V laboratoři biorobotiky na australské University of Queensland vzniká projekt, který by mohl změnit způsob, jakým lidstvo zvládá přírodní katastrofy. Student Lachlan Fitzgerald pracuje na vývoji takzvaných biohybridních robotů – kyborgů složených z živých organismů a moderních technologií. Objektem jeho výzkumu jsou zejména švábi, kterým na záda připevňuje speciální „batohy“ s obvody. Jejich prostřednictvím Fitzgerald do tykadel vysílá elektrické impulsy, díky kterým je pohyb zmíněných živočichů schopný ovládat.
Cílem je technologii zdokonalit natolik, aby mohl vytvořit celou „armádu“ mini kyborgů. Tu bude možné nasazovat v oblastech zasažených přírodními katastrofami – například při vyhledávání přeživších pod troskami. Brouci mají dle vědců potenciál práci záchranných složek nejen zefektivnit, ale i učinit výrazně bezpečnější.
Přirozenější pohyby a větší adaptabilita
Proč Fitzgerald pro tento úkol ze všech možných živočichů zvolil zrovna šváby? Důvodem je mimo jiné jejich přirozená obratnost a přizpůsobivost, což jsou vlastnosti, které biohybridním systémům ve srovnání s klasickými roboty přináší značnou výhodu. Obecně pak využití živých tkání, buněk nebo organismů v robotice vede ke zlepšení funkčnosti robotů. Ti jsou následně schopní dosáhnout přirozenějších pohybů, vyšší adaptability a schopnosti regenerace.
„Hmyz se umí přizpůsobit různým podmínkám, zatímco tradiční robotické systémy potřebují složité výpočty, aby se vypořádaly s různými scénáři,“ říká vědec pro CNN s tím, že elektrické impulzy vysílané do tykadel sice výzkumníkům umožňují ovlivnit směr pohybu daného brouka, nečiní jej ale plně ovladatelným. „Zasahujeme pouze tehdy, když brouk opustí požadovanou trasu,“ vysvětluje a dodává, že batoh, připevněný na těle hmyzu, je navržen tak, aby nijak neomezoval jeho přirozené chování.
Vzhledem k etickým otázkám, které využití živých organismů ve vědě v mnohých vyvolává, spolupracují výzkumné týmy také s bioetiky. Testování probíhá v simulovaných podmínkách a podle Fitzgeralda se tím život brouků-kyborgů nijak nezkracuje: „Zatím není vědecky potvrzeno, zda brouci pociťují vědomí, ale snažíme se minimalizovat jakékoli možné nepohodlí.“
Po zemětřesení i bombovém útoku
Užiteční by Fitzgeraldovi kyborgové prý mohli být třeba po katastrofách, jako je zemětřesení nebo bombové útoky. Brouci dokážou rychle prozkoumat oblast, nahlásit polohu přeživších, a dokonce doručit základní léky, a to ještě před příchodem záchranářů. „Potenciál této technologie zachraňovat životy převyšuje obavy, které by někdo mohl mít,“ tvrdí výzkumník.
Na podobných projektech navíc pracují i jinde. Třeba na Cornellově univerzitě vědci vyvinuli roboty řízené hlívou ústřičnou, jež reaguje na světlo a elektrické signály. Díky citlivosti, jakou se houby vyznačují, mohou vědci snadněji detekovat chemické kontaminanty, jedy nebo patogeny nacházející se na polích s plodinami.
Výzkumníci z Washingtonské univerzity zase přišli s biohybridním dronem známým jako Smellicopter. Jedná se o kombinaci moderních technologií a tykadel lišaje tabákového, které dron navádějí k cíli pomocí „čichu“.
Tyto výzkumy ukazují, že biohybridní technologie mají potenciál měnit svět v mnoha oblastech, od zemědělství po záchranné mise. A i když se myšlenka na hmyzí kyborgy může zdát, jako by vypadla ze sci-fi, Fitzgerald věří, že za několik desetiletí budou tyto biohybridní systémy k záchraně lidských životů nasazovány běžně. Výzkum, jako je ten jeho, prý představují revoluci, jež spojuje přírodní přizpůsobivost s technologickým pokrokem a otevírá cestu novým možnostem v řešení krizových situací.
