Sám CzechInvest nemůže ministerstvo Dany Kuchtové zachránit
Peníze z evropských fondů se hodně investují do silnic a železnic, ale málo do „laboratoří“ a vzdělávání, zdůrazňují už řadu let odborníci Evropské unie. Češi se měli z těchto zkušeností poučit. Do jisté míry se tak stalo. Například přes ministerstvo školství má v letech 2007 až 2013 do Česka putovat téměř 130 miliard korun. Značná část z nich právě na různé „inovace“. Jenže jde o to, jak země dokáže těchto peněz využít. Výtky na adresu ministerstva školství, že není na tok evropských peněz dostatečně připravené, pak vedly k politickým útokům na ministryni Danu Kuchtovou ze Strany zelených, pod níž se začalo kymácet její vládní křeslo (EURO 37/2007).
Jedním z řešení složité personální situace na ministerstvu školství je využití agentury CzechInvest, jež spadá pod ministerstvo průmyslu. CzechInvest se měl podle jedné z představ podílet na zajišťování veškerých peněz z fondů EU pro oblast školství. Právě to vyvolalo kritiku řady odborníků a také šéfky parlamentního klubu lidovců Michaely Šojdrové. Kuchtová nakonec částečně ustoupila. CzechInvest bude využit pouze tam, kde to má smysl z hlediska potřebné spolupráce mezi ministerstvy školství a průmyslu. To však zároveň znamená větší tlak na úřad Dany Kuchtové, který čeká ještě mnoho práce při zvládání finančního toku z unie.
Velký náskok Irska.
Jako o příkladu k následování pro relativně chudší země Evropské unie se již dlouhou dobu mluví o Irsku. Právě tato ostrovní země dokázala využít fondů EU k zásadnímu zdokonalení celého systému vzdělávání a modernizaci průmyslu. Zatímco se však českým fotbalistům asi podaří vyřadit Iry v kvalifikaci na mistrovství Evropy, ve schopnosti využít evropské peníze mělo Irsko už před dvaceti lety podstatně lepší předpoklady než současné Česko. Například bývalý irský premiér Garret FitzGerald označil za zcela zásadní předpoklady úspěchu své země dobrou veřejnou správu, kvalitní soudní systém a nízkou úroveň korupce.
I kdyby v Česku agentura CzechInvest, kterou v minulých měsících také zmítalo personální zemětřesení, chytila druhý dech, celkový úspěch tím není zaručen. Evropská komise minulý týden při rozhovorech s českým vyjednávacím týmem zdůraznila, že velmi záleží na spolupráci řídicích orgánů - tedy ministerstev průmyslu a školství. „Prioritou je vytvoření stabilních týmů lidí,“ uvádí náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa, který je českým vyjednavačem pro tuto oblast. O příslušných operačních programech se ovšem bude dále jednat a Češi jsou pod velkým časovým tlakem. Nemají-li evropské peníze určené na letošek propadnout, je třeba začít s čerpáním (tedy alespoň příjmem žádostí o dotace) ve všech oblastech do konce tohoto roku. Objevují se i obavy, že by se operační program ministerstva průmyslu (Podnikání a inovace) mohl stát jakýmsi rukojmím jednoho z programů ministerstva školství (Výzkum a vývoj pro inovace).
Vážná, možná i zoufalá.
Brusel totiž podle Tlapy trvá na tom, aby se programy vhodně doplňovaly a aby také oba dva byly přínosné pro české podnikatele. Na jednáních s komisí Češi slíbili, že vytvoří společný tým, v němž budou zastoupena ministerstva průmyslu, školství, pro místní rozvoj a vládní rada pro vědu a výzkum. Tým se má už v příštích dnech dohodnout na propojení zmiňovaných programů. Jakýkoli „společný koordinační mechanismus“ však bude k ničemu, když nebude na ministerstvu školství v podstatě s kým koordinovat. Podle některých zdrojů týdeníku EURO je situace na ministerstvu školství zoufalá. To je samozřejmě dáno i tím, že na rozdíl od jiných vládních úřadů toto ministerstvo nemělo jako řídicí orgán přímo na starosti některý z operačních programů pro období 2004 až 2006. Je tedy nutné vytvářet nové úřednické struktury. Ty se v minulých měsících tvořit začínaly. Část odborníků přesto odešla z ministerstva kvůli neshodám s ministryní nebo jejími blízkými spolupracovníky.
Boj o penězovody.
Češi si často dokážou situaci pěkně zkomplikovat vnitřními spory. To se projevilo právě v „bitvě“ o evropské peníze pro ministerstvo školství. Místo diskusí o efektivním využití financí EU se začaly svádět souboje o to, kdo bude mít jejich příliv pod kontrolou - zda samo ministerstvo školství, jednotlivé kraje, nebo ministerstvo průmyslu. Premiér Mirek Topolánek uhodil hřebíček na hlavičku, když při obhajobě ministryně Kuchtové prohlásil: „Někteří regionální politici si mysleli, že už mají pojištěné penězovody z ministerstva školství.“ Ve skutečnosti však Kuchtová nikdy nezpochybnila, že řídicím orgánem pro oněch necelých 130 miliard zůstane její úřad. Zvažovaly se však různé varianty, kdo bude plnit úlohu zprostředkovatele - tedy toho, kdo přijímá a kontroluje žádosti o podporu z fondů EU. Podle posledních dohod mají být kromě CzechInvestu do celého procesu přece jen zapojeny i kraje a také nová agentura ministerstva školství.
V politických kuloárech se zase mluvilo o jiných souvislostech. Někteří lidovci či občanští demokraté mohli mít strach, že reálnou kontrolu nad penězovody získají zelení - nejen díky ministryni, ale také jejímu náměstkovi Jaromíru Soukupovi. O bývalém náměstkovi Markovi Morovi se zase tvrdilo, že má příliš blízko k Miroslavě Kopicové, bývalé bezpartijní ministryni v minulé, jednobarevné vládě ODS.
Všechny podobné spekulace však pomíjejí skutečnost, že jakákoli účast na správě financí EU může být pro politika příliš náročným úkolem a také velkým rizikem. Topolánkova slova o ambicích regionálních politiků jsou přitom v souladu s tím, co již dříve řekl šéf lidovců a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, jehož úřad celkový proces čerpání z evropských fondů zastřešuje. „Představy některých starostů a krajů o čerpání jsou velmi jednoduché,“ prohlásil Čunek. Týká se to údajně hlavně těch, kteří uspěli v posledních volbách a dosud neměli zkušenosti s reálným čerpáním. Zástupci měst a krajů na druhé straně v minulých měsících vyčítali právě Čunkovu ministerstvu, že je při vyjednávání s Bruselem příliš liknavé.
Přežil jsem klinickou smrt.
S jistou nadsázkou lze konstatovat, že překvapivým vítězem posledních sporů o evropské peníze pro české školství se de facto stává agentura CzechInvest. Ještě před pár měsíci se o ní psalo především v souvislosti s odchodem zhruba 150 lidí (tedy asi poloviny zaměstnanců). Ten následoval, když ministr Martin Říman odvolal bývalého šéfa agentury Tomáše Hrudu a zpochybnil dřívější práci CzechInvestu - dosud prezentovaného jako výjimečný příklad dobře fungující agentury. Zazníval názor, že agentura bude nadlouho paralyzována. Nyní se diskutuje o tom, jaké další činnosti na CzechInvest převést. Nikdo příliš nezpochybňuje jeho schopnost další nápor práce zvládnout. To samozřejmě ještě neznamená, že by určité pochybnosti neměly být na místě.
Nyní je však CzechInvest každopádně opět ve hře. Generální ředitel agentury Roman Čermák říká, že agentura teď zaměstnává asi 290 lidí, což je o něco méně než v minulosti. Čermák však tento počet považuje za optimální. Připouští ale, že nebezpečí neúspěchu bylo po odchodu tolika lidí z agentury před pár měsíci obrovské. „Po manažerské stránce jsem přežil klinickou smrt,“ říká šéf CzechInvestu. Dnes považuje za úspěch, že mnozí uvažují právě o CzechInvestu, když se hledají možnosti, jak zachránit ohrožený tok evropských peněz v té či oné oblasti.
Nové role.
CzechInvest musí být podle Čermáka nadále připraven i na zajišťování některých činností, u kterých připadá v úvahu rovněž outsourcing. Ministerstvo průmyslu například zvažuje možnost, že žádosti o proplácení výdajů u projektů s podporou fondů EU bude mít na starost firma vybraná na základě výběrového řízení. Když to ovšem bude zapotřebí, může tyto platby zajišťovat i v budoucnu CzechInvest.
Pod střechu CzechInvestu se navíc převádějí i ty programy, jež dříve spadaly pod jiné agentury ministerstva průmyslu - CzechTrade a Českou energetickou agenturu. „Je to v souladu se záměrem zjednodušit implementační strukturu,“ zdůrazňuje Roman Čermák. Další zjednodušení by prospělo celému českému systému čerpání evropských peněz, ale tím minimem, jež je nyní možné udělat, je právě sjednocení v rámci jednoho ministerstva.
Generální ředitel CzechInvestu se nebrání ani zapojení agentury do programů ministerstva školství. Přesto dává najevo, že někdy to může mít smysl, zatímco jindy to příliš logické není. „Nemyslím, že CzechInvest je ideálním partnerem v případě operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,“ vysvětluje Čermák. Jde totiž o peníze z Evropského sociálního fondu, které mají sloužit k modernizaci vzdělávacího systému. A to je přece jenom něco jiného než peníze určené na inovace, z nichž mají profitovat podnikatelé.
Řešení, k němuž se po bouřlivých politických debatách přiklonila ministryně Kuchtová, nakonec víceméně odpovídá tomu, co říká Čermák. Bylo by ovšem smutné, kdyby se časem zjistilo, že převedení veškerých toků peněz pro školství na CzechInvest ještě bylo tou nejméně špatnou ze všech špatných variant.
Operační programy (OP) 2007 až 2013 průmyslu a školství
OP Podnikání a inovace - Spadá pod ministerstvo průmyslu, implementační agenturou BUDE CzechInvest. Zahrnuje mimo jiné podporu začínajícím podnikatelům, posílení vývojové a inovační kapacity podniků, podporu podnikatelských inkubátorů, přípravu projektů podnikatelských nemovitostí a regionální infrastruktury, marketing malých a střední podniků na zahraničních trzích. Celkem 86 miliard korun.
OP Výzkum a vývoj pro inovace
- Spadá pod ministerstvo školství, implementační agenturou BUDE CzechInvest. Týká se například obnovy výzkumných a vývojových laboratoří a jejich vybavení moderními přístroji, budování, rekonstrukce a rozšíření vědeckovýzkumných center a kapacit. Celková částka 68 miliard korun.
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Spadá pod ministerstvo školství, implementační agenturou NEBUDE CzechInvest. Zaměřuje se mimo jiné na zavádění nových vyučovacích metod, tvorbu modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, zlepšování podmínek pro využívání informačních technologií ve školství, rozvoj kompetencí pedagogů, stáže studentů i pedagogů. Celková částka 59 miliard korun.
