(EURO 6/2006)
Již během prezidentských voleb bylo zřejmé, že současný prezident se jednou bude muset svému sparing partnerovi z voleb (Jaroslav Bureš), jehož úkolem bylo rozmělnit volební sílu ČSSD, nějak odvděčit. Nejlépe postem hodným jeho formátu, kterých však není mnoho. Opakovaně tak přicházela na přetřes Nerudovská otázka Kam s ním? S ohledem na blížící se volby, kdy US-DEU zvoní hrana a změna na postu ministra spravedlnosti se jeví jako nevyhnutelná, bylo odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Brožové nasnadě. Styl, jakým tak prezident učinil, by však předčil i leckteré neomezeně vládnoucí monarchy. Prezident opět nezklamal, když deseti milionům svých „poddaných“ otevřeně vzkázal, že ho vůbec nezajímá, o čem že ten právní stát založený na demokratických principech a dělbě moci vlastně je.
Představa bývalého komunisty, který navíc dělá jen to, co je pro něj výhodné, což dal v prezidentských volbách dostatečně na srozuměnou, v čele vrcholného orgánu české justice, mě upřímně děsí. Nehodlám na tomto místě obhajovat ani kritizovat výsledky předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, i když vlastní názor na věc mám, možná až příliš fundovaný. Jen mě zaráží, proč ji ministr Němec odvolal těsně před volbami, když byl s jejími výsledky dlouhodobě tak hluboce nespokojen. Odpověď se nabízí sama. Z US-DEU se v mezičase stala mrtvá strana a je zřejmé, že i pan ministr bude po volbách potřebovat nějakou tu funkci. Opět bude potřeba řešit otázku „Kam s ním?“ a „neviditelná ruka trhu“ ji zase vyřeší za nás… anebo, že by to byla „špatně položená otázka“?
Olga Králíková
olgakralikova@quick.cz
