Začátkem května otevřela společnost Neoluxor, vlastnící mimo jiné největší obchod s knihami ve střední Evropě – Palác knih Luxor na Václavském náměstí v Praze, pobočku v Hradci Králové. Svou osmou prodejnu a první mimo Prahu. „Je to zkouška, zda se projekt menšího Neoluxoru ujme i v jiných městech,“ říká generální ředitel společnosti Břetislav Janoušek.
* E15: Co vás vedlo k rozhodnutí otevřít pobočku i mimo Prahu?
Chceme zkusit prodej mimo hlavní město i proto, že jsme se majetkově propojili s největší knihkupeckou sítí na Slovensku Panta Rhei pana Ladislava Bödöka, která má u nich 27 prodejen. Je to zkouška, zda se projekt menšího Neoluxoru ujme.
* E15: Proč zrovna Hradec Králové?
Sídlí tam poměrně hodně vysokých škol, takže tam žije průměrně mladší osazenstvo, pro které umíme udělat nabídku. Prošli jsme si vytipovaná místa a v Hradci se nám zdálo, že nabídka je slabší, takže je prostor zkusit, jestli dokážeme to, co v Praze.
* E15: Hradec Králové je však ve spodní části desítky největších měst. Proč jste to nezkusili třeba v Brně, Ostravě nebo Plzni?
Jde právě o nabídku knih v dané lokalitě. Konkrétně před Brnem klobouk dolů, knižní byznys tam funguje velmi dobře. Takže jsme se snažili vše posoudit rozumně. I proto, že si na nový projekt musíme vydělat. Nechceme zatěžovat podnik půjčkami.
* E15: Investiční půjčky jsou běžná věc. To jste si na každý projekt napřed vydělali?
Tento postup jsme prosazovali i u minulých majitelů. Dva projekty jsme však zainvestovali bankou, a to když jsme v jednom roce otevřeli prodejnu v Palladiu na náměstí Republiky a na hlavním nádraží. Musím říct, že to bylo jedno z nejnáročnějších období. Už jen tím, že bylo nutné nabrat asi 70 lidí, vyškolit je, vytvořit zásoby sortimentu a tak dále.
Čtěte také:
Neoluxor rozšířil síť o další prodejnu v centru Prahy
* E15: Otvíráte novou pobočku, znamená to, že knižní byznys – tedy především pro vás – funguje dobře?
Tím, že jsme v Praze, jeví se nám situace na knižním trhu dobrá. I dnes se pohybujeme sice v minimálních, ale stálých nárůstech. Kupní síla v Praze je jiná, a tak nemáme problémy jako knihkupci venku, kteří hlásí třicet, padesát procent dolů.
* E15: Teď už mluvíte o situaci po změně DPH?
Ano, také. Ale musím říci, že vyšší DPH se neprojevuje na zákaznících. Cenová politika knih je v podstatě stálý mírný vzestup. Takže jestli se pohnula DPH o čtyři procenta a nakladatel je rozumný, zákazník to ani nepocítil.
* E15: Máte na mysli, že se nakladatelé mohli na zvýšení DPH připravit?
Jistě. Tím, že se situace začínala jevit docela brzy, nakladatelé se každým dotiskem připravovali na budoucí cenu. Takže se zákazníky tato změna určitě nezamávala. Nevidím to jako zásadní problém. Otázka je, proč zrovna na knihy je tak vysoká DPH, když v Evropě taková není. Cena knih je i tak poměrně vysoká, i když nedosahuje některých jiných zemí jako například Anglie, ale tam je jiná kupní síla. Takže chceme-li podporovat čtení, především děti, proč nemůžeme mít výjimku, jakou mají téměř všude?
* E15: Jaká DPH je jinde v Evropě?
Mnohem nižší. Někde nulová, někde pětiprocentní, průměr v EU je sedm a půl procenta. Jsou snad jen čtyři státy – Albánie, Bulharsko, Dánsko a Ukrajina, kde je stejná či vyšší DPH, než máme my.
* E15: Mluvil jste o Anglii. Jak je to tam?
Tam je stále nula procent.
* E15: Jak lze charakterizovat vývoj v knižním byznysu v posledních deseti letech. Stagnace?
Určitě ne. Do roku 2008 či 2009 měli všichni, kdo mají knihkupectví na dobrých místech, razantní nárůsty.
* E15: Myslel jsem, že po hladovém boomu v devadesátých letech se poptávka snížila.
Trh se spíš hodně proměnil. V devadesátých letech kralovaly komerční tituly, které na trhu chyběly. Zákazník po přelomu století si již začal vybírat a do popředí se dostala nakladatelství typu Argo, Torst, Host, začal se vydávat více například Márquez, Coelho, Fulghum, knížky, které nějak obohatí. Samozřejmě jsou vlny, něco se vrací, něco se propadá. Například počátkem století byl obrovský propad dětských knih. Docela nás to tehdy zaskočilo.
Prodeje dětských knih rostou
* E15: Předpokládám mimo Harryho Pottera?
Nechci to přímo nazvat tak, že nám Harry Potter vrátil dětské čtenáře, ale knížky tohoto typu určitě. Dnes jsou dětské knížky jedny z mála v nárůstu.
* E15: Nárůst v knižním byznysu byl tedy od počátku devadesátých let až do roku dva tisíce osm či devět?
Ano. Ale mluvíme o Praze, případně Brně, Ostravě.
* E15: V Praze máte sedm prodejen. Všechny jsou úspěšné?
Všechny naše projekty byly úspěšné. Ale samozřejmě to již tak nebude. Komerčních zón je mnoho. Zatím ještě máme nejvíce plochy v těchto obchodních zónách. Ale pokud budou přibývat nová knihkupectví v menších zónách, nemohou se ekonomicky uživit.
* E15: Lze s konkurencí bojovat cenami? Nebo se dodržuje cena doporučená nakladatelem?
V naprosté většině se dodržuje. Jsou akce, kdy se dá na novinku speciální cena, jinak je startovní čára stejná.
Palác knih Luxor je největší knihkupectví ve střední Evropě
* E15: Četl jsem, že Palác knih Luxor na Václavském náměstí je největší knihkupectví ve střední Evropě. Platí to stále?
Pořád to platí. V celé Evropě jsme asi na desátém místě.
* E15: Je z vašich nyní již osmi prodejen i nejúspěšnější?
Absolutně. Jeho podíl na obratu firmy je přibližně čtyřicetiprocentní.
* E15: Zhodnoťte loňský rok.
Bez komodit, jako je Knižní klub, Ticketpro, jsme měli obrat asi 850 milionů a s těmi komoditami přes jednu miliardu. Takže když zveřejníme, že jsme zvýšili obrat o jeden a půl procenta, je to poměrně hodně peněz. S loňskem jsme nadmíru spokojeni.
* E15: Máte zmapováno, kolik jste loni prodali knih?
Prodali jsme přes tři miliony knih. Samozřejmě plus doplňkový sortiment, jako jsou papírnické potřeby, přáníčka či ozdoby a hračky.
* E15: Doplňky z papírnictví bych chápal, ale hračky a ozdoby, to není v knihkupectví běžné.
Impulz byl v potřebě dělat něco nového pro zákazníky. V počátcích devadesátých let jsme měli představu malého knihkupectví, kde bude jen kvalitní literatura a s kamarády budeme diskutovat. To je už pryč. Ale pryč jsou i doby, kdy k nám nechtěli chodit čtenáři nakupující například u Fišera v Kaprovce. A to považuji za jeden ze svých úspěchů. I takoví lidé chtějí mít vše pod jednou střechou a mimo svého oblíbeného filozofa koupí pro vnučku či dceru dětskou knížku.
Zloději působí škody až strašidelné
* E15: Tak velkému knihkupectví, jako je Palác knih Luxor, jistě působí ztráty nepoctiví návštěvníci. Jsou velké?
Jsou až strašidelné. Mnoho menších knihkupectví by to zničilo. Máme ochranku, kódy, kamerové systémy, a nepomůže to. Přepadávají nás například skupiny, které vlítnou do knihkupectví, v první pyramidě čapnou stoh knih a vyběhnou ven. Pak to prodají za pár korun do antikvariátu, ale nás to stojí třeba několik tisíc. A jsou další způsoby, jak nás obelstít.
* E15: Co se nyní nejvíc prodává?
Poslední dobou se výborně prodávají komiksové knihy, sci-fi, dnes například Umberto Eco, Zdeněk Svěrák. Ten byl nejúspěšnější loni, prodalo se asi 13 tisíc kusů. Z českých klasiků jde dobře na odbyt například Michal Viewegh. Na vzestupu je i populárněnaučná literatura – kuchařky, příručky, memoáry a teď velký hit Doba jedová.
* E15: Která knížka u vás drží dlouhodobý rekord v prodeji?
Samozřejmě Harry Potter. Od dílu se prodalo tak 20 až 30 tisíc knih. Pak je schod, například Dan Brown se blíží k 12 tisícům. Nebo zmíněný Svěrák.
Doba e-knih teprve přijde
* E15: Přejděme k e-knihám. Prodáváte pouze čtečky Wooky od firmy Euromedia Group. Od knihkupce bych čekal, že nabídne širší výběr.
Ano, měli bychom mít všechny skupiny či systémy čteček. To, že nabízíme wooky, je proto, že je provozuje náš nejvýznamnější partner v byznysu Euromedia Group. Problém je však jinde, v tom, že je to chráněný systém. A tak byste měli mít doma na určité knihy wooky systém, na další kindle systém a na volné stahování čtečku od eReadingu. To je přece nesmysl.
Chtěli bychom, aby se systém sjednotil a byla jasná pravidla pro Českou republiku. Jak se budou vydávat e-knihy, jaká bude cena. Jestli papírová kniha bude stát 300 korun, e-kniha bude za 150? Jak budou nakladatelé a autoři chráněni. Dokud tady nebudou pravidla, budeme k e-knihám přistupovat trochu s despektem.
* E15: Myslíte, že e-knihy omezí v budoucnu po vyřešení problémů prodej klasických knih?
Myslím, že tak příštích pět let ne, ale nevím. Zatím si e-knihy stahují technicky zdatnější jedinci, ale pro děti, babičky i manželky koupí k svátku knihu. Je to ještě stále doplněk ke knize. Ale pokud generace, která moc nečetla, začne číst e-knížky, zaplaťbůh za to.
* E15: Kolik prodáte měsíčně e-knih?
Přibližně sto. I když prodej stoupá, je to zatím úsměvné.
* E15: Provozujete e-shop. Kolik procent knih přes něj prodáte?
Loni to bylo asi sedm procent z obratu. Ale my nejsme úplně klasický e-shop. U nás si zákazník ráno objedná knihu a odpoledne si pro ni přijde. Když to říkám partnerům v zahraničí, kroutí hlavou a pojmenovávají to spíš jako rezervační systém. Češi prostě šetří peníze, venku lidé šetří spíš čas.
* E15: Ještě abychom nezapomněli na poslední médium, audioknihy. Jak se prodávají?
Ty měly také obrovský nástup. Zpočátku se vyšplhaly na tři procenta z obratu. Dnes jsou na jednom procentu. Také se už tolik nevydávají. Trochu se na nich podepsalo opět internetové černé stahování.
Břetislav Janoušek (39)
Narodil se v Praze, kde také absolvoval střední knihovnickou školu. Pro firmu Neoluxor pracuje již 15 let a výrazně se podílel na současném firemním konceptu knihkupectví. V roce 2010 se po odkoupení firmy slovenskou společností Central European Books (vlastněnou slovenskou knihkupeckou sítí Panta Rhei, a společností Fortuna Libri SK) stal generálním ředitelem. Je ženatý a má dvě děti.