Banka vyhnaná kuponovou privatizací se vrací do Česka.
Investiční banka Lazard by v konsorciu se společností Latona Associates měla vyhrát výběrové řízení na správce Revitalizační agentury. Vzhledem k tomu, že smlouva s vítězem má být teprve podepsána, vše se tají. Michael S. Saran, zástupce pr ažské pobočky Latona Associates of Europe, zapsané do obchodního rejstříku letos v červnu, potvrdil týdeníku EURO, že se soutěže účastní spolu s londýnskou Lazard Brothers, ale že více prozradit nemůže. Nemohl nás ani informovat o tom, jaké projekty mají obě firmy za sebou. Na dota z, ve kterých zemích střední a východní Evropě se firma nějakým způsobem angažovala, pouze uvedl tři země: Německo, Chorvatsko a Polsko, bez konkrétních jmen podniků.
Zdá se, že pokud by si vláda, potažmo Konsolidační banka, skutečně vybrala Laz ard Brothers, státní podniky by svěřila snad poprvé do rukou skutečných specialistů. Za 151 let existence se obchodní společnost, kterou založili bratři Lazardové v New Orleans, přeměnila v jednu z nejrenomovanějších investičních bank. Kro mě správy aktiv se věnuje obchodům na kapitálových trzích prostřednictvím divize Lazard Capital Partners a poskytuje poradenské služby při transformaci podniků, které se slučují či jinak mění svou strukturu. Navzdory proslulosti odborného poradce na fúze a akvizice je firma rozdělená do tří částí se sídly v Paříži, v New Yorku a v Londýně. Jak sdělila týdeníku EURO tisková mluvčí pařížské pobočky, náš region má na starosti londýnský Lazard.
Skupinu kontroluje rodina ředitele správní rady a prezidenta Michela Davida-Weilla (67), což firmě dává punc určité výlučnosti mezi velkými finančními domy, konkurenčními giganty, jako Morgan Stanley Dean Witter nebo Warburg Dillon Read. Banka proto tento fakt, stejně jako velikost střed ní firmy, využívá coby konkurenční výhodu - propaguje svou diskrétnost. A tu skutečně dodržuje, protože o aktivitách v České republice a ve střední Evropě vůbec nechtěla poskytnout ani základní informace. Ani to, že od počátku 90. let se podílela na restrukturalizaci kopřivnické Tatry, které radila například i při sestavování smlouvy s italskou Iveco ohledně divize nákladních automobilů. Tatra tehdy využívala i služeb newyorské investiční banky Bear Stearns, jak inform ovala ČTK podle nejmenovaného zdroje. Tuto informaci týdeníku EURO současná mluvčí Tatry Eva Kijonková nepotvrdila.
„Firma Lazard spolupracovala s vedením Tatry pouze v roce 1991 na výběru strategického zahraničního partnera, ale jen do doby, než byla Tatra zařazena na seznam podniků privatizovaných kuponovou metodou. To bylo pro Lazard velkým zklamáním. Je ho zástupci od počátku tvrdili, že společnost jako Tatra potřebuje strategického partnera a že kuponová privatizace není rozumným řešením. To dnes uznává i současné vedení firmy, uvedla mluvčí pro týdeník EURO.
Investiční banka Lazard získala jednu z hlavních rolí v současné evropské slučovací mánii. Vloni se jí podařilo přispět k fúzím v celkové hodnotě 255 miliard dolarů. Je jen málo takových obchodů, na kterých by se nepodílela. Mezi výjimky patří spojení mezi British Steell a belgickým Hoogovens. Naopak nechyběla například při posledních bankovních rošádách ve Franci i. Radila právě Banque Nationale de Paris při vyhlašování nepřátelského návrhu na převzetí Paribas a Société Générale v hodnotě 38 miliard dolarů nebo analyzovala situaci na trhu pro francouzskou ropnou skupinu Elf Aquitaine, kterou chtěla přev zít francouzská TotalFina. Nachystala pro ni překvapení v podobě protinávrhu, v němž chtěl Elf Aquitaine získat TotalFinu za 50 miliard EUR. Stejně tak se Lazard angažuje ve fúzi německého koncernu Hoechst s francouzskou skupinou Rhône-Pou lenc v hodnotě 26,5 miliardy dolarů.
Firma nemá veřejně obchodovatelné akcie. Kromě rodiny Michela Davida-Weilla, která sídlí ve Francii a jejíž majetek se podle amerického časopisu Forbes odhaduje na 2,2 miliardy dolarů, se až do letošního červ na na správě podílela jako největší akcionář mezinárodní mediální skupina Pearson. Ta vlastní například prestižní ekonomický deník Financial Times a poloviční podíl v týdeníku Economist. Vzhledem ke strategickému napojení Pearson na španělskou telekomunikační firmu Telefónica a k další multimediální expanzi do zemí s rodnou řečí španělštinou nebo portugalštinou se Pearson rozhodla v míru po 80 letech s Lazard rozejít. Své podíly, tedy polovinu kapitálu londýnské Lazard Brothers & Co, dále 7,6 procenta v newyorské Lazard Fre`res & Co a osmiprocentní podíl v pařížské Lazard Fre`res & Cie, prodala francouzské investiční společnosti Financie`re et Industrielle Gaz et Eaux. V této transakci naopak firmě Pearson radila investiční společnost Schroders.
Klientem nyní však bude banka sama sobě. Do příštího jara si odborník na slučování dal úkol spojit svou „svatou trojici , jak ji překřtil týdeník Economist, do jednoho celku. Všem třem napůl nezávislým lodím však podle týdeníku Econ omist chybí jednotný duch. Zaměstnanci dostávají různé mzdy v závislosti na probíhajících obchodech a každé centrum má svou vlastní firemní kulturu, což připouští i David-Weill. Společnou mají určitou šetrnost (donedávna neměly kanceláře v New Yorku klimatizaci) a důraz na cenné konexe.
