Brouk proletí, muška uvízne

Kauza Letka Team ing.

V prosinci 2011 začal pražský městský soud projednávat žalobu na známého pražského advokáta Jiřího Teryngela. Jde o tzv. kauzu Letka Team, v jejímž důsledku strávil v roce 2008 spolu s dalším obviněným Markem Stehlíkem několik týdnů ve vazbě. Mezi obžalované patří i slovenští občané Juraj Glaser a Vladimír Mošovský. Kvůli obchodu s cigaretami všichni čtyři čelí obvinění z trestného činu krácení daně a vydírání. Jako poškozený v této kauze figuruje podnikatel a lobbista Martin Ulčák a jeho spolupracovníci Marcel Belhocine a Libor Chrobok, kteří zároveň iniciovali trestní stíhání obviněných. V rámci předběžného líčení městský soud loni v lednu zpochybnil, že by chování obviněných mohlo vést k uvedeným trestným činům. Vrchní soud však v září jeho usnesení zrušil a kauzu mu vrátil k novému projednání.
„Z dosavadního průběhu hlavního líčení vyplývá, že pánové Ulčák, Belhocine a Chrobok ,měli pocit‘, že by mohli být okradeni. Jejich pocit nebyl nijak prověřován, rovnou byly zahájeny úkony trestního řízení. Ing. Ulčák však u hlavního řízení prohlásil, že jsem žádnou bezprávnou výhrůžku, tedy takovou, která by byla v rozporu s trestním zákonem, nepronesl,“ hájí se advokát Teryngel.
Ulčák trvá na tom, že trestné činy byly spáchány. „Plně se ztotožňuji s textem obžaloby,“ zdůrazňuje.

Konec kamarádšoftu

Jak vyplývá z předběžného projednání žaloby pražským městským soudem, kauza se začala hrát před pěti lety. Společnost Letka Team, jejímž většinovým správcem akcií byl Marko Stehlík a právním zástupcem advokát Teryngel, se v devadesátých letech minulého století vyprofilovala jako velkoobchodník s tabákovým zbožím. Od roku 2000 po několik let bez jakýchkoli potíží spolupracovala se společností Geco Tabák, jež patří do stáje Martina Ulčáka. Trhliny ale dosavadní vztah získal poté, co Stehlík akcie firmy pomocí Teryngela prodal na Slovensko. Nový majitel Vladimír Mošovský hned po prodeji 1. března 2007 vyměnil představenstvo firmy. Zmocnění k uzavírání smluv této společnosti nicméně zůstalo zachováno advokátu Teryngelovi. Den nato ale Martin Ulčák podal na policii s poukazem na ohrožení svých investic trestní oznámení pro podezření z podvodu. Obával se totiž o osud cigaret za tři čtvrtě miliardy korun, jež Letka koupila koncem roku 2006 od firmy Geco Tabák a na něž jí sehnal peníze od firmy Sokolovská uhelná zajištěné směnkami, jež vystavila Letka.
Ulčák proto požadoval cigarety zpět. O čtrnáct dní později obě strany uzavírají dohodu, v níž se Letka zavazuje dodat cigarety uložené ve skladu pronajatého společností L.M.G. výměnou za vrácení směnek. Nadto měla inkasovat 80 milionů korun, splatných ale až za rok a zajištěných směnkou. Ta se ovšem později ukázala jako neplatná, protože v textu chyběl údaj o směnečníkovi. Při kontrole ve skladu se však přišlo na to, že počty cigaret nesouhlasí s textem kupní smlouvy. Advokát Teryngel je proto odmítl vydat a kupní smlouvu i z dalších důvodů označil za neplatnou. Proto ani nepřevzal směnky vystavené společností Letka, jež zajišťovaly oněch tři čtvrtě miliardy korun. Mezitím se o dohodě mezi Letkou a Geco Tabákem dozvěděl finanční úřad a požadoval po Letce zaplatit 120 milionů korun za daň z přidané hodnoty, přestože zástupci společnosti Letka berňák upozornili, že daná kupní smlouva je neplatná. K prodeji cigaret tedy nedošlo a jsou uloženy ve skladu společnosti L.M.G. Letka však o cigarety tak jako tak přišla. Ulčák spolu s kolegy totiž koupili skladovací společnost L.M.G. a počátkem dubna 2007 cigarety vyskladnili ve prospěch sobě spřízněných firem. Stejně tak přišla i o 60 milionů korun ze svého účtu, které si odčerpal finanční úřad jako jistinu na daň. Následkem uvedených kroků Letka byla nucena požádat o zahájení konkurzního řízení.
„Zkrácení daně je zvláštním případem podvodu. Pachatel musí způsobit, že daň není vyměřena vůbec nebo je vyměřena v nesprávné výši s tím, že zatají nějaké skutečnosti. To jsem jako advokát, který společnost Letka Team zastupoval jen pro podpis smlouvy o prodeji cigaret, v žádném případě udělat nemohl. Navíc finanční úřad byl ještě před splatností daně informován jak o smlouvě, tak o důvodech, proč ji Letka pokládá za neplatnou,“ vysvětluje Teryngel, proč se necítí vinen z činu krácení daně.

Právo podle Petra Chelčického

Soudce Alexander Sotolář, který v lednu 2011 věc vrátil k došetření s tím, že přípravné řízení trpí závažnými procesními vadami, ve svém již citovaném usnesení zpochybnil, že by jednání obviněných mohlo naplnit znaky krácení daně či vydírání. „Pro pokus trestného činu podvodu (jak to na policii původně oznámili Ulčák a jeho kolegové – pozn. red.) nebylo v posuzované trestní věci nikomu sděleno obvinění. Trestní stíhání obviněných bylo zahájeno až s velkým časovým odstupem, a to pro úplně jiné trestné činy… Okolnosti, za nichž se tak stalo, a obsah pořízených záznamů odposlechů telefonických hovorů přitom nasvědčují tomu, že policii postupující od počátku v koordinaci s Marcelem Belhocinem, Liborem Chrobokem a zvláště Martinem Ulčákem šlo o to teprve sledováním budoucích obviněných… Zvlášť markantní je to z telefonátů mezi Ulčákem a příslušným policejním radou Petrem Bacovským, ale i ze vzájemných telefonátů Ulčáka, Belhocine a Chroboka. Je z nich zřejmé, že všichni jmenovaní se přitom vzájemně informovali o připravovaných krocích, domlouvali se na nich a cíleně zapojovali i další subjekty,“ vysvětluje soudce ve svém usnesení. Zároveň dodává, že Ulčák a jeho kolegové nebyli fakticky operací, jež je předmětem trestního stíhání obviněných, vůbec poškozeni. Naopak seskupení jimi ovládaných společností uspělo se vším, o co mělo v daném kontextu zájem.Cigarety skončily v jeho rukách, takže je mohlo prodat se ziskem, a zároveň docílilo vyrovnání všech pohledávek, které mělo za společností Letka.
Veškeré závěry městského soudu však pražský vrchní soud zrušil. Rovněž Martin Ulčák se s uvedeným neztotožňuje: „Mohli jsme přijít o více než 700 milionů korun, kdybychom nepodnikli sérii kroků, které záměr obžalovaných eliminovaly. Proto se škoda ve výši desítek milionů jeví jako malá. Soud bude požadovat vyčíslení, které i s důkazy poskytneme.“ Advokát Teryngel znechucený nejen tímto procesem, ale celkovou absencí právní erudice a nedostatkem respektu k judikatuře a zákonům, jej konfrontuje s pravdivostí citátu Petra Chelčického: Právo jest sieť, jíž brúk veliký proletí, ale muška malá uviezne. „Právní stát je jednou z iluzí, kterou nová věrchuška předhodila po listopadu 1989 masám. Ve skutečnosti je právní jistota menší než kdykoli dřív. Za totality byl evidentně porušován zákon směrem k hrstce disidentů. Dnes si zbohatlík může zaplatit trestní stíhání kohokoliv. Lepší je to potud, že zaplatit si ministra, policistu, státního zástupce určitě bylo a zřejmě dosud je velmi snadné. Pokud jde o soudy, díky hierarchii, která je nejméně čtyřstupňová, v daném případě městský soud, vrchní soud, Nejvyšší soud a Ústavní soud a nakonec i Evropský soud pro lidská práva, je to mnohem těžší,“ nebere si servítky Teryngel.