Lídři evropské sedmadvacítky odsouhlasili na summitu v Bruselu v pozdních hodinách čtvrtka 21. března 2019 žádost Velké Británie o odklad odchodu z Evropské unie. Jejich rozhodnutí, možná připomínající pohádku o princezně Koloběžce, si zaslouží vysvětlení.
Evropská rada naplnila očekávání o tom, že pro další vývoj okolo brexitu bude klíčová. Ačkoliv lídři měli brexitu věnovat čtvrteční podvečer, vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie se debata značně protáhla. Lídři, poté, co si vyslechli premiérku Spojeného království Theresu Mayovou, debatovali zejména o délce prodloužení, o které Británie požádala dopisem těsně před summitem z důvodu dokončení vnitropolitických debat. Na stole nebyla toliko otázka, zda premiérce Mayové vyhovět, ale jak a do kdy dvouletou lhůtu pro vyjednávání podmínek odchodu prodloužit.
Výsledkem tříhodinové diskuse je následující řešení otevírající dvě cesty vpřed. V prvním případě, pokud bude do 29. března 2019 britským parlamentem ve třetím hlasování podpořena výstupová dohoda, faktický odchod nastane 22. května 2019 a současně začne běžet přechodné období předpokládané výstupovou dohodou. Pokud však britská Dolní sněmovna dohodu znovu odmítne, pak EU souhlasí s prodloužením jen do 12. dubna 2019 a očekává, že do tohoto data bude britská vláda indikovat Evropské radě svůj další postup. Ten může mít podobu žádosti o podstatně delší prodloužení, a tudíž i povinnost konat volby do Evropského parlamentu, či jiné řešení. Pokud vše selže, nastane právě 12. dubna 2019 tzv. tvrdý brexit.
Čeká nás tak další napínavý týden a míč je opět na straně Velké Británie.
