Snižující se korporátní daně a firma založená za pouhých třináct dní. To jsou jedna z mnoha britských lákadel pro investory. Tamní exportéři navíc plánují expanzi do Česka i dalších zemí střední a východní Evropy.
Česká auta či české pivo. Výrobky z malé země v srdci Evropy mají na Britských ostrovech zvuk. Pokud jde o přebytek obchodní bilance, je Spojené království pro ČR třetím nejefektivnějším odbytištěm po Německu a Slovensku. Jinými slovy, Češi vyvážejí do Británie daleko více zboží, než putuje opačným směrem. Předloni to bylo za více než 148 miliard, celkový obrat dosáhl 202 miliard korun. „Británie byla loni pátým nejvýznamnějším exportním trhem pro vývozce z ČR. Data dostupná za několik prvních měsíců roku 2014 ukazují posun na čtvrté místo. Perspektivním zůstává automobilový průmysl včetně komponentů, dále strojírenská odvětví, dodávky pro oblast obnovitelné energetiky a infrastruktury, sklo a design, specifická softwarová řešení, pivovarnictví,“ upřesňuje tajemník obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Londýně Pavel Bobek. České výrobky jsou podle něj v Británii konkurenceschopné především díky vysoké kvalitě za dobrou cenu, logistické blízkosti a flexibilitě našich výrobců. Z vývozních položek v současnosti vedou osobní automobily a veškeré návazné produkty, pak také elektronika, ocelářské a železárenské výrobky, chemické látky, léčiva, hračky, potraviny.
Britský export chystá expanzi
Nepoměr v obchodní bilanci by se měl do budoucna změnit. Strategií současné britské vlády je do roku 2020 zdvojnásobit objem exportu a střední Evropa je pro britské firmy mimořádně lákavou destinací. Britského ministra obchodu Iana Livingstona letos na jaře doprovodili do ČR zástupci 60 britských firem. Co si od podobných podnikatelských misí Cameronova vláda slibuje? „Britská agentura na podporu obchodu a investic (UKTI), která se lordu Livingstonovi zodpovídá, dostala od vlády za úkol do roku 2020 zvednout počet britských společností, jež exportují, o sto tisíc firem a zdvojnásobit objem vývozu. Pro naplnění těchto ambiciózních cílů v UKTI získali dodatečné zdroje, aby do roku 2015 dokázali ročně navýšit o pět set společností počet malých a středních firem, jimž poskytují vývozní služby. Mise byla součástí této snahy zjednodušit přístup na exportní trhy co největšímu množství firem v krátkém čase,“ říká Michal Mravinač, vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Londýně.
„Trhy střední a východní Evropy jsou mnohem snadněji dostupné než vzdálené destinace jako Čína nebo Brazílie a britské firmy zde mají významně nižší, byť stále rostoucí podíl na dovozu ve srovnání například s francouzskými nebo německými společnostmi,“ dodává Mravinač. Podle jeho slov nelze podceňovat ani kulturní podobnosti a slušnou úroveň znalosti angličtiny, která je u nás nejrozšířenějším cizím jazykem.
Ekonomika přidává plyn
Zvýšení exportu ovšem není jediným cílem vlády, ta v současnosti plánuje i další reformy. Britská ekonomika se po letech stagnace, kdy se HDP zvyšovalo maximálně o několik desetin procenta za rok, vrací k růstu. Podle MMF dosáhne letos nejvyššího růstu mezi zeměmi G7. Rychleji se zvyšují také průměrné mzdy a inflace se snížila na dvě procenta ročně. Také hrubý domácí produkt loni narostl o téměř dvě procenta a predikce na letošní rok je ještě optimističtější. „Výkon britského hospodářství byl loni nejlepší od roku 2007. Tento trend pokračuje i v letošním roce. Výsledky za první čtvrtletí 2014 jsou pro následující vývoj velikým příslibem. Za letošní rok by britský HDP mohl dosáhnout růstu až okolo tří procent,“ upozorňuje Pavel Bobek. Problémem Británie tak zůstává především astronomický státní dluh, který počátkem roku 2013 činil 73 procent HDP (výrazně přes deklarovaný strop 40 procent v rámci EU). Hlavním cílem koaliční vlády konzervativců a liberálních demokratů je tedy dosažení vyrovnaného hospodaření a postupné snižování veřejného dluhu. Bank of England drží již více než tři roky základní úrokovou sazbu na historicky minimální úrovni 0,5 procenta, přesto mají společnosti k úvěrům obtížný přístup. Komerční banky se totiž chrání před přetrvávajícími riziky a jejich úrokové sazby tomu odpovídají. „Hlavní strategií je i nadále zodpovědná obnova hospodářství, která má mimo jiné spočívat v zavedení daňových úlev a zvýšení objemu investic,“ uvádí Bobek.
Založení firmy? Snadno a rychle
S tím souvisejí i další plánované reformy, například snižování korporátních daní na úroveň, která není ve vyspělých zemích obvyklá. Země tak ještě zvyšuje svou přitažlivost pro zahraniční investory. „Ambicí Velké Británie je nabídnout byznysu takové podmínky, které budou patřit z celosvětového pohledu k nejpříznivějším. Srovnávací žebříčky vydávané různými poradenskými společnostmi řadí tuto zemi téměř vždy na přední místa. Za největší pozitivum investoři považují dlouhodobě stabilní prostředí a skutečnost, že změny jsou zpravidla ohlašovány se značným předstihem. Snižování sazby daně z příjmu právnických osob probíhalo prakticky po celý mandát současné vlády. Hlavní sazba této daně dosud činila 23 procent, od dubna 2014 byla snížena na 21 procent a další snížení je připravováno na příští rok, kdy tato sazba bude činit 20 procent. Jednou z hlavních výhod Spojeného království je přetrvávající pozice vstupní brány na mnoho dalších trhů včetně těch, které spadají do Společenství národů,“ říká diplomat. Británie navíc patří mezi země, kde je založení firmy snadné a velmi rychlé. „Podle údajů Světové banky zde trvá založení firmy jen 13 dní, přičemž světový průměr je 35 dní a evropský 32 dní. Nové společnosti s ručením omezeným to mají ještě snazší, musejí se registrovat v Companies House – trvá to 24 hodin a stojí 15 liber,“ představuje Paul Taylor, regionální ředitel UKTI pro střední a východní Evropu, jeden z důvodů, proč se vyplatí investovat do Velké Británie. K dalším patří podle jeho slov právě výhodné daňové podmínky, kvalifikovaní zaměstnanci, stabilní právní prostředí, rozvinutá infrastruktura a vyspělé ICT technologie a také skvělé podmínky pro firmy věnující se vývoji a výzkumu.
Zájem českých investorů není velký
Přes zmíněné výhody se české firmy do Británie nehrnou. České podnikatele odrazují přes nízké daně poměrně vysoké náklady a s tím spojená delší návratnost investic. „Žádná z agentur CzechInvest nebo CzechTrade v současné době neeviduje statistiky vývozu investic z ČR. Můžeme tedy vycházet pouze z konkrétních případů, o kterých víme. Například společnost Optaglio, český výrobce holografických ochranných prvků, má pobočku na jihu Anglie v Andoveru. Zatím se však rozhodně jedná spíše o ojedinělý případ. Lze nicméně očekávat, že do budoucna se počet českých firem investujících na vyspělých západních trzích zvýší,“ domnívá se Mravinač. Současné české investice v UK tvoří především výdaje spojené se založením firemní pobočky nebo reprezentační kanceláře. Takto zde působí například firmy Škoda Auto, Linet, Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, Preciosa, Jablonex Group, Techo, Sipral, Moravské naftové doly či PPF. Pro britské investory je naopak Česko vyhledávaným cílem. Země je pro Brity zajímavá především díky své strategické lokalitě ve středu Evropy a také vyspělé infrastruktuře. „Vyplývá to ze zpětných vazeb, které CzechInvest od investorů shromažďuje, a shoduje se to také s výsledky průzkumu společnosti fDi Intelligence. Nejen britské firmy vábí fakt, že zde mají možnost vyrábět či poskytovat služby v blízkosti svých koncových zákazníků v okolních zemích. ČR zároveň stále nabízí dobrou rovnováhu mezi vyspělým trhem a relativně nízkými náklady. Jako technologicky vyspělá země přitahuje stále více projektů center strategických služeb právě z Velké Británie. Naproti tomu tradiční zdatnost v technických odvětvích láká strojírenské podniky, které v Británii mohou mít problém dosáhnout patřičně nízké cenové hladiny svých výrobků,“ vypočítává Michal Mravinač. V současné době jednají zástupci CzechInvestu s několika zájemci o investice v České republice. Dokud ovšem nepadne konečné rozhodnutí, nechtějí zveřejňovat další informace, aby je neohrozili. Z britské strany je prý aktuálně zájem o centra sdílených služeb a o strojírenskou výrobu. „U center sdílených služeb požadavky chodí především od nadnárodních společností. Britové jsou v tomto směru velmi zkušenými investory, kteří se nebojí implementovat netradiční řešení. U strojírenských podniků naopak zaznamenáváme zájem ze strany menších dodavatelů, zejména pro automobilový průmysl, jejichž klientela se postupně přesouvá ze západní do střední a východní Evropy,“ uzavírá Mravinač.
Skepse vůči EU ? Spíše pragmatismus
Česko mělo s Británií donedávna společné ještě jedno – skeptický vztah k evropské integraci. Zatímco současná česká vláda se deklaruje jako proevropská, britští konzervativci mají k EU chladnější vztah. Podle diplomata Pavla Bobka lze ovšem přístup Spojeného království označit za pragmatický. „Cameronova vláda často zdůrazňuje, že z ekonomického pohledu spočívají hlavní výhody integrace v jednotném trhu. Aktuálně se zasazuje především o jeho další prohlubování v oblasti služeb a jednotného digitálního trhu. Vláda, podnikatelské svazy a komory přikládají také veliký význam připravované transatlantické dohodě o obchodu a investicích a dalšímu otevírání se EU volnému obchodu se třetími zeměmi,“ prozrazuje. Britové podle něj pečlivě sledují vývoj v eurozóně a podporují další opatření vedoucí k její stabilizaci. Požadují však, aby tato opatření neměla dopad na integritu jednotného trhu a aby nebyly ovlivněny státy, které jako svou měnu euro nepoužívají.
- Britové jako obchodní partneři
Podle slov tajemníka obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Londýně Pavla Bobka se v Británii sice často můžete setkat s obchodními protějšky, které zapadají téměř přesně do tradiční české představy o konzervativních a solidních Britech, ale nelze paušalizovat. Jednání s britskými partnery totiž závisí na firemní kultuře konkrétní společnosti, do níž čeští obchodníci zavítají, a ta se může lišit. „K ustáleným obchodním zvyklostem samozřejmě patří dochvilnost, kvalitní příprava na jednání včetně předchozího seznámení s dostupnými podklady. Britové očekávají věcnost. Při e-mailové komunikaci s britskými firmami se předpokládá rychlá reakce, je běžné odpovídat obratem či do 24 hodin,“ říká diplomat. „Naše praxe ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými společnostmi v rozpacích, neobdrží-li odpověď během několika dnů. Pozornost je nutné věnovat jazykové stránce tištěných firemních materiálů a webových stránek. Zatímco při rozhovoru Britové přistupují k mírným nedostatkům v jazykových schopnostech shovívavě, v písemném projevu je třeba dbát na bezchybnost textů v angličtině,“ doplňuje Pavel Bobek.
