O tom, jak budou po brexitu vypadat obchodní vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií, se spekulovalo na obou stranách Lamanšského průlivu dlouhé roky. Spojené království řeklo EU sbohem 31. ledna 2020, tedy už před více než dvěma lety. Až nyní se ale povedlo nasbírat data o vývozu o dovozu za jeden celý kalendářní rok.
Podle oficiálních údajů vyvezla vloni Británie do EU zboží v hodnotě o 20 miliard liber nižší než v roce 2018 – v posledním období stabilního obchodu před brexitem. Čísla, která v pátek zveřejnil Úřad pro národní statistiku (ONS), ukázala, že jde o 12procentní pokles. Nutno dodat, že do výsledků se s jistotou propsala také koronavirová pandemie a s ní spojené problémy dodavatelského řetězce - koneckonců i ve statistice týkající se vývozu Londýna do zbytku světa, tedy mimo EU, lze zpozorovat propad (ačkoliv byl pouze šestiprocentní a připravil Británii ,jen‘ o 10 miliard).
EU je stále největší obchodní partner
ONS porovnával výsledky obchodu s údaji před třemi lety, protože rok 2018 byl posledním před zkreslením čísel, kterýžto jev zapříčinila snaha ostrovních firem nahromadit před brexitem co nejvíce zásob, a vypuknutím koronavirové pandemie. I přesto všechno zůstává unijní sedmadvacítka největším obchodním partnerem Spojeného království - mimo jiné i proto, že na společný trh putuje více než polovina celkového britského vývozu.
Z pohledu dovozu byl uplynulý rok naopak prvním po 24 letech, kdy Británie zaplatila více peněz za zboží ze světa než z EU. Ostatně, faktem je, že ve srovnání s rokem 2018 poklesla hodnota produktů přepravených na trase Brusel - Londýn o 17 procent, respektive 45 miliard liber. Oproti tomu dovoz ze zbytku světa vzrostl o téměř 13 procent, což v přepočtu na libry činí osmadvacet miliard.
Nejsou lidi, není obchod
Propad ve vývozu britského zboží do EU se dotkl nejvíce tamního oděvního a obuvnického průmyslu, které vloni dodaly na evropskou pevninu o 60 procent méně produktů než v období tři roky nazpět. Dodávky automobilů pak klesly o čtvrtinu - na tom má každopádně velkou zásluhu zmíněná pandemie. Co se týče potravin a živých zvířat, u nichž jsou při převozu vyžadovány přísné hraniční kontroly, zde statistici evidují 18procentní pokles. Konkrétně u zeleniny lze však vypozorovat výraznou změnu v podobě snížení o rovné dvě pětiny.
Dle Guillerma Larbalestiera, ekonoma obchodu na univerzitě v Sussexu, za to může menší počet sezónních pracovníků, zejména ze zemí východní Evropy, kteří se po brexitu dostávali do země jen velmi složitou cestou náročného papírování, a zdržování na hranicích. Vývoz oděvů pak byl dle jeho názoru ovlivněn tím, že jejich velká část prodávaná britskými maloobchodníky pochází z výroben v Asii nebo USA, takže se na ně nevztahují nižší cla vyjednaná v rámci obchodní dohody po brexitu.
Na dělání závěrů je příliš brzy
Po dvou letech od rozvodu s EU se každopádně zdá, že by se Británii, alespoň z hlediska vývozu, mohlo blýskat na lepší časy. V loňském prosinci Spojené království dodalo unijním státům zboží v hodnotě o 200 milionů liber vyšší než ve srovnání se stejným období zmiňovaného roku 2018. Do celkového čísla však promlouvá řada vedlejších faktorů, včetně zvýšených cen plynu a dalších energií na mezinárodním trhu.
„Vývoz zboží ze Spojeného království do zemí EU byl v loňském roce o čtyři procenta vyšší než v roce 2020,“ řekl webu The Guardian britský stínový ministr pro mezinárodní obchod Gareth Thomas. „Jak však uznává i samotný ONS, dopad pandemie covid-19, globální recese a narušení dodavatelského řetězce způsobily v posledních statistikách vyšší míru volatility. Je proto ještě příliš brzy na to, abychom mohli vyvozovat nějaké pevné závěry o dlouhodobých dopadech našich nových obchodních vztahů s EU,“ dodal.
