Banky se nedohodly objektivně, tvrdí antimonopolní úřad
Pracovníci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve čtvrtek 12. května vtrhli jako velká voda do tří největších českých bank a provedli domovní prohlídku. Manažer jedné z dotčených institucí uvedl, že se chovali jako jednotka rychlého nasazení. Po prohlídce tištěných dokumentů došlo také na počítače vedoucích manažerů. Při kontrole se však úředníci dočkali hořkého zklamání. Zatímco generální ředitel Komerční banky Alexis Juan jim svůj počítač předvedl, stejně jako vedení České spořitelny, u šéfa ČSOB narazili. Pavel Kavánek žádný nemá. Dlužno dodat, že do počítačů vedoucích představitelů z českých bank se sahalo poprvé a naposledy při pádu IPB.
Tohle rozum nebere.
Antimonopolní úřad by v ideálním případě měl být jedním z nejdůležitějších úřadů v zemi. Disponuje obrovskou mocí, kterou, pokud ji použije ve prospěch zachování férové konkurence, pomůže trhu jako žádná jiná instituce. V uplynulém týdnu se však zakousl do velkého sousta. Po stavebních spořitelnách, které posloužily jako předkrm, se pustil do tří největších tuzemských bank. Rozhodl se zahájit správní řízení s Komerční bankou, ČSOB a Českou spořitelnou (takové je pořadí bank v oznámení o řízení, které má týdeník EURO k dispozici) například kvůli tomu, že se dohadovaly na stanovování poplatkové strategie. Námitka vůči vysokým poplatkům za bankovní služby je jistě namístě, o vysokých cenách, které si za své služby banky účtují, se mluví již několik let. Když však antimonopolní úřad bankám vytýká, že „zneužily společné dominantní postavení ve stanovování a trendu zvyšování poplatků…, bez objektivně ospravedlnitelných důvodů“, zůstává rozum stát. Ospravedlňování vysokých poplatků zavání masochismem, je ale nutné připustit, že banky se prostě chovají tržně, a objektivně ospravedlnitelným důvodem je pro ně tvorba zisku. Postavení ČS, ČSOB a KB je na trhu dominantní, přesto má spotřebitel možnost využít služeb levnějších bank. Dokonce pokud v místě jeho bydliště není pobočka například levnější Raiffeisenbank, zcela jistě má při ruce Českou poštu, ve které působí Poštovní spořitelna. Ta je objektivně jedna z nejlevnějších na trhu, a není bez zajímavosti, že jejím vlastníkem je právě ČSOB.
Balíčky nebrat.
ÚOHS si k hlavnímu jídlu neobjednal normální steak, rozhodl se pro dvojitou porci. Mimo jiné se domnívá, že banky při tvorbě svých produktových balíčků záměrně používají nevhodnou kombinaci služeb. „Možné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže zneužitím dominantního postavení spatřuje úřad v tvorbě nabídky služeb zahrnovaných do jednotlivých bankovních produktů, vedoucí u spotřebitelů ke snížení porovnatelnosti konkurenčních bankovních produktů poskytovaných účastníky řízení,“ uvádí se v dokumentu zaslaném bankám brněnským úřadem. Jinými slovy, balíčky zahrnující různé množství různých bankovních služeb, jako jsou například vedení účtu v kombinaci s platební kartou, povoleným přečerpáním, třemi příkazy k úhradě zdarma a pojištěním platební karty, nejsou totožné a každá z bank do nich dává něco jiného. Spotřebiteli plač, nabídka je příliš široká. Balíčkování není žádný český vynález, je možné říci, že české banky, přestože v současné době patří v Evropě k těm vyspělejším, se tuto strategii stále učí. Ještě na přelomu milénia často pouze seskupovaly jednotlivé služby dohromady, daly takovému shluku název a prodávaly jej za jednu cenu. Časem však pochopily, že tento přístup není vhodný, a tak se více začaly zabývat tím, co do jednotlivého balíčku dávají, komu jej prodávají, a tím pádem také kolik by měl stát. Námitka ÚHOS, že banky záměrně zahrnují do balíčků různé služby, je správná. Jednak se tomuto chování říká marketing, za druhé každá z nich disponuje jiným zázemím a z části oslovuje jinou cílovou skupinu. Komerční banka tak do balíčku například nemůže zahrnout GSM bankovnictví, protože je prostě nemá. Naopak nabízí ovládání účtu prostřednictvím Java rozhraní, což naopak neprodávají konkurenční banky.
Všímá si i ČNB.
Nárůst poplatků nezaznamenali pouze úředníci v Brně, ale i ČNB. V určování příčin tohoto stavu jsou však centrální bankéři mnohem obezřetnější než ÚOHS, v potaz neberou pouze nominální nárůst příjmu bank. „Rostoucí podíl zaznamenal v roce 2004 zisk z poplatků a provizí. Roste objem bankovních služeb, které jsou spojeny s poplatky a provizemi, jako jsou například bezhotovostní platby a využívání platebních karet. Jde rovněž o rozmach spotřebitelských a hypotečních úvěrů,“ uvedla ve zprávě o finanční stabilitě v roce 2004 ČNB. Kromě toho spočítala také rozdíl mezi cenami v České republice a ostatních „nových“ zemích Evropské unie za rok 2003. „Podíl zisku z poplatků a provizí na celkové tvorbě zisku z finanční činnosti byl v České republice v roce 2003 s 29 procenty hodnoty o tři procentní body vyšší, než činil průměr v nových členských zemích Evropské unie.“
