Byl to prý „životní zážitek“. Přesně těmito slovy popsal známý britský miliardář a šéf skupiny Virgin sir Richard Branson svůj přibližně hodinový let vstříc hranici kosmu na palubě plavidla VSS Unity. Ten byl součástí probíhajících letových zkoušek, které společnost Virgin Galactic zahájila již před několika lety a na jejichž konci se budou moci na podobný výlet vydat i běžní turisté. I když označení „běžní“ je potřeba psát s uvozovkami, neboť cena za každou jednu letenku bude i nadále doslova astronomická – ti, co si svoji místenku na zmíněném plavidle již zarezervovali, za ni zaplatili v přepočtu zhruba pět a půl milionu korun.
To je ale ještě trochu vzdálená budoucnost. První šťastlivci sázející na technologii Bransonovy společnosti se do vesmíru, respektive na jeho okraj, totiž podívají až v příštím roce. Přestože včerejší let lodi VSS Unity dopadl na jedničku, na programu jsou ještě dva další, které by měly za celým testovacím programem udělat definitivní tečku.
I tak lze ale včerejší zkoušku označit za veledůležitý milník počátku nové éry vesmírné turistiky. Třeba už jen proto, že vůbec poprvé byla na palubě zmíněného plavidla kompletní šestičlenná posádka, a nikoliv jen dvojice pilotů.
https://twitter.com/richardbranson/status/1414289206717865984?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1414289206717865984%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fscience-environment-57797297
Z kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku odstartoval raketoplán zavěšený pod křídly svého mateřského nosiče – letounu WhiteKnightTwo, jenž nese jméno VMS Eve - v neděli v půl páté odpoledne SELČ. Ve výšce zhruba 15 kilometrů nad zemí se od něj oddělil a zažehl svůj raketový motor, aby se následně s Bransonem a dalšími třemi pasažéry z řad zaměstnanců miliardářovy společnosti vydal nadzvukovou rychlostí vstříc vesmíru, respektive jeho okraji. I když i tento termín je poněkud diskutabilní.
Všeobecně uznávanou mezí rozdělující zemskou atmosféru od kosmického prostoru je takzvaná Kármánova hranice. Ta se nachází ve výšce 100 kilometrů nad zemí. Plavidlo VSS Unity dosáhlo podle dostupných údajů výšky přibližně o 15 kilometrů menší. Dle metrik amerického civilního leteckého úřadu (FAA), Letectva Spojených států či NASA se nicméně jako vesmír označuje vše, co se nachází už nad 80 kilometry, a proto lze i jeho nedělní let (a všechny budoucí) charakterizovat jako kosmický.
Kouzelný výhled
Jakmile zmíněná loď dosáhla stanovené výšky, čekalo na Bransona a ostatní zajímavé zpestření. Vedle dech beroucího výhledu na matičku Zemi si mohla posádka i na několik minut vyzkoušet stav beztíže. Následně piloti Dave Mackay a Michael Masucci „ponořili“ příď plavidla směrem dolů a po několika minutách doklouzali (tedy bez použití motorů) zpět na místo, z něhož zhruba o hodinu dříve odstartovali.
„Snil jsem o tomto okamžiku už jako malý kluk, ale upřímně není nic, co by vás dokázalo připravit na to, že se budete dívat na Zem z vesmíru,“ popsal své emoce Branson krátce po návratu. „Celé to bylo prostě kouzelné.“
Úsvit nové doby vesmírné
Letenku u Virgin Galactic si v minulých letech zarezervovalo již na šest stovek zájemců. Plán je nicméně takový, že se díky ní podívají do vesmíru masy. Vedení společnosti se totiž už před časem nechalo slyšet, že hodlá se svou flotilou těchto novodobých raketoplánů podniknout až 400 letů ročně. A to navíc z každé ze svých (budoucích) základen, přičemž některé z nich by se podle těchto vyjádření měly nacházet mimo jiné i v Evropě.
„Jsme tady, abychom učinili vesmír dostupný všem,“ zopakoval v neděli podle CNN svůj dřívější záměr Branson, který za necelý týden oslaví své jednasedmdesátileté narozeniny. „Chceme proměnit příští generaci snílků na dnešní a zítřejší astronauty.“
„Pokud jste o tomto někdy snili, nyní nastal čas proměnit tyto sny ve skutečnost. Závěrem bych chtěl pouze dodat, vítejte na úsvitu nové doby vesmírné,“ dodal podnikatel se šlechtickým titulem.
Později, zato výš
Branson svým nedělním letem jen o pouhých devět dní překonal – pakliže vše půjde podle plánu – jiného známého miliardáře, a sice Jeffa Bezose. Také nejbohatší muž světa a majitel internetového obchodu Amazon, z jehož vedení odešel po dlouhých 27 letech teprve začátkem minulého týdne, má ambice spatřit planetu Zemi z výšky, do jaké se běžně dostanou pouze astronauti.
Bezos se společně se svým bratrem a dalšími čtyřmi pasažéry na palubě lodi New Shepard podívá do vesmíru, respektive měl by se podívat 20. července – přesně dvaapadesát let poté, co na Měsíci stanuli Neil Armstrong a Buzz Aldrin jakožto první zástupci lidstva.
Pomyslný závod miliardářů o to, kdo bude ve vesmíru dřív, tedy Bezos prohrál, smutnit však rozhodně nemusí. Třeba už jen proto, že jeho znovupoužitelná raketa, respektive kosmická loď patřící do flotily Blue Origin má vystoupat výš a pokořit i zmíněnou Kármánovu hranici.