Nebýt alespoň zčásti financovaná sirem Richardem Bransonem, jehož majetek americký časopis Forbes odhaduje na 3,7 miliardy dolarů (zhruba 93 miliard korun), dost možná by už ani neexistovala. Plánované zahájení komerčních letů s turisty do vesmíru totiž vedení společnosti Virgin Galactic odložilo již tolikrát, že by se člověk ani nedopočítal. Ostatně, sám byznysmen o něm hovoří už více než 10 let.
Pravda, konkrétně Branson se do kosmu, respektive do výšky 85 kilometrů nad povrchem země – kam zhruba mají jeho lodě létat – nakonec dostal. Stalo se tak loni v červenci v rámci zkušebního letu, který měl celý testovací program završit. A přestože se původně zdálo, že vše proběhlo v pořádku, opak byl pravdou. Následně management Virginu rozhodl, že než do svých plavidel posadí skutečné turisty, podrobí je rozsáhlé modernizaci. A kvůli ní tak musel dlouho avizované zahájení komerčních letů do vesmíru znovu odsunout.
Podle šéfa kosmické společnosti Michaela Colglaziera jsou práce na lodi VSS Unity každopádně nyní již hotovy. V případě nosiče VMS Eve, který inkriminované plavidlo vynáší do výšky zhruba 15 kilometrů (kde Unity zažehne raketové motory a vydá se vstříc ke hvězdám), aby vzápětí zase sklesal zpět na základnu a přistál, pak mají být dokončeny ještě před koncem tohoto roku. Potvrdil to u příležitosti zveřejnění finančních výsledků za třetí letošní kvartál. „Uvědomujeme se, že s tím, jak se blížíme komerčnímu provozu, je důležité, abychom s vesmírnými lety opět začali,“ nechal se slyšet Colglazier, jehož cituje web CNBC.
Zkoušky opět začnou v lednu
Colglazier v souvislosti se svým prohlášením odtajnil i podrobný harmonogram, podle něhož budou nyní on a jeho kolegové postupovat. Plán počítá s opětovným zahájením testovacích letů v úvodním čtvrtletí příštího roku, přičemž k první zkoušce by mělo dojít už v lednu.
Následně čeká posádky obou strojů jeden ,klouzavý let‘, po kterém by VSS Unity měla opět zamířit ke hvězdám, totiž k hranici vesmíru. V rámci této mise by už měli být na palubě i zaměstnanci Virginu Galactic. Samotné spuštění komerčního provozu pak obstará let, jehož se budou účastnit příslušníci italského letectva. K němu mělo dojít už vloni, přičemž nově je naplánován na druhý kvartál roku 2023. Po nich začne Bransonova společnost ,odbavovat‘ skutečné vesmírné turisty.
Hvězdy mezi hvězdami
Na svezení se s Virgin Galactic aktuálně čeká zhruba osm set majetných dobrodruhů, mezi kterými se nachází i plejáda celebrit ze všech koutů světa zastupujících různá odvětví. V minulosti si u americké firmy zakoupili letenku například dnes již zesnulý trojnásobný šampión formule 1 Niki Lauda, hollywoodský herec Leonardo DiCaprio či kanadský zpěvák Justin Bieber.
Výčet hvězdných jmen býval ještě rozsáhlejší, někteří zainteresovaní nicméně svůj původní záměr přehodnotili poté, co v roce 2014 došlo během jednoho ze zkušebních letů k tragické nehodě lodi VSS Enterprise, při níž zahynul testovací pilot Michael Alsbury.
Že se mezi potenciálními turisty-astronauty nachází tolik majetných lidí, není pochopitelně náhodou. Faktem je, že jakkoliv mají snahy Bransona i jeho rivalů v podobě Elona Muska a společnosti SpaceX, respektive Jeffa Bezose a firmy Blue Origin zpřístupnit cestování do vesmírů široké veřejnosti, v současnosti si tento několikaminutový adrenalinový zážitek může dovolit jen málokdo.
Ti, co si u Virgin Galactic koupili letenky již dříve, za své místo na palubě zaplatili dle dostupných informací 250 tisíc dolarů. Když však společnost dala letos v únoru k dispozici další palubní lístky, rozhodla se jejich cenu o dodatečných 200 tisíc dolarů navýšit. Suma sumárum, za zhruba desetiminutový výlet do výšky cirka 90 kilometrů musejí zájemci, v případě těch nejlevnějších letenek, ze své kapsy vytáhnout hodně přes 10 milionů korun.
Ztráta narostla na dvojnásobek
Chtělo by se říct, že vzhledem k cenám jednotlivých letenek a velkému zástupu zájemců, z nichž řada musela na účet Virginu Galactic složit 150tisícovou zálohu, počítáno v dolarech, má Bransonova firma peněz na rozdávání. Opět ale platí, že opak je pravdou.
Ze zveřejněných výsledků za ono třetí letošní čtvrtletí vyplývá, že neustálé odklady týkající se zahájení komerčního provozu i údajně nezbytná úprava její flotily se na finanční kondici společnosti celkem znatelně podepsaly. V kolonce EBITDA svítí ztráta 129 milionů dolarů (3,25 miliardy korun). Jde o takzvanou upravenou ztrátu, z níž byly vyjmuty jednorázové a nepravidelné položky, které by mohly celkový výsledek zkreslit. Tato ztráta však byla vloni touto dobou o téměř polovinu nižší – konkrétně se dostala na úroveň 68 milionů dolarů.
Příjmy Virginu Galactic jsou dle dostupných informací ,zanedbatelné‘, ačkoliv má na svých účtech kolem 1,1 miliardy dolarů (28,16 miliardy korun) a nedávno skrze prodej akcií vybral částku rovných 100 milionů (přes 2,5 miliardy korun). Jejich hodnota je každopádně povážlivě nízká. Ve čtvrtek se obchodovaly při ceně 4,58 dolaru za kus (115,2 koruny), což je o 66 procent méně, než za kolik byly k dispozici 12 měsíců nazpět.