Aukční a prodejní galerie Antikva Nova Kodl připravila zajímavou prodejní výstavu, na níž představí práce brněnských autorů Jánuše a Josefa Kubíčka a jejich uměleckých přátel. Podle slov Martina Kodla přišel s nápadem na uspořádní předhlídky příznivec galerie Jan Kačer. Jedná se prý o první výstavu tohoto druhu, kdy chce aukční síň Antikva Nova Kodl upozornit na velice úzké a vřelé vztahy brněnských a pražských výtvarníků za první republiky a pokusit se opět začít navazovat na tuto tradici. Protějškem Kubíčkům proto budou na výstavě díla dnes již uznaných jmen, jako je Vincenc Beneš, Emil Filla, František Foltýn, Jaroslav Král, Rudolf Kremlička, Jindřich Průcha a Václav Špála. Kolekci, čítající kolem čtyřiceti děl těchto autorů, pak doplňuje sběratelsky ceněný Antonín Procházka a další malíři Ferdinand Duša, Bohumil Matal, Vojtěch Sedláček, Jan Trampota a E. A. Pitterman Longen. Přehlídku zvučných jmen zajímavě doplňuje ne příliš známý Jiří Kodl, děd galeristy Martina Kodla, architekt a příležitostný malíř, ale hlavně generační druh a přítel Emila Filly, Vincence Beneše a Václava Špály.
Sochař Josef Kubíček (13. března 1890–29. listopadu 1972) absolvoval několik semestrů na pražské Akademii u Josefa Václava Myslbeka, kde byl asistentem vynikající český sochař Jan Štursa. Jejich vliv je patrný v plné Kubíčkově sochařské formě i v jeho sklonu k alegorickému cítění některých témat. Je ale škoda, že Josef Kubíček byl v řadě sochařských děl poplatný své době. Na jedné straně jeho realistické práce na státní objednávku konvenovaly s oficiálními požadavky socialistické tvorby, a na straně druhé dokázal přesto vytvořit osobitě pojaté plastiky, plné citového vypětí i existenciálních obav.
Jeho syn Jánuš Kubíček (5. prosince 1921–21. května 1993) byl tvůrcem čistého malířského výrazu, přičemž kubistické principy stavby obrazu ho zajímaly pouze okrajově a dokázal je inspirativně rozvinout až do geometricky abstraktní polohy. Jeho umělecký názor ovlivnila také otcova sbírka moderního umění, která je dnes rozptýlena ve státních galeriích, v nichž je i Jánuš Kubíček bohatě zastoupen. Není bez zajímavosti, že v roce 1961 provedl na žádost Národní galerie tisk dvanácti dřevořezů Paula Gauguina z původních téměř zničených štočků, které z Tahiti přivezl M. R. Štefánik.
Na výstavě bude nabízeno celkem třicet pět prací Josefa Kubíčka a jeho syna Jánuše v cenovém rozmezí od padesáti do 150 tisíc korun. Za pozornost stojí Jánušův obraz Ikarův pád v ceně 84 tisíc korun a dubová plastika Josefa Kubíčka Raněný jezdec za 75 tisíc. Díla budou prezentována v obou galeriích ve Vítězné ulici 11 v Praze 1 a v Celetné 25 do 20. dubna 2001.
Pozvánka
JIŘÍ JOHN – KRESBY.
Státní Galerie moderního umění v Hradci Králové připravila výstavu sběratelsky jednoho z nejvyhledávanějších autorů českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Jiří John (6. listopadu 1923-22. června 1972) studoval v letech 1946 až 1951 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Kaplického.
Byl členem Umělecké besedy, Hollaru a skupiny UB 12. V začátcích své kariéry byl ovlivněm Janem Zrzavým. V padesátých letech se přátelil s Václavem Boštíkem a spolu s ním spatřoval v uměleckém díle především duchovní rozměr. Blízká mu byla lyrická poloha tvorby a znám je svým grafickým dílem, které je sběrateli ceněno a vyhledáváno. Výstava potrvá do 25. března 2001.
