S v ě t o v é h o s p o d á ř s t v í
Největší latinskoamerická země Brazílie vnesla v uplynulém týdnu na světové finanční trhy paniku. Guvernér centrální banky rezignoval a banka vzápětí rozšířila úzké intervenční pásmo, které nakonec zcela odstranila. Reál okamžitě prudce klesl a strhl s sebou všechny světové trhy.
Z poklidně vyhlížejících vod rozvíjejících se trhů nepřicházely již delší dobu horší zprávy. Vlastně většina z toho, co se mohlo stát, se již vyplnila. Asie si prožila své černé období před rokem a půl a Rusko vloni v srpnu. Od té doby hledí oba regiony s nadějí do budoucna a ve střednědobém výhledu slibují oživení. Brazílie se ve vlnách světových finančních turbulencí sem tam zhoupla, ale výkyvy ustála. Z velké části i zásluhou Spojených států, které agilně za spolupráce Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších hospodářských velmocí sestavily pro Brazílii záchranný úvěr v hodnotě 41,5 miliardy USD. Ten je doprovázen fiskálními reformami, za něž se zaručil staronový prezident Fernando Henrique Cardoso. Jeho úkolem je prosadit rozpočet, který vymaže původně navrhovaný deficit 64 miliard USD, osm procent HDP, a sníží úrokové sazby z nynějších 32 procent.
Investoři bez iluzí
Prezidentova záruka však dostala výraznější trhliny poté, co v prvním lednovém týdnu vyhlásil středobrazilský stát Minais Gerais 90denní moratorium na splátky dluhu třináct miliard dolarů. Všechny státy se splácením domluvených výší dluhu podílejí na redukci rozpočtového deficitu. Pokud začnou dělat problémy jako bývalý prezident Brazílie Itamar Franco, nyní guvernér Minais Gerais, který nesouhlasí s výší splátky smluvenou jeho předchůdcem, pak bude daleko těžší dosáhnout uzákonění restriktivního rozpočtu.
Napětí nakonec ve středu vystřídala panika. Guvernér centrální banky Brazílie Gustavo Franco, architekt vládního stabilizačního plánu z roku 1994 a hlavní odpůrce devalvace, podal demisi. Banka vzápětí překvapivě rozšířila dosud přísně střežené a úzké fluktuační pásmo reálu na 1,2 až 1,35 za dolar. Tím uvolnila čtyřletou kotvu ekonomické obnovy země po předchozí politice postupného měnového uvolňování ve snaze vybřednout z recese. Kurs okamžitě spadl na spodní hranici 1,35 reálu, tedy fakticky devalvoval o devět procent, a vyvolal obavy z nové krizové vlny. V pátek bylo fluktuační pásmo zcela odstraněno a reál zůstal v rukách trhu. Po rezignaci guvernéra a devalvaci měny pak ze země odplynuly odhadem dvě miliardy dolarů v jediném dni, od počátku týdne pak přes čtyři a půl miliardy dolarů. Index saopaulské burzy Bovespa se propadl o deset procent a akcie na Wall Street hlásily 260bodobou ztrátu indexu Dow Jones, i když do závěrů seance se ztráty obou indexů zmírnily na polovinu. Nicméně vlna výprodeje a indexních erozí zachvátila celý svět a ve čtvrtek spadl Bovespa o téměř deset procent. Novou ránu dostala Brazílie v podobě degradace dlouhodobého ratingu od Standard & Poor s. Trhem se šíří dosud neověřené spekulace o potížích místních spekulativních fondů, znásobené odchodem šéfa bankovního dozoru centrální banky. Vývoj na akciových trzích
Pramen: Fiancial Times
Brazilská měnová stabilita byla nejdůležitější součástí důvěry světových investorů v osmou největší ekonomiku světa. I když trh sledoval nadhodnocený reál s obavami, na druhou stranu se jeho devalvace bál. Ta znovu otřásla důvěrou investorů na mladých trzích a navíc ztenčila psychologický měnový štít ostatních zemí, které se dosud devalvaci bránily s úspěchem. Týká se to zejména Číny, jejíž devalvace by pro otřesený asijský region znamenala novou katastrofu ještě horšího kalibru.
Největší ohrožení představuje Brazílie pro Spojené státy, kterým se zatím daří vyrovnávat ztráty z Asie i z akciových oscilací loňského roku se ctí. Jakmile však ztratí odběratele domácí produkce i v Latinské Americe, pak se recesi nevyhnou. Velkou hrozbou je Brazílie samozřejmě pro všechny rozvíjející se trhy, i když se zdá, že investoři začali přece jen už i mezi nimi rozlišovat. Nechápou je pouze jako bílá místa na mapě, která mohou přinést velký zisk, ale která se mohou i proměnit ve ztrátový Bermudský trojúhelník.
Fiskální krize v Brazílii může mít přímý dopad na světový obchod. Výrazně vyšší úrokové sazby, které Brazílie přijala ve snaze ochránit měnu, znamenají oslabení domácí spotřeby a importu z USA. Tento scénář jako by z oka vypadl scénáři krize v jihovýchodní Asii, pouze role obsadily jiné figury.
Zločin a trest
Prozatím se brazilský prezident Cardoso snaží zachránit, co se dá. Rebela státu Minais Gerais I. Franca „potrestal za vyhlášení moratoria zablokováním desetimilionového transferu z fondů ministerstva financí. Hodně předních obchodníků ale považuje prezidentův krok za osobní revanš. Právě bývalý prezident I. Franco jmenoval nynějšího prezidenta Cardosa před lety na post ministra financí, z něhož se populární ministr vyhoupl do prezidentského křesla. Proč se však chovají oba nepřátelsky, se neví. „Franco je nevyzpytatelný, podotkl k tomu jeden z čelných představitelů brazilského obchodu. Osobní záště nemají na tomto bojovém poli, zejména když jde nejen o tvář země, co dělat. Cardoso nyní musí ujišťovat zahraniční investory o tom, že parlament završuje jednání o fiskálních restrikcích a že sešněrovaný rozpočet bude určitě schválen. Že Brazílie všechny dluhy splatí a úrokové sazby časem sníží. A svět zatím věří, že nová krize asijského typu se nekoná.
