Spotřeba brambor v Česku setrvale klesá. Jejich místo zabírají jiné přílohy, které se připravují snadněji a rychleji.
Výměra polí, na kterých se v Česku pěstují brambory, se neustále zmenšuje. Většinou to bývá dávanou do souvislostí s rozšiřováním technických plodin, které tradiční bramboru vytlačují.
Na tom je jistě část pravdy. Zemědělcům se skutečně více vyplatí pěstovat řepku či kukuřici, u kterých mají díky biopalivům a bioplynovým stanicím zajištěný odbyt. Jenže stát v posledních letech intenzivně podporoval i pěstování brambor. Zařadil je mezi takzvané citlivé komodity, pěstitelé dostávají tedy vyšší dotace na hektar než třeba právě u řepky. Stovky milionů šly i na výstavbu skladů či nákup techniky.
A přesto brambory v Česku dál skomírají, jak potvrzují aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) o spotřebě potravin za rok 2018. Ta loni dosáhla u brambor 62,7 kilogramu na hlavu a rok. V roce 1989 to bylo 82,8 kilogramu a od té doby číslo prakticky nepřetržitě klesá.
Dáváte před bramborami přednost přílohám se snazší přípravou?
Jak dále vyplývá z dat ČSÚ, i když brambory v poslední době poměrně hodně zdražily, poptávka padala i v čase zlevňování. Češi tedy brambory kupují méně a méně bez ohledu na to, kolik zrovna stojí.
To je v kontrastu s dalšími přílohovými potravinami. Ty sice zdaleka nedosahují takové obliby jako brambory, cena na poptávku po nich však nemá vliv. Například spotřeba čočky roste s mírnými výkyvy od začátku dekády navzdory rostoucí ceně.
„Spotřeba luštěnin byla v roce 2018 historicky nejvyšší. Stejně jako většina plodin přitom luštěniny skokově zdražily v roce 2007, ale spotřebitelé zdražení respektovali,“ uvedla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství ČSÚ. Loni tak průměrný Čech zkonzumoval 0,7 kilogramu čočky oproti 0,4 kilogramu v roce 1989.
Koňská dávka na klouby. Češi houfně polykají veterinární přípravky
Cenová a spotřební křivka u těstovin se v posledních třiceti letech v podstatě překrývají a obě zaznamenávají setrvalý růst. Špaget a spol. tak Češi loni spotřebovali 8,2 kilogramu, v roce 1989 to bylo 3,1 kilogramu.
Nejzajímavější je vývoj u rýže, jejíž cena kvůli světové neúrodě prudce vzrostla v roce 2010 a už se nesnížila. Ve stejné době přitom odstartoval růst spotřeby, která se od roku 1989 držela vesměs na stejných hodnotách. Loni však dosáhla na 6,6 kilogramu, před třiceti lety to bylo o 2,7 kilogramu méně.
„Faktorů je spousta, řekla bych, že je zde čím dále větší procento singl domácností. Jak těstovin, tak rýže či luštěnin se dá uvařit libovolné množství,“ nabízí jedno z možných vysvětlení Vodičková. Brambory se rovněž složitěji skladují než ostatní přílohy, které je možné mít ve spíži v podstatě neomezeně dlouho.
A roli může hrát i hektický životní styl a málo času na vaření. Čočky, rýže či těstovin je možné uvařit více, aniž by to vyžadovalo delší dobu přípravy. V případě brambor je potřeba zohlednit čas strávený jejich škrábáním, větší množství tedy od kuchaře vyžaduje i větší časovou investici.
Čtěte také:
