Spor o uhelné doly na Karvinsku zřejmě skončí u Evropské komise, vyloučen není ani arbitrážní soud.
Předložili jsme výhodnější nabídku než státem ovládané Prisko. Doly zkrachovalé společnosti OKD bychom tudíž měli získat my. S tímto tvrzením přichází investiční firma Alcentra náležící do americké bankovní skupiny BNY Mellon.
Na jedné straně stojí finanční investor ze Západu, který tvrdí, že za veškerý provozní majetek OKD nabízí přes 500 milionů korun. Navzdory tomu však vedení OKD s podporou vlády, odborů a insolvenčního správce Leea Loudy prosadilo prodej firmě Prisko kontrolované ministerstvem financí, a to za sumu 80 milionů korun.
Pochybnosti o průběhu soutěže v minulém týdnu vyslovilo i Krajské státní zastupitelství v Ostravě. „Považujeme za nezbytné, aby dlužník objasnil veškeré skutečnosti týkající se nabídky společnosti Alcentra Limited a na konkrétních tvrzeních zdůvodnil, proč považuje nabídku této společnosti za nulovou, a tedy méně výhodnou než nabídku společnosti Prisko“ uvedl státní zástupce Robert Hradišťan.
Státní zástupce sice podle svých slov nepochybuje o poctivosti záměrů vedení OKD, ale současně upozorňuje na nedostatečnou komunikaci důlního podniku nejen s Alcentrou, ale také s věřiteli a insolvenčním soudem. Zařadil se tak do přibývající množiny kritiků, kteří si stěžují na netransparentní způsob prodeje dolů.
Půl miliardy, nebo nula?
Na počátku bylo rozhodnutí šéfů zbankrotované firmy OKD prodat doly formou soutěže. Nejprve to vypadalo nadějně, předběžně se vyjádřilo deset různých zájemců. Na počátku března podali závazné nabídky už jen dva uchazeči - konsorcium západních finančních investorů vedené Alcentrou a skupina EP Industries, ovládaná miliardářem Danielem Křetínským.
Jenže ani jedna nabídka nevyhověla představám manažerů OKD. Tudíž přišla řada na náhradní variantu. Do hry vstoupila státní firma Prisko, která za doly nabídla necelých 80 milionů korun. Na počátku dubna došlo k podpisu kupní smlouvy mezi šéfy OKD a Priska. Zatímco EP Industries nechce zvolené řešení zpochybňovat, Alcentra se je pokouší zvrátit. Napsala dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a začala upozorňovat na nevýhodnost prodeje dolů Prisku.
Podle tvrzení Alcentry dochází k poškození zájmů věřitelů OKD. Ti totiž přišli o zhruba 450 milionů korun. Na rozdíl v kupní ceně se vyptávali i někteří účastníci posledního zasedání věřitelského výboru. Insolvenční správce Louda jim odpověděl, že „nominální výše uvedené nabídky skutečně činila více než 500 milionů korun, ovšem skutečná výše nabídky s přihlédnutím k jejím podmínkám byla nula“.
Uvedené tvrzení však právní zástupci Alcentry - Jiří Tomola a Ladislav Smejkal z právní firmy Dentons - rozporují. „Tvrzení, že reálná výše nabídky klienta činila nula korun, je zcela nepravdivé a účelové. Je založeno na subjektivním dojmu OKD,“ reagují právníci a současně vyzvali vedení OKD a insolvenční soud, ať obě nabídky na odkup důlního podniku zveřejní, aby si širší veřejnost mohla o věci udělat vlastní názor.
Odtajnění nabídek však vedení důlního podniku odmítá. „Management OKD zaujal zásadní stanovisko, že nebude komentovat jednotlivé subjekty ani jejich jednotlivé individuální nabídky,“ reagoval mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Čtěte více o sporu Američanů s OKD:
Trhliny v prodeji OKD: státní zástupce se zastal odmítnutých Američanů
Americké investory z Alcentry dopálilo také tvrzení právních zástupců OKD, kteří spekulují o vazbách Alcentry na největšího věřitele OKD, kterým je Citibank v roli správce emise dluhopisů. Mimochodem to není první spekulativní či dehonestující výrok, kterého se příznivci prodeje dolů do rukou českého státu dopustili.
Sporné výroky během jarních měsíců zazněly z úst zástupců OKD, odborářů i některých představitelů ČSSD. Mnozí se dokonce nechali slyšet, že je nepřijatelné, aby karvinské doly měly opět zahraničního vlastníka. Zazněly i nepodložené spekulace o vazbách Alcentry na bývalého spoluvlastníka OKD Zdeňka Bakalu.
Podobné výroky nejsou obecně příliš šťastné, protože poškozený investor je může zužitkovat v případném soudním sporu či arbitráži. Varováním může být i dnes výsledek arbitráže se společností CME v kauze zmařené investice do televizní stanice Nova, v níž Česko před 14 lety prohrálo a muselo zaplatit 10,6 miliardy korun.
Finanční investor s otazníkem
Vlivné hornické odbory dlouhodobě zastávají názor, že by měl stát držet kontrolu nad černouhelnými doly a řízeným útlumem těžby. Po zkušenostech z období, kdy OKD ovládali (a finančně vysávali) Zdeněk Bakala s Peterem Kadasem, se tomu nelze divit.
„Musím říci, že pánové z Alcentry, se kterými jsme se setkali na konci března, neměli ani ponětí o problematice dobývání uhlí. Nebyli nám schopni odpovědět na zásadní otázky - řešení postupného útlumu jednotlivých lokalit, zajištění zdrojů na útlum dolů ani na problematiku mezd zaměstnanců,“ řekl týdeníku Euro předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík.
Pojďme si shrnout, jaké motivy může mít finanční investor - případně spekulant - k odkupu dolů v ostravsko-karvinském revíru. Jedním lákadlem může být současný růst ceny koksovatelného i energetického uhlí na světovém trhu. I když je sporné, jak dlouho dopad omezování těžby v Číně a výpadků australských dolů vydrží, aspoň na pár nejbližších let se černouhelný byznys může stát znovu ziskovou záležitostí.
Louda chce po Moravskoslezském kraji 46 milionů. Čtěte více
Dokonce i OKD se díky vyšším cenám vrací v letošním roce k ziskovému hospodaření, nicméně konkrétní čísla odmítá podnik zveřejnit. „Informace o hospodaření společnosti OKD považujeme za interní ekonomické údaje, které poskytujeme výhradně insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru,“ uvedl mluvčí Ivo Čelechovský.
Ale pokud nezačne nový vlastník rychle investovat do rozvoje těžby, bude muset zbývající šachty uzavřít během let 2018 až 2023. Za tak krátkou dobu je prakticky nemožné vytvořit několikamiliardové rezervy na zahlazování následků těžby, což je povinnost daná zákonem. Méně seriózní uchazeče by mohl přitáhnout od dluhů očištěný podnik, který má volné dvě miliardy korun na účtech. Jiný typ spekulantů se zaměřuje na byznys spojený s rekultivací území po těžbě. Jak ukazují příklady z minulých let, sanace těžebních lokalit i průmyslových areálů se může změnit ve zlatý důl, kde veřejné peníze mizejí jako v černé díře.
Nechceme tímto předjímat, že do podobné sorty zájemců Alcentra náleží. Nelze však přehlédnout fakt, že Alcentra se na korporátním webu prezentuje jako firma specializovaná na poskytování vysoce úročených a rizikových půjček. S odkupem celých společností nemá podle dostupných informací moc zkušeností.
Babišovo Prisko bez kompetencí
Nicméně ministerstvem financí ovládané Prisko na tom není o mnoho lépe. Jedná se totiž o „prázdnou schránku“ s pouhými třemi zaměstnanci, kteří nemají zkušenosti s těžbou ani s prodejem uhlí. Prisko totiž historicky vzniklo z jiného důvodu. Převzalo pozemky, které s ohledem na restituční nároky nebyly vloženy do majetku akciové společnosti Škoda Auto.
Později ministerstvo financí přidělilo Prisku další úkoly. Státní firma poskytla úvěry podniku Explosia a slovinské papírně Vipap Videm Krško, kterou český stát podivnou shodou okolností vlastní. Loni v srpnu Prisko půjčilo 700 milionů korun zkrachovalé společnosti OKD, ale reálně vyplatilo jen 150 milionů.
Také zde platí heslo „za vším hledej Babiše“. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek chtěl, aby majetek OKD převzal státní podnik Diamo, který má s těžební činnosti i rekultivací krajiny letité zkušenosti. Jenže ministr financí Andrej Babiš Mládka doslova převálcoval a prosadil vlastní scénář postátnění karvinských dolů.
S ohledem na nezkušenost Priska se zde podle informací týdeníku Euro otevírá prostor pro byznysmeny blízké Babišovi, kteří za příslušnou odměnu ochotně státu pomohou s prodejem vydobytého uhlí. V této souvislosti padají jména majitele firmy Carbounion Bohemia Petra Pauknera a vlastníka skupiny Metalimex Petra Otavy, kteří již v loňském roce podobnou „výpomoc“ nabízeli.
Mimo hru nejsou ani bývalí vlastníci OKD. Insolvenční správce Lee Louda podal v minulém týdnu žalobu na Zdeňka Bakalu a Petera Kadase. Žádá po nich, aby na účet OKD vrátili dříve vyplacené dividendy v objemu přes 12 miliard korun.
O situaci OKD si také přečtěte:
