Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl žalobu českého premiéra v demisi Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Babiš dál tvrdí, že s StB nespolupracoval, mluví také o další žalobě. Prezident Miloš Zeman uvedl, že i přes verdikt soudu dá Babišovi možnost sestavit vládu.
„Ústav paměti národa vítá rozsudek Krajského soudu v Bratislavě ze 30. ledna 2018, který ve smyslu nálezu Ústavního soudu Slovenské republiky konstatoval, že Ústav paměti národa není pasivně věcně legitimován,“ sdělil mluvčí ÚPN Jerguš Sivoš. Dodal, že ÚPN nebyl tím, kdo zasáhl do práva na ochranu osobnosti Babiše, když zveřejnění dokumentů někdejší StB ukládá ÚPN příslušný zákon.
Rozhodnutí krajského soudu, vůči kterému nelze použít řádný opravný prostředek, bude pravomocné po jeho doručení Babišovi i ÚPN. Podle Sivoše ÚPN zmiňovaný verdikt krajského soud zatím neobdržel.
Podle právníka Pavola Poláčeka, jehož advokátní kancelář zastupovala ÚPN ve sporu s Babišem, nejnovější verdikt soudu znamená, že rodák z Bratislavy Andrej Babiš své jméno neočistil. „V současnosti neexistuje žádné rozhodnutí, že Andrej Babiš je veden neoprávněně jako agent StB. Pokud by to chtěl opět řešit, může žalovat někoho jiného. Ústavní soud neřekl, koho. To by nejprve musel (Babiš) analyzovat,“ řekl Poláček.
| Babiš: Budu pokračovat v žalobách |
|---|
| Babiš uvedl, že se o rozhodnutí soudu dozvěděl od médií. „Já se spojím s mým právníkem, určitě to budu žalovat nadále. Samozřejmě mně to vadí, nikdy jsem nespolupracoval, nic jsem nepodepsal a je to smyšlená záležitost. Takových lidí, jako jsem já, je tam vícero, například otec Adély Banášové a další stovky lidí. To rozhodnutí soudu je takové, že ani nevíme, koho máme žalovat. Určitě v tom budeme pokračovat,“ řekl dnes Babiš. |
Zamítnutí Babišovy žaloby v obnoveném líčení není překvapením. Soudci bratislavského soudu byli vázáni rozhodnutím ústavního soudu, který loni v říjnu zrušil pravomocná rozhodnutí krajského i nejvyššího soudu, jež původně daly Babišovi za pravdu ve sporu s ÚPN. Ústavní soud ve svém verdiktu kromě jiného uvedl, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB nemá být ÚPN, který na Slovensku například spravuje archivní svazky StB a který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
Ústavní soud také konstatoval, že slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové v původním líčení.
Slovenští právníci označovali rozhodnutí ústavního soudu za přelomové, které bude mít také dopad na jiné podobné případy. Dříve obecné soudy na Slovensku, včetně nejvyššího soudu, umožňovaly ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB žalovat právě ÚPN, který v minulosti prohrál vícero podobných sporů.
O Babišových kontaktech s StB čtěte:
Babiš spolupracoval s StB, potvrzuje i český archiv
Nové důkazy: našly se záznamy o Babišových hlášeních StB
Záznam o Babišově spolupráci s StB:
Slovenský ústavní soud neuvedl, kterou instituci na Slovensku by měly žalovat osoby, jež se domáhají neoprávněnosti své evidence v archivních materiálech StB. Podle některých právníků by žalovanou stranou mohlo být ministerstvo vnitra. Ministr vnitra Robert Kaliňák ale loni řekl, že jeho úřad spisy po StB nedisponuje, a označení ministerstva za nástupnickou organizaci StB označil za scestné.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale v původním líčení u bratislavského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
| Přehled dosud známých spisů bývalé StB, v nichž se objevuje jméno Andreje Babiše nebo krycí jméno tajného spolupracovníka Bureše |
|---|
| 1. Osobní spis. Podle zprávy o získání ke spolupráci Babiš podepsal závazek 11. listopadu 1982 na schůzce s dvojicí příslušníků 3. odboru 12. správy StB v bratislavské vinárně U obuvníka. |
| 2. Akce oko. Agent Bureš je zmíněn jako zdroj při získávání informací o pracovníkovi podniku zahraničního obchodu Interal Alexeji Novákovi, který byl podezřelý z ekonomické kriminality. |
| 3. Konspirační byt. Agent Bureš je uveden mezi tajnými spolupracovníky, kteří chodili na schůzky s příslušníky StB do tzv. propůjčeného bytu s krycím názvem Vojak v Bratislavě. |
| 4. Spis Bauer. Osobní spis na bývalého náměstka generálního ředitele Petrimexu Dušana Slezáka, kterého StB marně lámala k intenzivní spolupráci. Bureš je ve spisu zmíněn jako jeden z agentů, kteří podávali na Slezáka hodnocení. |
| 5. Spis Turek. V evidenci spisu, vedeného na někdejšího Babišova spolupracovníka z Petrimexu Richarda Szabóa, je jmenován také záznam od agenta Bureše. StB podezřívala Szabóa z korupce. Agenturní záznam se ale nezachoval. |
| 6. Agenturní záznam. Zápis se schůzky, na které agent Bureš předal informace o uplácení svých kolegů rakouskou firmou Chemanol. Záznam se uchoval v objektovém svazku Chemapol. |
Zemanovi verdikt nevadí
Zeman i přes rozhodnutí slovenského soudu nadále počítá s tím, že Babišovi dá druhý pokus na sestavení vlády.
Zároveň obvinil česká média, že v kauze „vědomě dezinformují“. Soud dnes podle něj pouze potvrdil předchozí verdikt slovenského ústavního soudu, že se Babiš svou žalobou na neoprávněné vedení ve svazcích StB obrátil na špatnou instituci. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka je nyní pouze na Babišovi, zda podá žalobu na jiný subjekt.
Politiky rozhodnutí soudu nepřekvapilo
„Mě osobně to až tak nepřekvapuje, je to další důvod, proč by pan Babiš neměl být premiérem vlády České republiky,“ uvedl šéf TOP 09 Jiří Pospíšil a připomněl, že Babiš je navíc trestně stíhán kvůli údajnému dotačnímu podvodu v případu Čapího hnízda. „Evidentně byl agentem StB a takový člověk by téměř 30 let od sametové revoluce neměl stát v čele vlády,“ dodal Pospíšil. Povolební vyjednávání to však podle něj neovlivní, protože koaličním partnerům ANO, za které Pospíšil považuje SPD a KSČM, to vadit nebude.
Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík zdůraznil, že rozhodnutí je pravomocné. Podle něj se ale nedá očekávat, že by rozsudek nějak ovlivnil postoj ANO ke svému předsedovi. „Hnutí ANO se od svého předsedy zatím nehodlá odstřihnout. Nehodlá udělat to, co je v normální demokratické společnosti běžné, že by neměl být trestně stíhaný premiér a rozhodně by neměl spolupracovat se Státní bezpečností,“ řekl.
Skoro bych byl v pokušení napsat, že nejen bruselský OLAF, ale i už slovenské soudy podlehly protibabišovskému spiknutí ;-). Ale toto je vážná věc. V čele vlády je trestně stíhaný člověk, který byl evidován jako agent komunistické StB. Smutné a donedávna zcela nepředstavitelné.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 13. února 2018
Poslanec ODS Marek Benda řekl, že se rozhodnutí dalo očekávat. „Znamená to, co jsme věděli celou dobu, že pan Babiš byl agentem StB. Postoj ODS se nemění, my si vždy mysleli, že je agentem StB a nedá se s ním vládnout, protože je představitelem populisticko-levicové strany,“ dodal Benda.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že je pro Česko špatná zpráva, že má takového premiéra. „Sám Andrej Babiš musí zvážit, zda v této situaci setrvá na postu premiéra, zda je to pro naši zemi udržitelné. Zejména je to otázka pro prezidenta a všechny slušné lidi, zda je podpora takového premiéra v souladu s jejich svědomím,“ uvedl Bělobrádek.
Politici však většinou žádnou změnu v postoji prezidenta ohledně Babišova opětovného jmenování předsedou vlády neočekávají. Gazdík připomněl, že Zeman nevyžadoval čisté lustrační osvědčení ani před čtyřmi lety, kdy Babiše jmenoval ministrem financí. Také podle Pospíšila slovenský verdikt Zemana nijak neovlivní, protože nadále pokračuje jejich vzájemná dohoda.
Soudy začaly v lednu 2012
3. prosince 2011 - Kauzu nastartovalo zveřejnění fotokopie dokumentů z Babišova svazku StB webem Euro.cz. Podle dokumentů byl podnikatel od roku 1980 důvěrníkem StB a v listopadu 1982 se stal agentem. Babiš, který vážně uvažoval o vstupu do politiky, se označení spolupracovníka StB bránil. Babišův svazek je archivován v Bratislavě; podstatná část materiálů z něj byla skartována v prosinci 1989.
17. ledna 2012 - Babiš podal u bratislavského soudu žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) kvůli archivním svazkům, podle kterých spolupracoval s StB.
17. listopadu 2013 - Babiš označil proces kvůli spolupráci s StB za zmanipulovaný. V Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že spolupráci nepodepsal, naopak byl terorizován, vyšetřován a vydírán, protože měl v rodině „dvě emigračky“.
24. listopadu 2013 - Bývalý důstojník tajné služby Andrej Kuľha v rozhovoru pro týdeník Euro uvedl, že svazek, který má dokládat spolupráci Babiše s StB, je zfalšovaný.
26. ledna 2014 - Babiš se stal českým ministrem financí a místopředsedou kabinetu. Prezident Miloš Zeman se předtím nechal slyšet, že do vlády jmenuje jen politiky s čistým lustračním osvědčením (Babiš o osvědčení nepožádal). Nakonec se ale hlava státu spokojila s tím, že vládní koalice poslala do druhého sněmovního čtení novelu zákona o státní službě, která od ministrů lustrační osvědčení nevyžaduje.
26. června 2014 - Bratislavský okresní soud rozhodl, že Babiš je ve svazcích StB evidován coby její agent neoprávněně.
30. června 2015 - Rozhodnutí soudu prvního stupně o neoprávněné evidenci Babiše ve svazcích StB v odvolacím řízení potvrdil Bratislavský krajský soud.
31. ledna 2017 - Slovenský nejvyšší soud zamítl dovolání proti dřívějšímu rozhodnutí nižších soudů, že Babiš je neoprávněně evidován ve svazcích StB coby její agent.
10. března 2017 - Ústav paměti národa podal ústavní stížnost proti verdiktu nejvyššího soudu.
12. října 2017 - Slovenský ústavní soud zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že Babiš je ve svazcích StB veden jako její agent neoprávněně. Případ vrátil odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání. Ústavní soud mimo jiné uvedl, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB nemá být ÚPN a že slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích nebyli zproštěni mlčenlivosti.
