Že jsou byty v Praze o něco dražší než v Bratislavě, asi nikoho příliš nepřekvapí. Možná je to dáno utkvělou představou, že v české metropoli se vydělává výrazně víc než ve městě na Dunaji. To je ale omyl. Rozdíl v cenách bydlení je znatelně vyšší než rozdíl v průměrných mzdách.
Z čísel poradenské společnosti Jones Lang LaSalle vyplývá, že před sousedy velký mzdový náskok nemáme. Zatímco v Praze si člověk na konci první poloviny roku 2018 vydělal průměrně 39 688 korun hrubého za měsíc (tedy asi 1525 eur), v Bratislavě získal za měsíc práce 35 699 Kč hrubého (1372 eur). Rozdíl mezi příjmy obyvatel obou hlavních měst je přibližně čtyři tisíce korun, neboli 11,1 procenta.
Rozdíl v cenách bydlení je znatelnější. Ty jsou v Praze za první pololetí tohoto roku vyšší než v Bratislavě více než o 16 procent. Průměrná cena bytu v nabídce v Praze byla v první polovině tohoto roku 91 928 korun za metr čtvereční (tedy asi 3533 eur). Oproti tomu v Bratislavě byla za stejné období cena za metr čtvereční volného bytu 78 966 korun (asi 3035 eur) Ceny zahrnují zákonné výše DPH v každé zemi.
Ještě markantnější rozdíly můžeme pozorovat u cen nejluxusnějších bytů. Ty se nabízely v prvních šesti měsících tohoto roku v Bratislavě za 104 944 korun (4033 eur) včetně DPH za metr čtvereční, v Praze to bylo dokonce 195 846 korun (7527 eur) včetně DPH. Nemovitost (ve srovnání cen za metr čtvereční) v nejvyšší cenové kategorii tak zájemci mohli pořídit v Praze průměrně až o 87 procent dráž.
Ceny nemovitostí dále rostly. Nejvíce zdražily byty, nejméně pozemky
Velký rozdíl můžeme také vidět v tom, kolik bytů se prodává v předprodeji. Zatímco v Bratislavě je jejich podíl na všech prodaných bytech pouze pět procent, v Praze se takto prodá více než pětina všech bytů.
A co mají obě města společného? Pokud srovnáme aktuální ceny bytů v obou hlavních městech s cenami za stejné období v roce 2017, lze pozorovat nárůst cen v Praze oproti minulému roku o devět procent, v Bratislavě pak zhruba o osm procent. Dynamika růstu cen je tak v obou metropolích podobná. Stejné jsou i dispozice bytu, které nakupující nejvíce přitahují. Zájem roste o menší byty, nejvíce se jich v obou městech prodalo v dispozici 2+kk.
Nepříliš radostná zjištění v porovnání dostupnosti bydlení v metropolích u sousedů vyplývají i ze studie poradenské společnosti KPMG. Pražan potřeboval v roce 2017 na pořízení průměrného nového bytu 12,3 hrubého ročního platu, zatímco v Mnichově, kde jsou obecně byty i na Německo velmi drahé a dostupnost bydlení se stala politickou prioritou, musel občan šetřit necelých deset let. Ve Vídni se podařilo průměr oproti roku 2016 o trochu vylepšit na 9,5 roku. Dobře se má z tohoto pohledu Varšavan, který na byt vydělává zhruba šest let, tedy polovinu doby, co Pražan.
Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce
Dále čtěte: