Brazílie odmítne nabídku finanční pomoci od zemí skupiny G7 na boj lesními požáry, které ohrožují amazonský prales. Uvedl to na sociálních sítích šéf úřadu brazilského prezidenta s tím, že Evropa má tyto peníze použít spíše na zalesňování svého kontinentu. Podle některých zdrojů nicméně brazilské ministerstvo zahraničí nařídilo velvyslancům v zemích G7 a evropských státech, aby si nebrali dovolenou a byli k dispozici pro diplomatická jednání.
„Děkujeme, ale možná by ty peníze měly být použity na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit požáru kostela, který je světovým (kulturním) dědictvím a chce poučovat naši zemi?“ řekl serveru O Globo šéf úřadu prezidenta Onyx Lorenzoni s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.
„Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl francouzského (prezidenta) Macrona, který mimochodem čelí doma kritice,“ dodal Lorezoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska. Z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí obvinil už minulý týden Francii brazilský prezident Jair Bolsonaro, který situaci s požáry i odlesňováním Amazonie dlouhodobě zlehčuje.
Brazílie čelí kritice za požáry v Amazonii. Macron obvinil Bolsonara ze lhaní
Macron v pondělí na závěr summitu zemí G7 (USA, Kanada, Francie, Británie, Německo, Itálie a Japonsko) oznámil, že se členové G7 dohodli uvolnit na pomoc v boji s požáry v Amazonii 20 milionů dolarů (465 milionů korun). Macron označil už předtím situaci s požáry za mezinárodní krizi. Odlesňování Amazonie vzbuzuje obavy, protože prales pomáhá pohlcovat skleníkové plyny, které způsobují klimatické změny.
Situaci s požáry v Brazílii nejnověji zlehčil tamní ministr obrany Fernando Silva, když v noci na dnešek uvedl, že požáry jsou po nasazení armády „pod kontrolou“. Dodal ale, že má dorazit ještě pomoc hasičů z Chile a Ekvádoru. „Situace se trochu přehání, že to nemáme pod kontrolou, není to tak, měli jsme mnohem horší požáry v minulých letech,“ řekl ministr v pondělí. „Kromě armády pomohly také deště na západě Amazonie,“ dodal.
S rozsáhlými požáry se potýká v posledních týdnech i sousední Bolívie, do níž rovněž částečně amazonský prales zasahuje. Lesy ale po celém území této země a oheň tam zničil už skoro milion hektarů. Bolivijský prezident Evo Morales mezinárodní pomoc uvítal. Rozsah požárů v Brazílii se podle expertů zatím nedá přesně vyčíslit.
Jak zachránit planetu? Vědci navrhují vysázet 1,2 bilionu stromů
Amazonský deštný prales leží na 5,5 milionu km2 a 60 procent z něj je na území Brazílie. Zasahuje i do Peru, Kolumbie a malou částí i do Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany, která je zámořským územím Francie.
Naléhavé výzvy k záchraně Amazonie vyvolala tento měsíc statistika brazilského institutu, podle níž letos výrazně vzrostl počet lesních požárů v Brazílii. K nárůstu podle expertů přispělo kromě klimatických změn a sucha i nelegální kácení a vypalování lesa kvůli získání zemědělské půdy.
Brazilský prezident si vysloužil kritiku za to, že odlesňování nebrání a upřednostňuje ekomické zájmy před ekologickými.
Čtěte také:
Za 50 let stoupl počet zákonů o životním prostředí 38krát. Výsledek není vidět
Nový plán proti globálnímu oteplování: pouze obnovitelné zdroje a plynovody
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Žádný scénář není dost černý: civilizace do roku 2050 zkolabuje, tvrdí think tank
Peníze si nechte a zalesněte Německo, vzkázal brazilský prezident Merkelové
