Hejtmani volají po zřízení fondu na podporu nepřizpůsobivých
Zdejší model obecních vodohospodářských sdružení s vlivným privátním provozovatelem narážel v Evropské komisi už za premiérů Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, ale pánové tomu nepřikládali význam. Zejména, když evropské pomoci z předstupních fondů tento druh smluv nikterak nepřekážel a byl v Česku dokonce uváděn jako vzorový. Současné výhrady komise jsou však nepřekonatelné, a především věcně zdůvodněné: Dotace nemohou sloužit k vytváření nepřiměřeného zisku. Proto mírný kompromis, který s bruselskými rozhodčími vyjednal ministr životního prostředí Martin Bursík, aby mohl naplno rozjet přidělování dotací z operačního programu Životní prostředí, mnozí považují za úspěch.
Nikoli však asociace hejtmanů. Ti na svém zasedání 23. května v Luhačovicích vyzvali Bursíka, aby s vládou projednal ustavení státního fondu vodohospodářské infrastruktury. Měsíc předtím mu předseda Asociace krajů ČR Evžen Tošenovský na toto téma poslal otevřený dopis. Mezi tím neproběhlo žádné věcné jednání. Jako by mezi vládou a hejtmany byl oceán, přes nějž lze komunikovat jen s pomocí médií.
Zdražení pro tři miliony.
Ostatně hejtmani měli tisku co nabídnout. Nebudou-li k dotačnímu programu, nedostupnému pro zmíněné druhy smluv, vytvořeny ještě jiné zdroje pro financování vodohospodářské infrastruktury, nastane dle hejtmanů dramatické zvýšení ceny vodného a stočného pro tři miliony obyvatel.
Tento hrůzu nahánějící odhad vychází z předpokladu, že nastane výpadek ve financování vodohospodářských staveb z evropských dotací. A to u provozních smluv, jež končí po roce 2022, kteréžto datum Bursík domluvil s Evropskou komisí jako horní limit pro právo na dotaci. Místo původního roku 2013, jak si původně představovala komise, i místo ročníku 2020, který byl prvním kompromisem.
Hejtmani jsou přesvědčeni, že kvůli této podmínce nebude možné investovat devatenáct miliard z evropské pomoci, které by měly pokrýt 38 procent nákladů všech opatření, k nimž se Česká republika zavázala do roku 2010. (Dle ministerstva životního prostředí je to jen 13,2 miliardy korun.) Dalších pět miliard, tedy deset procent celkových nákladů slíbených opatření, se výrazně zkrátí. Sdružením, která je mají realizovat, končí provozní smlouva se soukromým dodavatelem mezi lety 2015 a 2020. A tím je na základě úmluvy mezi českými vyjednavači a Evropskou komisí jejich dotace omezena pouze 60 procenty nákladů.
V dopise hejtmanů se zároveň zdůrazňuje, že města a obce, které jsou nejvýznamnějšími vlastníky vodohospodářské infrastruktury, nemají k dispozici žádné právní nástroje, jimiž by mohly jednostranně prosadit změnu platných smluv, aby splnily podmínky sjednané v Bruselu ministerstvem životního prostředí. A přitom ponesou tíhu pokut, nepodaří-li se jim ve stanoveném termínu splnit limity evropské směrnice.
Jenom mediální hrátky.
Na ministerstvu financí si čtou provolání hejtmanů jenom jako novinový příběh. Jak sdělil tiskový mluvčí, nikdo o uvolnění prostředků ze státního rozpočtu nepožádal, a proto pro ministerstvo žádná taková kauza neexistuje.
Ani ministr Bursík nepřikládá mediálním vzkazům žádný význam. Kdyby hejtmanům opravdu šlo o řešení problému, bylo by třeba o něm jednat, předložit je na koaliční jednání. „Návrh na zřízení dalšího státního fondu vnímám jako pohrdání koaliční smlouvou. V ní jsme se usnesli fondy postupně rušit. Samozřejmě že kromě Státního fondu životního prostředí, který se stal administrátorem zmíněných dotací. Návrh jde proti postoji vlády jako celku. A proto jej navzdory výzvě nepodám,“ vysvětluje Bursík. A co soudí o věcné podstatě iniciativy hejtmanů? „Vnímám to jako pokus obejít požadavky Evropské komise. To je pro Brusel nepřijatelné a ani já se s tím nikdy neztotožním. Je přece v zájmu obcí i občanů, aby byly smlouvy uzavřeny dle standardních podmínek, jejichž prostřednictvím soukromá společnost garantuje stabilitu cen, služeb i dodávek,“ uvádí Bursík.
Nepochybuje o správnosti postoje evropských úředníků. Vláda ocenila výsledky jeho vyjednávání, a je proto přesvědčen, že ministři nikdy nepřistoupí na zřízení virtuálního fondu na obcházení evropských požadavků. Proč hejtmani nejednají a jen píší vzkazy do médií? „Protože sami vědí, že je to nereálné. Je to jen politická show na úkor koaličního partnera,“ trochu sebestředně komentuje Bursík.
Souvislosti
Příliš dlouhodobé smlouvy s privátním operátorem brání vodohospodářským sdružením získat evropské dotace.
Hejtmani žádají zřízení fondu pro sdružení, která neprošla výběrem kvůli dlouhodobým smlouvám.
Počet problematických aglomerací se zdroj od zdroje různí.
Rok, kdy je třeba splnit vodohospodářská opatření dle evropské směrnice, se blíží: 2010.