Britské dilema

Bank of England překvapila v únoru nečekaným snížením oficiální úrokové sazby ze čtyř na 3,75 procenta. Údiv trhu způsobilo především to, že guvernér a viceguvernér Bank of England ještě týden předtím nic takového nepřipouštěli. Finanční trh reagoval zvýšenou nervozitou, neboť se domnívá, že Bank of England snížila sazby na základě nepříznivých informací, se kterými trh doposud nedisponuje. Důsledkem bylo oslabení britské libry a pokles burzovního indexu FTSE 100.

Ekonomický pohled.

V inflační zprávě Bank of England, která byla publikována týden po měnovém rozhodnutí, se jednoznačně tvrdí, že pokud oficiální úroková sazba bude nastavena na úroveň 3,75 procenta, pak by do dvou let by měl být „přestřelen“ inflační cíl. Při zachování sazeb ve výši čtyř procent by se měly postupně uvolnit inflační tlaky a inflace by měla být ve stejném časovém horizontu na horní hranici cíle.
Lze se tedy domnívat, že britská centrální banka obětuje střednědobý inflační cíl ve prospěch obnovení ekonomického růstu. Ekonomická situace v Evropě a v USA se totiž zdá být daleko vážnější, než se původně očekávalo. Nízká je i ekonomická aktivita Velké Británie, i když je stále lepší než vykazuje Německo, Francie nebo Itálie. Současný stav ekonomiky se odráží na akciovém trhu. Index FTSE 100 se propadl z maxima 6930 bodů (prosinec 1999) na 3600 bodů (leden 2002). Jen v roce 2002 činil pokles 25 procent.

Noční můra.

Pokud jde o inflaci, je v Británii na horní úrovni inflačního cíle. Největší nebezpečí, které měnové uvolnění může přinést, je další růst cen nemovitostí a růst spotřeby. Trh s nemovitostmi se stal noční můrou pro centrální banku. Ceny nemovitostí v poslední době - a zvláště loni - evidentně akcelerovaly. I když tempo růstu cen v uplynulých dvou letech nemělo signifikantní dopad na index spotřebitelských cen, tedy na inflační cíl, nalezení optimálního řešení není pro Bank of England triviálním problémem.
Prvotním faktorem, který měl vliv na růst cen nemovitostí, bylo “přelévání” finančních prostředků z kapitálového trhu do nemovitostí. Od roku 1997 se investoři (domácnosti) postupně odkláněli od investování do akcií a preferovali nákup nemovitostí. Později již šlo o masové opouštění kapitálového trhu a kupování nemovitostí s vidinou vyššího zhodnocení, než poskytoval kapitálový trh. Poptávka po nemovitostech pak byla zesílena postupným snižováním úrokových sazeb.

Kruh.

Jak mohou ceny nemovitostí růst o 30 procent ročně - což se v Británii stalo v loňském roce - když mzdy rostou pouze o tři až pět procent? Vlastnit nemovitost je pro Brita téměř základní potřebou. Osmdesát procent domácností vlastní dům nebo byt. Na jednoduchém příkladu je možné ukázat proces investičního rozhodování o nákupu nemovitosti. Dům, jenž má cenu 200 tisíc liber, by vyžadoval ještě ke konci roku 1998 měsíční hypoteční splátky asi 1400 liber (při sedmiprocentní sazbě a splátkový kalendář 25 let). V současnosti se hypoteční úrokové sazby pohybují okolo čtyř procent, a i když cena domu vzroste o 70 tisíc liber, hypoteční splátka nadále zůstává okolo 1400 liber.
Problém pro věřitele vznikne tehdy, pokud by se zvýšila úroková sazba. Při současné hladině čtyř procent by pohyb sazby směrem nahoru o jeden procentní bod zvýšil náklady na splacení úroků z úvěru o čtvrtinu. Opačný pohyb sazeb by však vyvolal další zvýšení poptávky po nemovitostech, a tedy další růst cen.
Vlastnit nemovitost má ve Velké Británii také tu výhodu, že velmi vyspělý trh s hypotékami umožňuje jejím vlastníkům získat úvěr, který může být použit na nákup spotřebního zboží. Cena úvěru je okolo čtyř procent, což odpovídá úrokové sazbě hypotečního úvěru a je asi poloviční oproti standardním spotřebitelským úvěrům. To však vyvolává zvýšenou spotřebu domácností a růst spotřebitelských cen.

Možný vývoj.

Z uvedeného je zřejmé, že Bank of England stojí před nelehkým problémem. Vzhledem k ekonomickému vývoji v Británii, na kontinentě, i v USA by bylo logické očekávat další - i když symbolické - snížení oficiálních úrokových sazeb během tří až pěti měsíců. Současných 3,75 procenta je relativně mnoho nejen ve srovnání s nulovou sazbou v Japonsku, ale i s 1,75 procenta v USA a 2,75 procenta v Evropě. Na druhé straně silným argumentem pro udržení současné úrovně je situace na trhu s nemovitostmi.
Scénář měnové politiky Bank of England by mohl být následující: S největší pravděpodobností se tento týden úrokové sazby nezmění, jelikož by se mohl zvrátit začínající trend postupného “ochlazování” trhu s nemovitostmi a mohlo by nastat nežádoucí akcelerace stále přetrvávající relativně vysoké spotřeby domácností. V letních měsících by měla pozvolně růst průmyslová výroby a marginálně ekonomika okolo 2,5 procenta. Dále je možné očekávat obnovení důvěry na akciovém trhu s přímým efektem v signifikantním poklesu dynamiky cen nemovitostí.
Jelikož zpoždění mezi pohybem úrokových sazeb a jejich dopadem na inflaci se odhaduje až 24 měsíců, je možné, že Bank of England přistoupí ve druhé půli roku 2003 ke zvýšení sazeb. Růst ale bude spíše symbolický, ne vyšší než půl procentního bodu do konce roku 2003.