Headhunterská firma otevřela pobočku v Nigérii, chystá se na Keňu a Egypt
Jen málo společností, snad kromě ropných, si za cíl své expanze zvolí nigerijský Lagos. Přesně k tomuto kroku ale minulý týden přistoupila headhunterská firma Pedersen & Partners, jejíž centrála sídlí v Praze. Motiv myšlenky? Je to natolik neotřelý krok, že jej naše konkurence v dohledné době neudělá, což pro nás bude nejspíše znamenat velké možnosti v zemi se slibným potenciálem. Takto v kostce shrnuje své uvažování Poul Pedersen, zakladatel a managing partner firmy. Společnost se až do předloňska zaměřovala na rozvíjející se země v regionu střední a východní Evropy. Pak ale v rychlém sledu vybudovala kanceláře v Uzbekistánu, Íránu, Dubaji, Arménii, Jihoafrické republice, Mongolsku, Indii a naposledy právě v Nigérii. A to je podle Pedersena pouze začátek.
Dražší manažeři než v Česku Cílem dánského rodáka je vybudovat největší světovou firmu na vyhledávání manažerů v rozvíjejících se zemích. A to včetně Asie a Latinské Ameriky. Pro příští dva roky chce ale Pedersen napřít své síly primárně směrem k Africe. Nigerijskou pobočku by měly za nějakou dobu doplnit kanceláře v Keni a v Egyptě. „Když tam máte člověka, který umí místní jazyk a zná prostředí, není v tom problém. Se vznikem žádné potíže nebyly, uvidíme, jak nám to teď půjde v praxi,“ říká o zakládání nigerijské pobočky Pedersen. Lagoská kancelář by měla být jakýmsi širším centrem pro celou oblast západní Afriky včetně například Angoly. Kanceláři bude šéfovat Nigerijec Chinedu Duru, kterého by měli doplnit celkem dva konzultanti. „Kandidáty na post v Nigérii hledal šéf naší jihoafrické pobočky, toho pravého pak ze shortlistu vybral šéf dubajské kanceláře, pod niž jihoafrická pobočka spadá,“ vysvětluje Pedersen. A pro zajímavost dodává, že i řadu let poté, co v Jihoafrické republice skončil apartheid, mohou tamní společnosti získat daňové úlevy v případě, že zaměstnávají černošské manažery. U nigerijského šéfa pobočky podle něj zase hlavní roli hrálo to, aby znal co nejlépe místní prostředí a lidi. Pro první rok existence lagoské kanceláře si Pedersen finanční předsevzetí nedává. Od roku 2012 ale počítá s obratem mezi půlmilionem a milionem amerických dolarů. „Lidi mají sklony si myslet, že když je to Afrika, musí to být zaostalá země. Přitom Nigérie má 150 milionů lidí a její ekonomika je mnohem větší než česká,“ říká. Daleko dražší než v Česku je zde prý zaplatit kvalitní lidi. Typický finanční manažer zde měsíčně vydělává mezi deseti a patnácti tisíci dolary. „Těchto „top guys“ je tam málo, proto je to finančně náročné,“ dodává headhunter. Jeho firma se chce v Nigérii soustředit hlavně na oblasti spotřebitelského zboží, bankovnictví, telekomunikací nebo tabákového průmyslu. A přirozeně i na segment ropných společností, byť ne v takové míře, v jaké by člověk čekal. A to kvůli tomu, že jde o velmi specializovanou oblast. Ze zpráv o násilí a nejisté vnitropolitické situaci země Pedersen nadměrné obavy nemá. Jeho společnost už má totiž pobočky například v Gruzii nebo v Íránu, což také nejsou zrovna příklady stabilních demokracií. „Víme, jak to dělat a co nás tam čeká,“ odtuší. Kdyby se prý vydali cestou zakládání poboček po mírumilovné Skandinávii a západní Evropě, museli by se zase utkat s mnohem větší konkurencí, která v Africe není. Alespoň zatím.
Růst až na nemovitosti
Po usazení se na africkém kontinentu by firma chtěla proniknout do Saúdské Arábie a Libanonu. Stejně tak by chtěla přidat dvě nové pobočky ve městech Bombaj a Bangalore ke stávající indické kanceláři v Novém Dillí. „Zatím ale nevím přesně, dosud nemáme pro Indii podrobně stanovený plán,“ popisuje Pedersen. Vynechat přirozeně nechce ani Čínu. Nemá ale obavy z toho, že zatímco se jeho společnost bude rozšiřovat po Africe, do Číny přijdou všechny významné headhunterské firmy ze Západu a pro Pedersen & Partners už tam nezbude místo? „Do Číny jde teď každý a my se rozhodli vydat jinou cestou,“ krčí rameny. Africká ekonomika se podle něj sice nerozvíjí tak tryskovým tempem jako čínská, ale její růst je i tak solidní a je tam obecně méně konkurence. Z necelých čtyřiceti poboček, které jeho společnost na čtyřech kontinentech má, si prý dnes obzvlášť dobře vede Moskva, Nové Dillí a také Praha. Dnes už je podle Pedersena situace mnohem lepší než na konci roku 2008, kdy kvůli krizi řada společností propouštěla, případně nenajímala nové manažery. „V posledním čtvrtletí roku 2008 jsme museli náklady osekat i my,“ přiznává Pedersen. Prvních šest měsíců v loňském roce byla firma opatrná, ale jakmile zjistila, že se situace lepší, začala s přidáváním nových poboček. V současné době je prý nejvíce práce v oblasti spotřebitelského zboží, bankovnictví a ve farmaceutickém průmyslu. Jediná oblast, jejíž růst zatím pokulhává, jsou podle Pedersena nemovitosti, především proto, že banky s půjčováním věřitelům v tomto segmentu stále otálejí.
Box
Poul Pedersen (1965) žije v České republice od roku 1994, jeho manželka je Češka. Vystudoval Copenhagen School of Economics a titul MBA získal na IMD v Lausanne. Pracoval například v poradenské společnosti KPMG v Kodani a v Bruselu. V roce 2001 založil společnost Pedersen & Partners, která se zaměřuje na vyhledávání kandidátů do top manažerských pozic. Firma má ústředí v Praze a celkem 39 poboček v převážně rozvíjejících se zemích střední a východní Evropy, Středního východu a v Africe, například v Dubaji, Turecku, Jihoafrické republice, Mongolsku, Rusku nebo v Indii. Poslední kancelář byla otevřena minulý týden v nigerijském Lagosu. Firma své finanční výsledky nezveřejňuje.