Ještě jednu, prosím. První ochutnávkou to v případě zmrzliny z brněnského krámku totiž zpravidla nikdy nekončí. Poctivou zmrzlinárnu otevřel Jakub Gavor v Minoritské ulici v centru moravské metropole, a sice na malém prostoru památkově chráněného domu. Ve spolupráci s kavárnami a restauracemi prodá ročně několik tun zmrzliny s příchutěmi, jako je například krupicová kaše nebo arašídový preclík.
Gavor tvrdí, že se při jejich vymýšlení nechává inspirovat zákazníky i chutěmi z dětství a že jediné, z čeho při přípravě zmrzliny nesleví, je její složení. To má jen tři, respektive čtyři položky - mléko, smetana, cukr a k tomu ochucující složka, tedy například ovoce, čokoláda či oříšky. Bez stabilizátorů a dalších průmyslově používaných přísad. Zmrzlinář dlouhodobě spolupracuje s farmáři, kteří mu dodávají čerstvé suroviny, a dále si vyrábí i vlastní kornoutky, případně griliáš a polevy, jimiž sladkou dobrotu může dále vyšperkovat.
Zmrzlinárna Ještě jednu nabízí každý den šest různě obměňovaných příchutí a k tomu takzvanou granitu, tedy ledovou tříšť chystanou podle italské receptury podávanou s čerstvou brioškou. I ty si v Brně sami pečou a pak je na požádání plní sladkým krémem. Nicméně takový provoz nelze dělat na koleni. Je třeba si pořídit zmrzlinovač, pekárnu a také mít kopečky kde servírovat. O tom, jaká výzva byla tohle všechno vměstnat na plochu 29,5 čtverečních metrů, které jsou navíc ještě omezeny stropní klenbou, ví své architektka Barbora Kudelová. Právě ona se s ní totiž musela vloni v rámci Gavorovy zakázky popasovat.
Poctivé ingredience do interiéru
Zadáním pro ateliér HRA, což je zkratka názvu Holky rády architekturu, bylo vytvořit provozovnu, jež obsahuje malé zázemí, tedy přípravnu a výdejní místo s mrazicími boxy. Obě části dělí skleněná příčka. Co se zmíněného stropu týče, Kudelová se rozhodla proměnit omezení ve výhodu. Koncept zmrzlinárny pracuje s historií místa, využívá kleneb a oblouků a odkazuje k původu italského produktu na českém místě.
„Člověk za sklem se stává alchymistou, který míchá a připravuje zmrzlou pochutinu. Výdejní pult svým tvarem a texturou (kanelurou odlitou z bílého betonu) odkazuje ke starořímské historii a stává se stěžejním místem prostoru,“ popisuje architektka. Do přední části umístila mrazicí box s kelímky, které si může zákazník zakoupit, pokud si bude chtít po návštěvě místa doma užít příslovečnou ,ještě jednu‘.
Interiér se jinak obešel bez zbytečných ozdob. Stejně jako v případě prodávané zmrzliny se skládá jen z několika prvků. Má bílé stěny, z nichž jednu zkrášlují modré nápisy informující o nabídce. Vedle ní stojí historická socha jako další odkaz na památkově chráněný dům. Světla mají tvar širokých oblouků či koule a technické zázemí dělí od prostoru pro zákazníky vínově červený závěs. Koncept se účastní soutěže Interiér roku, kde může hlasovat i veřejnost.
„Prostor je HRA s třemi ,O‘. Odkaz, odraz a oblouk. Člověka pokaždé chytí jiný detail,“ usmívá se Kudelová. Oním detailem mohou být například nerezová umyvadla připomínající pouliční kašny v jižanských zemích, kde slouží k osvěžení horkých ulic. Zde je účelem přítomnosti nádob s vodou mytí rukou před jídlem – další připomínka dětství. Další umyvadlo je k dispozici zaměstnancům za barem.
Brněnská Itálie
Zmíněnou Itálií prošel i sám provozovatel zmrzlinárny, a to v rámci třídenního intenzivního kurzu ve výrobně zmrzlinářských přístrojů Carpigiani. Právě tehdy přešel zájem Jakuba Gavora o mražené pochutiny z koníčku ve skutečnou profesi.
„Experimentovat jsem začal v době, kdy v Gran Moravii koupili stroj na točenou zmrzlinu. Pracoval jsem tam v této době při škole a dali mi ji na starost. Tenkrát jsem jen míchal směsi s mlékem, ale celý výrobní proces mi vrtal hlavou. Začal jsem to zkoušet doma. Dnes to bude více než šest let, co jsem si pořídil vlastní zmrzlinovač a učil se metodou pokus omyl,“ vypráví v rozhovoru. „A došlo mi, že je to práce, která mě naplňuje, protože nemá hranice,“ dodává.
Obdobné pocity pravděpodobně zažívají i architektky ze studia HRA, byť své dámské uskupení založily teprve v roce 2020. Dvojice spolužaček z brněnské Fakulty architektury při VUT se věnuje, ať už společně, nebo každá zvlášť, široké škále projektů. V portfoliu mají převážně interiéry, ale v poslední době přibývají projekty rodinných domů, veřejných prostranství a dalších zajímavých témat.
