku stále spíše rarita
V ANA Holdings budou podmínky nastavené tak, že zaměstnanci musí své akcie držet minimálně po dobu tří let, než je mohou prodat nebo převést na někoho jiného. „Když pandemie zasáhla naše výdělky, mnoho lidí ve věku třicet až čtyřicet let odešlo. Naše akciové pobídky jsou tedy zaměřeny na posílení spolupráce se zaměstnanci a podporu jejich zájmu o zvyšování hodnoty společnosti,“ řekl ředitel administrativy ANA Holdings Šintaro Takano.
Navzdory neustále rostoucí popularitě tohoto benefitu ale zaměstnanecké akciové programy nabízí pouhá čtvrtina ze 100 nejlepších japonských společností. Podle údajů poradenské firmy Human Resources Governance Leaders je přitom v jiných zemích tento podíl mnohem vyšší a třeba ve Spojených státech amerických nebo v Německu dosahuje zhruba 80 procent.
Odborníci tvrdí, že největší překážkou pro další rozšíření tohoto benefitu jsou v současnosti japonské pracovní zákony. Ty totiž vyžadují, aby zaměstnavatelé platili mzdy ve skutečné měně, kvůli čemuž nelze akciemi nahradit určitou část výplaty. Pokud tedy firmy chtějí uvedenou možnost zavést, musí to udělat tak, že s pomocí akcií navýší aktuální mzdy svých zaměstnanců.
