Úspory za každou cenu někdy věci neprospějí
Trik „kterak vymámit z jednoho auta dvě“ se Toyotě před časem v případě páru corolla a Corolla Verso povedl náramně. Totéž zkusil Ford a z focusu jsou rázem na světě focus a C-max. A v módním trendu, kdy se pomalu stává zvykem oddělovat od určitého modelu více verzí, posléze představených jako samostatná kategorie, pokračuje i Seat. Sourozence dostala švihácká kompaktní víceúčelová altea.
Altea XL má se svým starším bratrem společného jen málo. Opticky připomíná zepředu toledo, zezadu je naopak originální, až člověk musí po nějaký čas oblý design zádi zažívat. Celkově vypadá vůz hodně zajímavě, ladné křivky prostě Seat umí. Uvnitř se XL od altey liší hlavně lepší variabilitou prostoru, rozdíly se najdou také v jízdních vlastnostech. Zatímco původní altea klame tělem a umí jezdit hodně svižně, XL je dospělejší. Stále dokáže střihnout zatáčku, ale je pohodlnější, klidnější, zkrátka auto více rodinného typu.
Interiér vozu je prodchnutý koncernovým duchem. Ergonomie ovladačů je tradičně dobrá, palubní desku navíc nezahlcuje v poslední době obvyklá změť desítek přepínačů, takže vůz na rozdíl od některých japonských konkurentů nepřipomíná laboratoř profesora Orfanika. Velkým plusem je multifunkční volant, který díky integrovaným ovladačům rádia, tempomatu a počítače velkou měrou přispívá k bezpečnosti. Jen malá odbočka – když už Evropská unie trvá na povinné výbavě všech vozidel ABS a hovoří se i o stabilizačním systému, raději by možná stálo za nařízení právě toto. Do těchto detailů jdoucí statistiky sice nejsou běžně k dispozici, ovšem troufám si tvrdit, že rýpání se v rádiu stojí za nezanedbatelným procentem havárií. Přitom za multifunkční volant chtějí automobilky často naprosto nehorázné peníze. Až osmdesát tisíc korun za to, že někdo místo do palubní desky zamontuje tlačítko do volantu, je opravdu silná káva. V případě Altey XL ale o takové částky nejde. Ovládání rádia na volantu je součástí dvou vyšších výbav a do střední výbavy jde dokoupit za pět tisíc.
Sedačky vozu splňují očekávání. Jsou dostatečně pohodlné na to, aby v nich řidič dokázal strávit několik set kilometrů bez následků na páteři. Jediná výtka interiéru se týká neměkčených plastů palubní desky a obložení dveří. Zatímco zbytek koncernu je používá, Seat pro alteu zvolil sice na pohled hezké, ale tvrdé plasty. Nejsou příjemné na dotek a navíc cenový i technologický rozdíl je zanedbatelný. Zde platí, že úspory za každou cenu někdy věci neprospějí.
Testovanou Alteu XL poháněl koncernový dvoulitrový diesel TDi. Lakonické konstatování v sobě skrývá fakt, že jde o jednu z nejlepších možných motorizací auta pro každodenní použití. Ano, pět set koní pod kapotou je fajn, ale dvacetilitrová spotřeba na dojíždění do práce už ne. Sto čtyřicet naftových koní poskytuje více než dostatečnou výkonovou rezervu pro bezpečné předjetí, s dobrým podvozkem se dá mluvit i o ostřejší, sportovní jízdě. A protože je tento diesel od Volkswagenu, má hodně nízkou spotřebu. Altea si řekne zhruba o šest až šest a půl litru nafty na sto kilometrů, což je vynikající hodnota. Nízká spotřeba a relativně vysoký výkon dieselů od Volkswagenu ale něco stojí. U těchto motorů je narozdíl od konkurence poněkud silnější turboefekt, ovšem už zdaleka ne v takové míře, jako třeba před pěti roky. V poměru výkonu ke spotřebě ale moc konkurentů nemají.
V testovaném seatu se točivý moment motoru přenášel na přední kola prostřednictvím šestistupňové ručně řazené převodovky. Řazení je další dominantní disciplína Volkswagenu. V Altee XL bylo chirurgicky přesné, v krátkých a precizních drahách s minimálním odporem. Jen odhlučnění se moc nepovedlo. Motor v nízkých otáčkách duní a zvuk se přenáší do kabiny. Pro rodinný vůz tedy ne příliš ideální.
Altea XL je vyvážený kompromis mezi rodinou a oblibou pohodlné, rychlé jízdy. Originální vzhled s velkým vnitřním prostorem a úsporný vznětový motor jsou hlavní přednosti vozu.
klady
silný a úsporný motor
prostorný interiér
velký zavazadlový prostor
jízdní vlastnosti
přesné řízení a řazení
zápory
dunění motoru
Seat Altea XL
Motor přeplňovaný vznětový čtyřválec
Objem 1968 ccm
Maximální výkon 103 kW
Převodovka šestistupňová manuální
Nejvyšší rychlost 201
Zrychlení 10
Průměrná spotřeba 8/5,2/6,5
cena 713 900 Kč (testovaný vůz)
