Zdá se, že jaro je konečně tady, ale vy nějak nemáte energii se z něj radovat. Vaše tělo je po dlouhé zimě vyčerpané. Naštěstí existují potraviny, které vás ze zimní letargie vyprostí.
Foto: Profimedia.cz
Jarní únava je fenomén, se kterým se potýká většina z nás. Podle statistik trpí nějakou formou jarní únavy až tři čtvrtiny naší populace. Po dlouhé zimě tělu dochází zásoby vitaminů a minerálních látek z potravy, tedy hlavně ze zeleniny a ovoce, kterého se nám v zimě nedostává. Také se nám stýská po sluníčku, jehož terapeutické působení na naši psychiku je prokázáno.
Slunce a vitamin D
V zemích, kde je slunečního svitu pomálu, je nejčetnější výskyt chronických depresí. Naopak lidé žijící tam, kde slunce svítí po celý rok, se s touto nepříjemnou nemocí potkávají mnohem méně. Dostatek světla totiž zodpovídá za tvorbu hormonu serotoninu, který souvisí s naší náladou. Kdo má serotoninu málo, bývá smutný, lidé s významným nedostatkem tohoto hormonu trpí depresí.
Sluníčko také pomáhá našemu tělu vytvářet vitamin D, který v potravě obvykle nedokážeme přijmout v dostatečném množství. Nejvíce tohoto důležitého vitaminu obsahují divoce žijící ryby, vajíčka, mléčné výrobky a játra, jeho nedostatkem tedy trpí hlavně vegetariáni. Jeho význam je přitom větší, než se donedávna myslelo. Je důležitý nejen pro tvorbu kostí, ale rovněž pro správné fungování imunitního systému, mozku, srdce a také svalů. Při jeho nedostatku budete více ohrožováni kardiovaskulárními chorobami, osteoporózou, rakovinou tlustého střeva a autoimunitními onemocněními, jako je cukrovka, artritida a roztroušená skleróza.
Proč slavíme masopust
Jaro je obdobím, ve kterém bychom měli změnit jídelníček. Tělo už se nepotřebuje tolik zahřívat, a tak je čas nahradit těžká zimní jídla lehčími jarními. Naši předkové drželi v předvelikonočním období půst. Neznamenalo to však, že by po tuto dlouhou dobu vůbec nejedli. Omezili především maso, alkohol, sladkosti a jiné „prostopášné požitky“, které si v tomto období směli dopřát pouze střídmě. Proto slavíme masopust, tedy jakýsi svátek loučení se s masem a dobou hodování. V dalších evropských zemích mají místo masopustu karneval, z latinského „carne“ (maso) a „vale“ (sbohem).
Většina lékařů úplný déletrvající půst nedoporučuje. Pokud chcete svému tělu ulehčit, můžete občas jíst pouze ovoce a zeleninu a hodně pít, vaše tělo si odpočine od trávení a očistí se. Bez konzultace s odborníkem by však takový režim neměl přesáhnout tři dny, obvykle se doporučuje pouze den jeden. Na místě je spíše trvalejší změna v jídelníčku spojená se změnou ročního období.
Protiúnavový režim
Masitá, sladká a tučná jídla, která mají v zimě své opodstatnění, by měla být na jaře vystřídána pokrmy lehčími. Měli bychom jednoduše ctít přírodu a jíst to, co nám v daném období nabízí. Jaro je z tohoto úhlu pohledu dobou naklíčených luštěnin či obilovin, jarní zeleniny, vajec a zelených natí, které začínají rašit.
Všechny klíčky obsahují vysoké množství vitaminů a minerálních látek. Zatímco u sklizené zeleniny množství vitaminů během skladování už pouze klesá, u klíčících luštěnin (či obilovin) je to naopak. Třeba u naklíčených fazolí se množství vitaminu C zvýší až šestsetkrát, klíčení zvyšuje také obsah kyseliny listové, vitaminů řady B a biotinu. Velmi zdravé jsou také výhonky všech bylinek – petržele, pažitky, řeřichy či cibulky. Jsou bohaté na vitaminy A a C a rovněž vám pomohou s doplněním železa.
K jaru neodmyslitelně patří vajíčka. Jejich špatnou pověst, mluvící o zvyšování množství cholesterolu v krvi, vědci před časem vyvrátili. Vajíčka sice cholesterol obsahují, ale nikoli ten, který nám škodí. A obsah ostatních prospěšných látek je tak vysoký, že bychom vajíčka měli rehabilitovat a občas si je dát. Jedno vejce denně je prý tak akorát.
Vedle jídelníčku byste na jaře měli také pozměnit svůj životní styl. Vrátit se ke sportování na čerstvém vzduchu, chodit často na procházky, a pokud jste unavení, nepřemáhat se a odpočívat. Jarní únava je sice únavná, ale naštěstí obvykle brzy odezní. Stačí, když jí s tím odchodem trochu pomůžeme.
