Britská premiérka Theresa Mayová dnes uvedla, že po odchodu Británie z Evropské unie v březnu 2019 by mělo existovat zhruba dvouleté přechodné období, aby se Londýn i Brusel přizpůsobily novým pravidlům. Během této lhůty by Spojené království a členské země měly vzájemně přístup na své trhy a nadále by platila unijní pravidla, navrhla Mayová v projevu ve Florencii.
Dané období podle ní prospěje občanům i podnikatelům. „Během přechodného období budou lidé nadále moci přicházet a pracovat v Británii. Bude ale existovat registrační systém jako nezbytná příprava nového režimu,“ řekla Mayová.
Podle ní má Británie začlenit dohodu o brexitu plně do britského práva a zajistit, že britské soudy budou moci na ni přímo odkazovat. Zdůraznila, že práva občanů Evropské unie v Británii budou po odchodu ze společenství plně zaručena.
Během období vyhrazeného pro zavádění nových pravidel by Británie nadále plnila vůči Evropské unii svoje finanční závazky, jejichž výši ale premiérka neudala. Brusel požaduje zaplacení celkové částky ve výši 60 až 100 miliard eur (1,6 až 2,6 bilionu korun), což Londýn jednoznačně odmítá.
Komentář Petra Holce o možných následcích odchodu z EU:
Okamura slibuje harakiri. Odchod z EU po anglicku
Britská premiérka řekla, že během členství v Evropské unii se Británie ve společenství nikdy „necítila jako doma“. „A zřejmě kvůli naší historii a zeměpisu se nám Evropská unie nikdy nezdála jako nedílná součást naší národní historie tak, jak tomu je mnohde jinde v Evropě,“ prohlásila.
Mayová podotkla, že rozsáhlé sdílení svrchovanosti, které je „rozhodujícím znakem Evropské unie, umožňuje bezprecedentně hlubokou spolupráci. Ta přináší výhody, ale také znamená, že když jsou země v menšině, musejí někdy přijímat rozhodnutí, která nechtějí, a to dokonce i ta, která ovlivňují domácí záležitosti.“
„Směřujeme k novému a kritickému období v historii vztahů Spojeného království s Evropskou unií. Britové se rozhodli opustit EU a stát se globálním volně obchodujícím národem, schopným mapovat vlastní cestu ve světě,“ řekla také Mayová.
Premiérka také upozornila, že Británie je nadále odhodlána bránit a prosazovat s unií společné hodnoty. „Naše odhodlání bránit stabilitu, bezpečnost a prosperitu našich evropských sousedů a přátel trvá,“ sdělila. Jako dva příklady, které se dají řešit jen v partnerství s EU, označila masové přistěhovalectví a terorismus.
Vyjednavač EU Barnier ocenil pozitivní tón premiérky Mayové
Pozitivní tón ocenil v dnešním vystoupení britské premiérky Theresy Mayové hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier. Projev, v němž Mayová zmínila například odhodlání dodržet britské finanční závazky, podle něj ukazuje vůli posunout dál nyní se vlekoucí jednání, premiérčiny nápady se ale nejprve musí změnit v konkrétní vyjednávací pozice Londýna.
„Potřebujeme do podzimu 2018 dosáhnout dohody o podmínkách spořádaného britského odchodu z EU. Británie se stane 'třetí zemí' (státem mimo unii) 30. března 2019,“ připomněl unijní vyjednavač.
Mayová v projevu v italském renesančním městě Florencii zmínila některé konkrétní návrhy, které by mohly odblokovat nynější jednání, jehož další kolo začíná v Bruselu v pondělí. Její prohlášení o tom, že Británie by celý text smlouvy o odchodu zapracovala do svého národního práva, označil Barnier v první reakci za „krok kupředu“. Právě tento návrh ale podle něj, stejně jako některé další, bude muset ještě najít svůj odraz v konkrétních postojích britského vyjednávacího týmu.
Unijní vyjednavač upozornil, že britská strana ústy své premiérky poprvé požádala o dvouleté přechodné období, které by zemi zajistilo pokračující přístup na jednotný unijní trh a stávající míru spolupráce v bezpečnostní oblasti. „Pokud si to bude Evropská unie přát, můžeme tento nový požadavek zohlednit,“ poznamenal Barnier.
Mayová se věnovala především představě budoucího blízkého a speciálního vztahu Británie a EU. Barnier však opět upozornil, že o budoucnosti se bude možné bavit až poté, co vyjednávací týmy dosáhnou „dostatečného pokroku“ ve třech základních otázkách souvisejících se samotným britským odchodem z Evropské unie. Jde o zachování práv unijních občanů v Británii po brexitu, finanční vyrovnání a otázku režimu na irsko-severoirské hranici. „Dohoda na základních principech v těchto oblastech vytvoří důvěru, která bude potřeba ke společnému vytvoření budoucích vztahů,“ upozornil.
Související články:
Geopolitický obr i po brexitu. Silnější než my jsou jen USA, tvrdí britský audit
Juncker: Nejdřív dohodněme podmínky brexitu, teprve pak budoucí vztahy
Clo zavedené po brexitu může britské firmy stát více než čtyři miliardy liber
