Smlouva nezbavuje strany možnosti chránit se s pomocí předběžného opatření
Máte uzavřenou smlouvu, která obsahuje rozhodčí doložku a vaše protistrana neplní smluvní závazky? Chystáte se bránit soudní cestou a řešíte otázku, jak zajistit, aby se žalovaný do rozhodnutí sporu choval tak, aby pro vás soudní řízení a jeho výsledek vůbec měly smysl? Jak například zajistit, aby žalovaný neznehodnocoval věc, která je předmětem sporu, nepřevedl ji či jinak nemařil nebo neztěžoval výkon budoucího rozhodnutí?
Vzorový příklad.
Můžete být například v následující situaci: Protistrana má u sebe protiprávně akcie, které podle vás jsou nebo by měly být vaším vlastnictvím, a měli byste je tedy držet. Chystáte se proto soudní cestou domoci toho, aby vám žalovaný akcie vydal. Vedle zájmu na samotném získání akcií máte samozřejmě i ten, aby měly určité vlastnosti, které jsou pro vás podstatné. Typicky jde o požadavek, aby akcie nebyly zatíženy žádnými právy třetích osob, například předkupním nebo zástavním. A aby s nimi byla spojena práva, která jejich vlastníku podle Obchodního zákoníku náleží (například na výplatu dividendy), jež však lze samostatně převádět.
Obrana.
Chcete tedy dosáhnout toho, aby žalovaný akcie do vyřešení sporu nepřevedl a mohl vám je skutečně vydat, až k tomu bude odsouzen. Současně máte zájem, aby nesnižoval jejich hodnotu tím, že k nim zřídí práva třetích osob nebo převede některá, jež jsou s nimi spojená.
Uvažujete tedy o využití institutu předběžného opatření, kterým by soud žalovanému nařídil do doby rozhodnutí sporu s akciemi nenakládat. Nebrání však uzavřená rozhodčí smlouva tomu, abyste tento postup využili? Vaši nejistotu může způsobovat, že v rozhodčím řízení se spory rozhodují mimo systém obecných soudů, které předběžná opatření obvykle nařizují.
Postup.
Platí, že uzavřením rozhodčí smlouvy jste se nezbavili možnosti navrhnout soudu, aby nařídil předběžné opatření. I přes existenci rozhodčí smlouvy tedy můžete svá práva takto dočasně chránit. Tuto možnost potvrzuje rovněž rozhodovací praxe například Vrchního soudu v Praze. Ten v tomto smyslu jako soud vyšší instance korigoval opačná (a právně chybná) rozhodnutí některých prvoinstančních soudů.
Návrh na nařízení předběžného opatření je možné podat před zahájením rozhodčího řízení i v jeho průběhu. Podává se k obecnému soudu žalovaného, tedy k tomu, který by věc projednával, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Takovým soudem je buď okresní nebo krajský - záleží na povaze sporných stran a předmětu sporu.
Podmínky.
Podmínky pro nařízení předběžného opatření jsou stejné jako v případě, kdyby rozhodčí doložky nebylo. To především znamená, že je třeba soudu osvědčit důvody pro nařízení předběžného opatření - tedy v případě obavy z ohrožení výkonu rozhodčího nálezu (například zmíněná potřeba zajistit vlastnická práva žalovaného k akciím) nebo nutnosti prozatímní úpravy poměrů účastníků. Dále platí, že je nutné u soudu složit vratnou jistotu 50, respektive 100 tisíc korun k zajištění náhrady škody či jiné újmy, která by nařízeným předběžným opatřením mohla vzniknout.
Pokud byl návrh na nařízení předběžného opatření podán před zahájením rozhodčího řízení, soud žalobci stanoví lhůtu pro podání rozhodčí žaloby.
S určitými výjimkami platí, že předběžné opatření bude účinné do právní moci rozhodčího nálezu ve věci samé. O nařízení předběžného opatření je vhodné informovat rozhodce. Stejně jako je nutné informovat soud, který předběžné opatření nařídil, o ukončení a výsledku rozhodčího řízení.
Srovnání dvou institucí.
Závěrem zmíním úpravu otázky předběžného opatření v řádech dvou stálých rozhodčích soudů.
Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je nejčastěji využívaným českým stálým rozhodčím soudem, je ohledně předběžných opatření poměrně strohý. Umožňuje každé ze stran v průběhu rozhodčího řízení - nebo i před jeho zahájením - požádat příslušný obecný soud, aby nařídil předběžné opatření. O takové žádosti musí strana uvědomit rozhodčí soud. Pro vlastní řízení o žádosti se použije úprava obsažená v občanském soudním řádu, jejíž některé charakteristiky jsem už popsal.
U Mezinárodního rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory (známého také jako Rozhodčí soud ICC), který bývá českými subjekty k rozhodování sporů rovněž hojně využíván, je situace zajímavější. Jeho pravidla totiž výslovně umožňují, aby účastník požádal o nařízení předběžného nebo ochranného opatření přímo tento rozhodčí soud. Uvedená pravidla však na rozdíl od českého občanského soudního řádu nestanovují pro rozhodnutí soudu závazné časové lhůty. Český obecný soud naopak musí o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodnout - až na několik výjimek - do sedmi dnů po podání návrhu. Rozhodování o návrhu podaném u Rozhodčího soudu ICC tak bude zpravidla pomalejší a ochrana méně účinná. Vhodnější je proto požádat o nařízení předběžného opatření obecný soud žalovaného.
