Domníváte se, že by měla být ustanovena parlamentní vyšetřovací komise na prošetření privatizace Unipetrolu?
- 1) ano 48,1 %
- 2) ne 45,2 %
- 3) nevím, nemám názor 6,7 %
Kam se v uplynulém týdnu posunul případ privatizace Unipetrolu? Zatímco ODS konstatovala, že aféra ohrozila pověst země, podle ČSSD jde o diskreditační kampaň. Mladá fronta Dnes uvedla, že polské úřady vyšetřují podezření, že si čeští a polští politici rozdělili úplatek ve výši 42 milionů eur. A pro mnohé politiky nastala vhodná chvíle ustanovení parlamentní vyšetřovací komise. Domnívají se účastníci Manažerského barometru, že by tento krok přinesl nějaké výsledky? Více než 45 procent dotazovaných se vyjadřuje s určitou skepsí, ale přes 48 procent respondentů si myslí, že by komise vzniknout měla.
Postup je podle prvního tázaného nesystémový: „Podobné věci má vyšetřovat policie. Nepovažuji za správné řešit případné obavy z korupce či nekompetentnosti policistů tím, že se jejich úkol přenese na někoho jiného.“
Není nadále možné, aby politiky vyšetřoval někdo speciálně k tomu určený, když je tu fungující policie:
„Kdyby se potvrdily kolující fámy, pak se jedná o kriminální trestný čin, který by měly šetřit orgány činné v trestním řízení a měly by mít pravomoci zamezující tomu, aby se někdo mocensky bránil vyšetřování překazit. Nebo to bude donekonečna fungovat tak, že trestné činy občanů bude šetřit policie a státní zastupitelství, zatímco pro trestné činy „božstva“ budou ustavovány parlamentní vyšetřovací komise, které stejně vždy všechno ututlají, aby se nespustil řetěz „odhalení“ ve sférách, kde každý na každého něco ví.“
Příběh se nyní odehrává v Polsku, tvrdí autor další odpovědi: „V minulosti bylo ustaveno nespočet parlamentních vyšetřovacích komisí, nevyšetřily stejně nikdy nic. Proč by další taková komise měla být úspěšnější? Bylo by to jenom a opět špatné naivní divadlo. Pokud došlo k pochybení na polské straně, ať si to vyšetří polská strana. Unipetrol nikam nezmizel, jak se zdá, ani nebyl nikým vytunelován a funguje. Pouze se změnil jeho majoritní akcionář a stát dostal zaplaceno, peníze jsou ve státním rozpočtu. Pro českou stranu je to dle mého názoru uzavřený případ. Ten pochybný lobbista je Polák, jehož už polské trestní orgány vyšetřují, tak ať to vyšetřování dokončí a české straně oznámí výsledek, pokud jim to polské zákony nezakazují.“
Ustanovení vyšetřovací komise a její nezávislá činnost by v tomto případě mohlo být průlomovou záležitostí: „Nikdy z vyšetřování parlamentní vyšetřovací komise nebyly závěry, které by věc jednoznačně objasnily, nebo z nich bylo možno pokračovat příslušnými orgány. Kauza Unipetrol si ale rozhodně zaslouží vyšetření všemi dostupnými prostředky, protože tato kauza nemůže na rozdíl od předchozích být odložena „politickou“ dohodou na domácí scéně, neboť tentokrát má zájem na jejím řešení i zahraniční subjekt, který, doufám, na naše osvědčené způsoby vyšetřování nepřistoupí. Současně si myslím, že díky tomu, že to není jen domácí „polívčička“, je příležitost vytvořit řádným došetřením změnu klimatu, který z etického hlediska je dále neudržitelný.“
Ať už to dopadne jakkoli, jisté je, že ten, kdo uplácel, na celé kauze neprodělá: „Otázkou je, co taková komise může sama skutečně zjistit, neboť zcela jistě bude narážet na hradbu mlčení a mlžení. Myslím, že účinné by bylo, kdyby souběžně běželo nezávislé forenzní vyšetřování a k tomu ještě důkladná novinářská investigace tak, aby nebylo možno zamést žádné poznatky pod stůl. Samotné odtajnění smluv samozřejmě mnoho neprozradí. Podíváme-li se však, kdo má z dosavadního průběhu privatizace největší prospěch, zdá se být dosti zřejmé, kdo mohl být iniciátorem zákulisních operací spojených s případnými úplatky. Vezmeme-li v úvahu cenu, za kterou má Agrofert získat podstatnou část Unipetrolu (pravděpodobně větší nebo alespoň zdravější část privatizovaného podílu) a která je podstatně výhodnější než cena v předchozí neúspěšné privatizaci, přestože výsledná cena současné privatizace je vyšší, je celkem jasné, že celý proces nemohl proběhnout čistě. Ostatně pokud by byla pravda to, co se píše o výši úplatků, pak při průběhu operací podle smluv (toho, co je o nich známo) nemůže potenciální plátce úplatků prodělat.“
A jeden z účastníků pravidelné ankety má zřejmě blízko k bajkám a celou kauzu uzavřel:
„Ustanovení jakékoli komise zkoumající úplatky v rámci privatizace se dá srovnat se situací, kdy ráno po odchodu souseda do práce mu seberu králíka z králíkárny, udělám si ho na smetaně k obědu a večer, když se soused vrátí z práce a zjistí, že mu králík chybí, mu ho pomáhám hledat.“
Odpovídalo 104 manažerů
