VEDENÍ BANKOVNÍCH ÚČTŮ Živnostník Jaromír Volek vyhrál dva soudní spory s velkými bankami. Z účtu mu neoprávněně strhávaly vysoké poplatky. Sdružení na ochranu spotřebitelů teď vyzývá i ostatní klienty, aby se proti bankám ohradili.
„Nechci platit bance za to, že jí půjčuji peníze,“ říká Jaromír Volek. foto: Profit -Martin Siebert
Živnostník Jaromír Volek vyhrál dva soudní spory s velkými bankami. Z účtu mu neoprávněně strhávaly vysoké poplatky. Sdružení na ochranu spotřebitelů teď vyzývá i ostatní klienty, aby se proti bankám ohradili. VEDENÍ BANKOVNÍCH ÚČTŮ Jaromír Volek z Prahy je v důchodu, ale přivydělává si jako drobný živnostník. Od mnoha jiných se odlišuje svou nenávistí k bankám. Když po něm někdo chce číslo podnikatelského účtu, zavrtí hlavou a odpoví, že už několik let nemá ani běžné soukromé konto. Všechno platí v hotovosti, přes pokladnu. Proč své peníze nesvěřuje finančním ústavům? Nelíbí se mu, že si za služby účtují vysoké poplatky. „Nehodlám platit za to, že jim dávám k dispozici své peníze k jejich podnikání. Vždyť banka za to, že od klientů získává provozní kapitál k podnikání, vlastně ještě vybírá další peníze ve formě poplatků. To bych si připadal jako hlupáček - platit někomu za to, že mu půjčuji peníze,“ vysvětluje svérázný muž důvod tohoto vytrvalého přístupu. Pokud má klient jako on na účtu jen několik desítek tisíc korun, stojí ho měsíční poplatek za vedení konta víc než výnos z úroku. VOLEK VYHRÁL I BEZ PRÁVNÍKŮ
Kvůli poplatkům se Jaromír Volek soudil hned se dvěma největšími peněžními ústavy v zemi -Československou obchodní bankou (ČSOB) a Českou spořitelnou. Povedlo se mu vyhrát i bez právníků. Dokázal, že banky strhávaly některé poplatky při vedení jeho účtu neoprávněně. Proto mu tyto částky musely vrátit.
Podle rozhodnutí soudu se ČSOB na Jaromíru Volkovi v letech 1996 až 2001 bezdůvodně obohatila tím, že mu strhávala z účtu poplatek za vedení podatelny na své pobočce. „Vedení podatelny však s vedením účtu a finančními transakcemi s tím spojenými přímo nesouvisí. Nejde o žádnou službu konkrétně adresovanou žalobci. Proto nebyl povinen za ni bance v rámci navázaného právního vztahu platit,“ uvedl v rozsudku soudce Petr Hubner. ČSOB musela Jaromíru Volkovi vrátit téměř dva tisíce korun.
Česká spořitelna zase kvůli softwarové chybě Jaromíru Volkovi mezi roky 1994 až 1996 strhávala poplatky za vedení konta, třebaže s ním původně uzavřela smlouvu, podle níž je nebude vybírat, protože neměl úročený účet. Klientovi pak musela vrátit více než tisícikorunu.
BUDOU BANKY PLATIT MILIARDY?
Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) vyzvalo ostatní klienty, kteří mohli být ve stejné situaci jako jmenovaný důchodce a kterým byl soudem napadený poplatek rovněž strháván, aby se také oni domáhali svých práv - buď sami, nebo prostřednictvím sdružení. Jestliže by tuzemské banky musely vracet poplatky milionům dalších klientů, mohlo by je to stát miliardy korun.
Česká spořitelna však odhaduje, že podobných případů budou maximálně desítky. Přesná data o tom, že by pochybila také u jiných klientů, už nemá. „Pokud má někdo pochybnosti, zda jsme poplatky vybrali oprávněně, může se nám přihlásit. Když se potvrdí, že banka udělala chybu, dostane své peníze zpátky,“ říká mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková.
Naopak ČSOB jakékoliv pochybení u jiných klientů odmítá. Podle mluvčího Milana Tománka se výrok soudu vztahuje pouze k jedné jediné službě pro jednoho konkrétního klienta.
POPLATKY JSOU VYSOKÉ Poplatky za bankovní služby jsou v České republice jedny z nejvyšších v Evropě. Sdružení obrany spotřebitelů se proto chce zaměřit na všechny klienty, kteří se jejich zvyšováním cítí poškozeni. Nespokojení lidé by proto sdružení měli popsat vlastní zkušenosti s bankami a poslat mu k posouzení kopie smluvní dokumentace k poplatkům. „Zásilky by měly obsahovat bližší informace o obsahu smluvního ujednání s bankou, který je určující pro stanovení těchto poplatků - například kopie smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, případně sazebníku poplatků a podobně,“ říká předseda republikového výboru SOS František Lobovský. Zastánci práv spotřebitelů mají už z dřívějška řadu signálů o přinejmenším sporné poplatkové politice tuzemských bank. K účelné obraně ale podle Lobovského potřebují více kvalifikovaných informací. „Pokud to klient odsouhlasí, využijeme získaných námětů při jednání s bankami, popřípadě pro podání podnětu k prošetření jejich chování antimonopolnímu úřadu nebo soudu,“ dodává. POŠKOZENÝCH JE ZŘEJMĚ VÍC Sdružení obrany spotřebitelů požádalo na konci února vedení Československé obchodní banky formou dopisu o informace, jakým způsobem banka sjednala nápravu nejen k Jaromíru Volkovi, ale i ve vztahu k ostatním klientům, kterým byl soudem napadený poplatek také odepisován z jejich účtů. „Lze předpokládat, že se tato záležitost dotýká širokého okruhu klientů ČSOB,“ uvádí sdružení v dopise. Lobovský argumentuje, že soudem napadený poplatek za vedení podatelny na pobočce byl součástí sazebníku ČSOB a platil tedy pro všechny, kteří ve sledovaném období uzavřeli s bankou smlouvu a stali se jejími klienty. „Součástí smlouvy však bylo pouze právo banky na úhradu odměn a skutečných výloh za provedené služby -tedy služby, které se konkrétně váží k vedení běžného účtu žalobce,“ napsal Lobovský. Banka podle něj nemůže přenášet důsledky svých organizačních rozhodnutí na klienty, a to bez ohledu na okolnost, že poplatek byl uveden v sazebníku. „Jaromír Volek a samozřejmě ani ostatní klienti nebyli povinni v rámci navázaného právního vztahu za tuto službu platit,“ uvádí SOS v dopise. O PODROBNOSTECH BANKA MLČÍ**
ČSOB sice odpověděla brzy, ale ani spotřebitelskému sdružení nesdělila více než předtím Jaromíru Volkovi. Také on se dotazoval, jestli banka bude vracet neoprávněně vybraný poplatek i dalším klientům, kterým ho účtovala.
V odpovědi banka navíc zlehčuje Volkův úspěch u soudu. „Jeho vítězství bylo pouze částečné. Ani odvolací soud neuznal oprávněnými veškeré nároky, které pan Volek proti ČSOB vznášel. O mnohém svědčí i fakt, že odvolací soud jmenovanému nepřiznal právo na úhradu nákladů řízení,“ uvádí mluvčí banky Milan Tománek.
Odpovědi na otázku, jak sjednala nápravu v případě ostatních klientů, se ČSOB s odkazem na bankovní tajemství vyhnula. „Nemáme zákonnou povinnost poskytovat jakékoli informace o naší činnosti a o opatřeních, která vůči klientům přijímáme, jiným osobám, nežli o kterých to výslovně stanoví zákon,“ vysvětluje Tománek.
