I přes embrago vyvezly České firmy do Číny zbraně za více než půl miliardy korun
Ve vývozu zbraní a vojenských zařízení do Číny se české firmy neustále „zlepšují“: čerstvě publikovaná zpráva Evropské unie obsahuje tabulku těchto exportů a Česko v ní za rok 2004 zaujímá třetí místo se sedmi kontrakty za celkem devatenáct milionů eur (přibližně 570 milionů korun). O rok dříve bylo v rámci Evropské unie téměř se čtyřmi miliony eur čtvrté, za Francií, Itálií a Velkou Británií. Brusel přitom vůči Číně uplatňuje od masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989 zbrojní embargo.
Francie vítězí.
„Embargo brání vzájemné prospěšné spolupráci. Patří na smetiště dějin,“ prohlásil při své nedávné návštěvě Evropy šéf čínské diplomacie Li Čao-sing. I když ale stále platí, evropské zbrojovky do Číny své produkty čile vyvážejí. Jen v roce 2004 do země exportovaly zboží za 340 milionů eur, o rok dříve dokonce za 416 milionů.
Z pravidelných zpráv Evropské unie - ani z té právě uveřejněné - není úplně zřejmé, o jaké druhy zbraní či vojenské techniky přesně jde. Evropské firmy obvykle využívají nejasností v definici embarga a do Číny vyvážejí takzvané zboží dvojího použití. Tedy materiál, který spadá do kolonek pro „civilní“ i „vojenský“ materiál. Jde například o radary, letadla a lodě. Nebo nejrůznější náhradní díly.
V loňském roce uzavřely evropské zbrojovky v Číně více než dvě stovky kontraktů. Nejaktivnější byly se 123 obchody za 169 milionů eur francouzské firmy. Na druhém místě se s 38 kontrakty za 148 milionů eur „umístila“ Velké Británie. A pak už následuje Česká republika. Informaci o tom, které české zbrojovky do Číny vyvážejí a co jí vlastně prodaly, nelze získat ani od evropských, ani od českých úřadů. Ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu sice každoročně připravují národní Zprávu o vývozu zbraní (ze které čerpá i Evropská unie), také v ní jsou ale uvedena pouze souhrnná nicneříkající data.
„Konkrétní seznam služeb či zboží nezveřejňujeme,“ vysvětlil postoj státu týdeníku EURO mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. „Domnívám se, že ani licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu nemůže poskytovat detailní informace o obchodech soukromých firem, protože by porušila obchodní tajemství,“ dodal mluvčí. Tiskové oddělení ministerstva průmyslu a obchodu na otázky týdeníku EURO týkající se českého vývozu do Číny vůbec nereagovalo.
Věra neprošla.
Česko přitom patří mezi země, které se v Evropské unii stavějí za to, aby zbrojní embargo vůči Číně zrušeno nebylo. Ostatní velcí exportéři - především jde o Paříž a Berlín - chtějí pravý opak a nijak se tím netají. Například francouzští politici považují embargo za „diskriminační, nespravedlivé a zastaralé“. „Domníváme se, že toto embargo je anachronismem,“ prohlásil například premiér Dominique de Villepin. „Neodráží realitu v našich vztazích s Čínou, ani strategické partnerství, které s ní budujeme,“ dodal. Proti zákazu tvrdě vystupoval i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. „Čína dneška není Čína roku 1989,“ argumentoval.
Na konci loňského roku už bylo zrušení - nebo alespoň uvolnění - embarga velmi blízko. Nakonec z něj ale přece jen sešlo. Negativní reakci Evropské unie přitom vyprovokovala sama Čína, když schválila takzvaný „antiseparační zákon“, který by Číně umožnil případný vojenský zásah proti „neposlušnému“ Tchaj-wanu. Svou roli při nezrušení protičínského zákazu sehrál i nekompromisní postoj hlavního spojence Tchaj-wanu, Spojených států amerických. Washington mu totiž přislíbil pomoc v případě čínského vojenského napadení.
Odpor USA ostatně překazil i nejznámější případ českého exportu do Číny: plán na prodej unikátních pasivních radarů Věra. Česko-čínský kontrakt už byl přitom uzavřen a podepsán. Společnost Omnipol dostala loni v lednu od státu licenci na vývoz šesti kusů radaru, po několika měsících jí ale odpovědné úřady - ministerstva průmyslu a obchodu, obrany a zahraničí - na přímý pokyn tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly z „bezpečnostních a zahraničněpolitických důvodů“ zrušily.
Za změnou postoje byl právě nátlak z Ameriky. Špidla dokonce dostal osobní dopis od amerického prezidenta Bushe. Bílý dům nechtěl za žádnou cenu připustit, aby se Čína k českým radarům dostala. S přihlédnutím k technickým požadavkům Číňanů na software radarů Věra bylo totiž více než jasné, že Číňané je chtějí používat k monitorování pohybu amerických letadlových lodí operujících v úžině mezi Čínou a Tchaj-wanem.
V kritické době Česko vstoupilo do Evropské unie a vláda nakonec z problému vyklouzla právě pomocí odkazu na embargo uplatňované členskými státy unie.
