Rekonstruované berlínské letiště si dělá zálusk i na klienty z pražské Ruzyně
Ještě před pěti lety znala v Česku někdejší ústřední východoněmecké letiště v Schönefeldu jen hrstka pamětníků. Kdo by se také vypravil na opuštěné předměstí Berlína, které nenabízelo o mnoho lepší servis, než jaký tu panoval za časů NDR.
Už napřesrok má být ale Schönefeld přebudován na jediné letiště německé metropole. Vynaložené dvě a půl miliardy eur, které jdou z peněz daňových poplatníků, si žádají své. Nejen přejmenování na mnohem světovější Hauptstadt-Airport BBI (Berlin-Brandenburg International), ale i tvrdý politický lobbing.
Takovou spanilou jízdu Braniborů v Čechách zažila před čtrnácti dny Praha. Tři černé limuzíny načas zablokovaly Štěpánskou ulici a braniborský premiér Matthias Platzeck zmizel s německými podnikateli ve výtahu směřujícím do kopule česko-německé obchodní komory.
Praha je za humny
Nové dopravní centrum Německa se totiž Prahy přímo dotýká. Berlínské megaletiště má mít kapacitu až 45 milionů cestujících ročně a jeho zástupci se nijak netají tím, že budou přetahovat i klienty z pražské Ruzyně.
„Jako nejmodernější letiště Evropy s perfektní dostupností počítáme s tím, že naše spádová oblast bude mít deset milionů obyvatel. Tedy i část Polska nebo Česka,“ vysvětloval v Praze Rainer Schwarz, mluvčí projektu BBI.
Berlín do sebe nasaje zákazníky z míst vzdálených do dvou hodin jízdy autem. „Praha se dá stihnout za tři hodiny. Díky dálnici je německá metropole dneska za humny,“ zavtipkoval si Matthias Platzeck.
Mluvčí Ruzyně Michaela Lagronová nicméně v novém berlínském projektu velkou konkurenci nevidí. „Spádové oblasti se překrývají jen částečně. Navíc v Berlíně nebude mít svou domovskou základnu žádný síťový dopravce,“ argumentuje.
Naopak Martin Danko, manažer vodochodského letiště, mluví o Berlínu jako o přímém konkurentovi Ruzyně. Mimo jiné proto, že by sám rád monopol jediného pražského letiště naboural. Zastupuje skupinu Penta Investments, která na sever od Prahy chystá mezinárodní základnu pro nízkonákladové lety.
Nic není zadarmo
Mamutí letiště v Berlíně, které je schopno obsloužit nejen východ Německa, ale i polské a české zákazníky, není jediným projektem, za nějž Braniboři v Praze mocně lobbovali.
Usměvavý padesátník Platzeck, který má za sebou i neúspěšnou éru v čele německé sociální demokracie, na své podnikatele nedá dopustit. Před cestou do Prahy jim slíbil politickou podporu u české vlády. A podle zdrojů týdeníku Euro pak skutečně při jednání s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem mimo jiné vychválil braniborské větrné a solární elektrárny a vznikající šestnáctihektarovou průmyslovou zónu kolem letiště BBI.
Lobbistickou schůzku s šéfem české diplomacie Platzeckovi dojednal jiný prominentní člen německé SPD, Schwarzenbergův přítel a někdejší ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. A braniborský premiér se zase chtěl odvděčit – po cestě zpět domů do Postupimi si ještě narychlo odskočil do Rybničního zámečku u Lednice za jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem.
Vlivný člen ČSSD a předseda Asociace krajů ČR po Platzeckovi údajně chtěl, aby ho podpořil v kandidatuře na šéfa strany, kterou po odchodu Jiřího Paroubka dočasně vede Bohuslav Sobotka. O Haškovi to alespoň říkají braniborští novináři, kteří svého zemského premiéra doprovázeli.
Šance pro soláry
Sám Matthias Platzeck ovšem odmítá, že by v Česku dohazoval soukromým firmám obchody. „Jde o zprostředkování šance. Co si firmy dohodnou, je na nich,“ hájil své lobbování.
O tom, že se přímluva braniborského premiéra a jeho kontakty mohou v Česku hodit, vědí své například firmy B5 Solar nebo Havelland Wind. Obě v Česku již podnikají v solárních elektrárnách, kterých v Braniborsku stojí téměř devět tisíc. A přidat se chtějí i další hráči na trhu obnovitelné energie.
„Určitě jsou tu dobré šance,“ myslí si třeba Michael Götte, šéf společnosti Solar-Tec. Moc času ale na objasnění svých českých plánů nemá – limuzíny s Matthiasem Platzeckem už zase vyrážejí. A v závěsu za vrchním lobbistou jeho klienti. Kdo se nechytil v Praze, může to zkusit v Bratislavě.
