Čísla tohoto indexu je třeba brát s rezervou, ale jako jeden ze způsobů zajímavých ekonomických výpočtů svou hodnotu mají. Řeč je o takzvaném bagetovém indexu, který podle občerstvení poslaného na firemní snídaně, porady a mýtinky počítá, jak se v kterém městě či oboru pracuje, respektive jaký výpadek tam přinesly prázdniny. Aktuální bagetový index říká, že pohoda nastala ve státních úřadech a velkých korporacích, a že v Brně je obecně pokles daleko menší, než v hlavním městě.
„Bagetový index je pochopitelně třeba brát s nadsázkou, jakkoli jsme na základě zkušenosti přesvědčeni o jeho výpovědní hodnotě,“ zmiňuje Levon Ter-Ghazaryan, obchodní manažer Bageterie Boulevard. Větší míru volna si od 1. července mají především úředníci ve státních úřadech nebo na ministerstvech. Počet porad zde podle bagetového indexu klesl o třetinu. Podobně jsou na tom také velké korporace, kde se počet baget v pravidelných objednávkách snížil o 25 procent.
Stavy zaměstnanců v kreativních, komunikačních, digitálních a PR agenturách podle bagetového indexu klesly v prvních týdenních prázdnin asi o 10 procent. Naopak nejpracovitější jsou lidé ve vývojářských společnostech a softwarehousech. V červenci totiž snědli stejné množství objednaných baget, jako v předchozích měsících.
Zajišťuje vám zaměstnavatel občerstvení?
Brno letos podle bagetového indexu předstihlo v pracovitosti Prahu. Zatímco v pražských firmách je celkový pokles mezi firmami asi 17 procent, v Brně to je 12 procent. Platí také, že ve středních a velkých firmách se pracuje od začátku prázdnin méně než v malých, přestože rozdíl činí pouhá čtyři procenta.
Kde hledat chybějící zaměstnance? Mezi vysloužilými vojáky
O něco sofistikovanější, i když na první pohled podobný průzkum, přináší tradičně list The Economist. Počítá kupní sílu podle ceny Big Macu společnosti McDonald´s. Výrobek má všude identický postup výroby a tudíž by měl stát všude stejně. I když i tahle teorie trochu kulhá, je na ní každoročně upnuta pozornost.
Mimochodem Česko mělo za loňský rok průměrnou cenu a hodnotu indexu 3,81 dolaru, USA, s nimiž se ostatní země porovnávají, pak 5,58. Česko je na tom s kupní silou podle indexu stejně jako Spojené Arabské Emiráty, o něco lépe než Kostarika (3,77) a o málo hůře než Chile (3,89). Nejnižší kupní síla, tedy i cena burgeru ve sledovaných zemích, byla v Rusku 1,65 dolaru.
Dále čtěte:
