To, že se odposlouchávají politici vzájemně, je sice zvláštní, ale zvykli jsme si. Koneckonců… volby se opakují každé čtyři roky, tak proč se nešmírovat.
Foto: archív
Do naprosté dokonalosti dovedl ale šmírování politiků a „celebrit“ News of the World, dnes již neexistující bulvár. Co prováděli, víme. Skandál nešlo ignorovat. Clive Goodman a detektiv Glenn Mulcaire byli nakonec uvězněni pro sledování telefonů členů královské rodiny. Ale copak jsou obyčejní lidé něco jiného?
Na případu děsí především lehkost, se kterou to v NOTW dělali. Hoši a dívky od Murdocha šmírovali celkem čtyři tisíce lidí. Byli „hodní“ na politiky a ti jim za to dělali pomyšlení. I BBC se pokoušeli dostat na kolena, aby se BSkyB lépe vedlo. A aby měla víc peněz na hackery. Kdyby nebyli politici „hodní“, bulvár by je zničil. Kde to skončí? Toť otázka. Bůh ochraňuj královnu.
V Česku je nepravděpodobné, že by některý z šéfredaktorů měl panství a jezdil s premiéry na koni. Takové peníze nebere. Koneckonců, pro majitele hlavních tištěných deníků jsme jen provincie. Pouze Andruško z Novy lobbuje přímo u premiéra. Ještěže tomu není naopak.
Napíchnout někomu telefon vyžaduje inteligenci, technické vzdělání a peníze. Dost peněz. České redakce tvrdí, že jsou chudé. A tak korumpují policii, která je ještě chudší. Český policajtonovinář zveřejňuje odposlechy, které, vkusně ovinuté mašličkami, dostává přímo do tlapiček. Od státních zástupců, policajtů, soudních tiskových mluvčí.
Do politiky ani do žurnalistiky člověk nechodí kvůli tomu, aby páchal dobro a dodržoval přikázání. Takže? Naprostá svoboda nebo naprostá cenzura? Něco mezi tím už tu je. Někdo odposlouchává, někdo ještě ne. Někdo beztrestně krade, a někdo ještě ne. Žurnalistika je popis událostí, ne jejich výroba. Od popisu událostí k výrobě je jen krůček. Malý, ale jak lákavý… Jak chutná moc?
