Europoslanci vybírají novou ochranku. Doufají, že už se v komplexu budov nebude krást jako dosud
Zatímco na letištích se zabavují sýry krémovité konzistence s tím, že si to tak přeje Evropská unie, v bruselských budovách Evropského parlamentu (EP) se navzdory stovkám bezpečnostních kamer beztrestně krade. Europoslanci se za měsíc chystají rozlepit obálky s nabídkami na novou ochranku a tiše doufají, že se na chodbách a v zákoutích eurosněmu nebudou muset bát o své bezpečí.
V sídle europoslanců za poslední tři roky došlo ke třem loupežným přepadením. V květnu 2009 okradli neznámí pachatelé zaměstnance firmy Sodexho, který převážel peníze z parlamentní kantýny, pouhé tři měsíce předtím parlamentní pobočka banky ING musela vydat ozbrojenému lupiči 60 tisíc eur v hotovosti. Letos v únoru pak jiní násilníci přepadli pobočku pošty v hlavní budově Evropského parlamentu. A bezpečno není ani v okolí bruselského komplexu. Hned dva europoslance okradli jen několik desítek metrů od sídel evropských úřadů.
Na pořadu dne jsou i malé krádeže, které nikdo policii nehlásí. Úřad předsedy EP loni napočítal celkem 114 případů odcizení nebo ztrát v europarlamentních budovách v Bruselu a Štrasburku. Většinou šlo o doklady a peněženky, mezi nahlášenými případy je však rovněž elektronika, kosmetika nebo luxusní psací pera. Pouze šestnáct kauz bylo vyřešeno a dva pachatelé byli dopadeni na základě záznamu videokamery. Oba byli zaměstnanci externích firem, které zajišťují pro unii údržbářské práce.
Hlídači naoko
Ne že by bezpečnostní agentura najatá na hlídání budov Evropské unie byla nezkušená. Brusel střeží belgická pobočka skupiny G4S, světové jedničky v ochrankářském byznyse. Britská firma, jež působí i v Česku, nemá o prestižní zakázky nouzi – hlídá četná evropská letiště, podílela se na organizaci fotbalového šampionátu EURO 2008 a ochranku poskytne také londýnské olympiádě, která vypukne za osm měsíců. Kromě toho velmi zručně zvládá mediální prezentaci. Sponzoruje například maratonského šampiona Haile Gebreselassieho a do svých řad zlanařila coby ředitele pro styk s médii Adama Mynotta, někdejší hvězdu BBC. Jako by pražská ABL zaměstnala Jakuba Železného.
Jenže ani výčet klientů, ani známé tváře některé europoslance nepřesvědčí o tom, že G4S je tou pravou volbou. „Parlament by měl dát do pořádku svou ochranku dřív, než se stane něco hrozného,“ řekl po loňském přepadení britský buřič Nigel Farage, jinak též duchovní vzor české Strany svobodných občanů. Kritika se ale ozývá i z jiných stran. „Pracujeme snad v budově, jejíž ochrana má takové díry, že jsou větší než vrata do garáže?“ rozčiluje se německý liberál Alexander Alvaro.
Za ostrahu svých celkem čtrnácti budov vydá Evropský parlament ročně 44 milionů eur, ale evidentně za to agentura G4S Belgium neodvádí profesionální práci. O tom se koneckonců může přesvědčit každý návštěvník eurosněmovny. S obyčejnou návštěvnickou nebo novinářskou visačkou je možné dostat se do míst, která mají být vyhrazena jen poslancům a jejich asistentům. Hlídači totiž identifikacím nevěnují žádnou pozornost. „Když jdu na oběd s asistentkou do prostorů VIP, někdy jí visačku kontrolují, někdy vůbec. Nic proti kontrolám, ale pak by se měly dělat důsledně,“ připojuje své zkušenosti europoslanec Oldřich Vlasák. „Při nedávném požárním poplachu nás zase začali legitimovat, co tu pohledáváme. Přitom o tom, že se něco děje, jsem se dozvěděl jen od kolegů,“ upozorňuje Vlasák na další pochybení.
Závažnější než kartičky je ale fakt, že do budovy je možné pronést prakticky cokoliv. Jak v Bruselu, tak ve Štrasburku je běžné, že si návštěvníci i zaměstnanci svorně vybíhají před budovu zakouřit. Když se vracejí, nechávají pípající bezpečnostní rámy ochranku klidnou. A to přesto, že se předtím kuřáci pohybovali na veřejně přístupných místech, kde by teoreticky mohli od někoho převzít třeba zbraň nebo výbušninu.
Více kamer než v Praze
K většímu pocitu bezpečí nepřispívá ani fakt, že jen v Bruselu je v institucích EU namontováno tisíc bezpečnostních kamer. V celé Praze je jich přitom na veřejných místech 730. Při takovém objemu přenášeného záznamu není možné, aby situaci někdo průběžně vyhodnocoval. Kamery tak v lepším případě slouží jako mrtvý záznamník, v němž se data průběžně přemazávají, aniž by jim někdo věnoval pozornost. Ke špatnému personálu a nekvalitně odváděné práci se sluší dodat, že G4S se v Bruselu nachází v situaci hraničící s konfliktem zájmu. Inkasuje za své služby peníze od evropských institucí, zároveň ale jako firma s ročním obratem dosahujícím osmi miliard liber patří mezi přední bruselské lobbisty. Členem dozorčí rady G4S Security Services byl dokonce bývalý rakouský ministr vnitra Ernst Strasser, který za rakouské lidovce zasedal v bezpečnostním výboru Evropského parlamentu. Když ho letos v březnu vyšetřovala unijní protikorupční jednotka OLAF kvůli podezření z korupce, dostala se do křížku právě se zaměstnanci G4S. „Je to jako kdybyste nechali hlídat svého psa vuřt. Firma G4S totiž Strasserovi v době, kdy byl europoslancem, pravidelně vyplácela peníze,“ glosoval aféru Strasserův kolega Martin Ehrenhauser.
Nejsme okupanti
Bezproblémové nejsou ani aktivity G4S na Blízkém východě. Agentura hlídající Evropský parlament pracuje v izraelských věznicích na okupovaných palestinských územích a hlídkuje v izraelských osadách, které byly vybudovány v rozporu s mezinárodním právem. Skupina třiceti europoslanců proto letos v březnu vyzvala šéfa EP Jerzyho Buzka, aby G4S dostala z Bruselu výpověď. Sama agentura dokonce možnost proizraelského aktivismu okrajově připustila. „I když se může zdát, že služby G4S napomáhají okupaci, mají charakter natolik podřízeného a periferního významu, že je zcela evidentní, že za žádných okolností nemohou ospravedlnit nařčení z trestní odpovědnosti za přispívání k okupaci,“ napsal do Bruselu šroubovaně Michael Clarke, ředitel pro vnější vztahy G4S.
Po vlně kritiky tak alespoň europoslanci dosáhli toho, že se G4S z některých svých izraelských aktivit stáhla. Také čtyřletý kontrakt na ostrahu budov EP automaticky neprodloužil, ale bylo vypsáno nové výběrové řízení. Naděje, že vyhraje konkurence, která nabídne důsledné kontroly a jazykově vybavenou ochranku, je ale malá. G4S má i přes své nedostatky dlouholeté zkušenosti a dobře se orientuje v unijních tendrech. Nakonec i občasný kiks v podobě vykradené pošty může mít na europoslance blahodárný účinek. „Aspoň je vidět, že nežijeme ve zlaté kleci a máme kontakt s realitou,“ říká sarkasticky nejmenovaný poslanecký asistent.
