Hranice mezi Hongkongem a pevninskou Čínou patří k nejrušnějším a nejvytíženějším v zemi. Funguje na základě dohody „jedna země dva systémy“ a denně se přes ni oběma směry valí davy lidí spěchajících za prací, byznysem a nákupy. Někteří obyvatelé přilehlých provincií však jezdí do Hongkongu i za doktory. Pozornost budí zejména Číňanky ve vysokém stupni těhotenství.
V loňském roce rodilo na území bývalé britské kolonie 44 tisíc žen z pevniny. Jedním z důvodů je povolení k trvalému pobytu, které dítě narozením v Hongkongu automaticky získává. Tím druhým je komfort a zázemí tamních lékařských zařízení. Peníze v případě majetnějších Číňanů a také čím dál početnější střední vrstvy nehrají roli. Statistiky hovoří jasně: v hongkongských soukromých nemocnicích se v roce 2011 narodilo celkem 49 tisíc dětí, z toho až 33 tisíc novorozenců přivedly na svět právě matky z pevniny. Porod zde přitom vyjde na 40 tisíc hongkongských dolarů, tedy zhruba na 97 tisíc korun.
Dveře se otevírají
Podle nedávných vládních nařízení a opatření by se ale situace na pevnině měla do budoucna změnit. V Číně má přibýt kvalitních zdravotnických zařízení, včetně těch soukromých. Nově se totiž otevírají možnosti i pro investory ze zahraničí. Když měli cizinci dříve zájem otevřít v zemi nemocnici, mohli tak učinit pouze s čínským partnerem prostřednictvím joint venture, v nichž byla jejich účast limitovaná do výše 70 procent. V roce 2010 spustilo ministerstvo zdravotnictví pilotní projekty v pěti čínských provinciích, na jejichž území mohli zakládat nemocnice a polikliniky investoři z Hongkongu a Macaa, a to již bez čínského partnera. Loni byly zahraniční investice do „zařízení poskytujících zdravotní péči včetně té operační“ vyňaty v rámci čínské legislativy ze seznamu „zakázané“ a posunuty do kategorie „povolené“.
Čínská společnost po soukromých nemocnicích přímo prahne. „Obyvatelé Číny volají více než kdy jindy po extenzivní a kvalitní zdravotní péči,“ říká Roberta Lipsonová, ředitelka společnosti Chindex International, jejíž Beijing United Family Healthcare (UFH) se v roce 1997 stalo prvním soukromým zdravotním zařízením v zemi se zahraniční účastí. „Čínští spotřebitelé jsou ochotni si za zdravotnické služby připlatit, ovšem očekávají lepší servis, lepší zařízení, více vstřícnosti a efektivity,“ potvrzuje David Wood, ředitel společnosti The ChinaCare Group. Upozorňuje nicméně, že investoři ze zahraničí by se měli připravit především na překonávání bariér kladených ze strany lokálních úředníků. Když UFH před lety zahajovala svoji činnost, potřebovalo k tomu přibližně 180 licencí a povolení.
V současné době provozuje na území ČLR soukromá lékařská zařízení přibližně 30 společností založených na principu smíšených joint venture. Drtivá většina jejich poliklinik funguje ve velkých městech.
Návštěva doktora již není luxusem
Čínský stát vždy svým občanům garantoval lékařskou péči, ovšem v rámci daných možností. V průběhu kulturní revoluce vznikla například armáda tzv. bosých doktorů. Šlo o zdravotní pracovníky s minimální odbornou kvalifikací, jejichž úkolem bylo poskytovat základní péči chudým venkovanům. Tito „lidoví doktoři“ se starali o zlepšování tamní hygieny, aplikovali akupunkturu a očkovali děti. To všechno ale vzalo za své, když Čína přešla na systém volného trhu. Tehdy začaly ceny za zdravotní úkony ve státních nemocnicích rychle růst a návštěva doktora se stala pro mnoho Číňanů luxusem.
Současný ministr zdravotnictví Čchen Ču kdysi také pracoval jako „bosý doktor“. V roce 1960 byl poslán na čínský venkov v rámci „převýchovy“. Po letech, po otevření Číny, studoval v zahraničí a v Paříži získal doktorát. Nyní dohlíží na realizaci zásadních reforem zdravotnictví, které Čína zahájila v roce 2009. Mezi její hlavní cíle patří vytvoření sítě středisek levné základní péče včetně dostupnosti základních léků, uzavření zdravotního pojištění pro všechny občany a reorganizace státních nemocnic tak, aby nebyly závislé na příjmech z prodeje léků a jednotlivých úkonů. Peking přičítá reformě velkou důležitost, v rámci dvanácté pětiletky (2011–2015) ji zařadil mezi deset nejdůležitějších priorit země.
Konzultační firma Frost and Sullivan uvádí, že investice do zdravotnictví v ČLR rostly v průběhu posledních šesti let v průměru o 19 procent ročně. Do roku 2015 by měl rozpočet na zdravotnictví odhadem dosáhnout nejméně 705 miliard amerických dolarů.
Světová zdravotnická organizace je s dosavadním průběhem reforem zdravotnictví v Číně spokojená. > Již dnes má zdravotní pojištění 96 procent venkovanů a v rámci celé Číny je to 95 procent obyvatel. Odhady profesora Williama Hsiao z Harvardské univerzity, založené na odborných analýzách, se od těch vládních trochu liší, podle něj je dnes pojištěných 92 procent Číňanů. Skutečností však je, že ještě před pár lety nebyli obyvatelé chudého venkova pojištěni vůbec a jakékoli vážné onemocnění představovalo pro jejich rodiny obrovskou finanční zátěž.
