Přes 90 procent z částky dvou miliard liber (59,8 miliardy korun), jež směřuje do energetiky, by mělo podpořit projety na těžbu zemního plynu a ropy v afrických zemích. To je výsledek investičního summitu mezi Spojeným královstvím a Afrikou. Vláda Borise Johnsona přitom oficiálně hovořila o tom, že bude podporovat africké země v přechodu na čisté formy energií.
Konferenci, jež se konala minulý týden v Londýně, otevřel britský premiér slovy: „My všichni dýcháme stejný vzduch, žijeme pod stejnou oblohou a všichni trpíme tím, že rostou emise uhlíku a otepluje se planeta.“
Oficiální prohlášení vlády zdůrazňovalo podporu čisté energie, velké fosilní projekty už nezmínilo, informoval deník The Guardian.
„Pokrytectví pozice vlády vyráží dech,“ komentovala výsledek konference pro investory poslankyně zelených Caroline Lucasová.
U Británie roste největší větrný park na světě. Celkový výkon přesáhne tři reaktory z Temelína
Johnson slíbil britským daňovým poplatníkům, že jejich peníze už nebudou používány na podporu těžby uhlí a uhelných elektráren ve třetích zemích přes vládní agenturu UK Export Finance. Organizace Greenpeace ale tvrdí, že agentura nadále utrácí miliardy liber na podporu těžby uhlí v zahraničí.
Po skončení summitu bylo oznámeno, že investoři z ostrovů uzavřeli energetické kontrakty ve výši 2,1 miliardy liber. Firma Tullow Oil podpořila těžbu ropy v Keni za 1,2 miliardy liber (36 miliard korun).
Další smlouvy týkající se využívání fosilních zdrojů mají zahrnovat projekty v Nigérii, Mosambiku, Tunisku nebo Pobřeží slonoviny. Na projekt zavlažovacích systémů v Ugandě, které jsou poháněny solárními panely, jde „jen“ 80 milionů liber (2,4 miliardy korun). Solární park v Keni je podpořen 50 miliony liber (1,5 miliardy korun).
Lucasová dodala, že sliby britské vlády ohledně podpory udržitelné budoucnosti jsou pouhými frázemi. Je to smutnější o to víc, že Británie na konci roku hostí summit OSN o ochraně klimatu v Glasgow.
Nick Dearden z organizace Global Justice Now, jež bojuje na globální úrovni proti chudobě, dodal, že Británie navazuje na svou 150 let starou koloniální politiku v Africe, kterou tehdy označovala jako humanitární misi.
Dále čtěte:
Rozštěpená Evropa: Vattenfall musel v Německu reaktory odpojit, ve Švédsku do nich investuje
Větrníky, kam se podíváš. Odpor lidí k turbínám chtějí němečtí politici zlomit penězi
Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit, ptá se vlivný německý ekonom Sinn
