Výrobna piva a sladu v Broumovském výběžku v česko-polském pohraničí patří mezi jedny z nejzajímavějších pivovarů v republice. „I s manželkou nás tu teď pracuje patnáct,“ počítá ve své kanceláři Jaroslav Nosek, majitel a vrchní sládek pivovaru. Zatímco vzpomíná, že ještě v druhé polovině 90. let se tu ročně vařilo zhruba 36 tisíc litrů piva a nyní se výstav pohybuje kolem deseti tisíc hektolitrů Olivětínského opata, jeho mladší podsládek sype chmel do obrovské pánve na mladinku s objemem 188 hektolitrů. „Situace se zlepšila, lidé tady v regionu to pivo pijí,“ těší Noska a z jeho slov je patrné, že nejhorší časy už má broumovský podnik za sebou.
Napilno teď není jen ve varně, ale i u sudů – linka jede ostošest. V nerezových „kegech“ tady končí rovná polovina produkce, zbytek jde do lahví a nově i do plechovek.
Díky tomu, že pivovar a sladovna dýchají historií a člověk má pocit, jako by se vrátil do minulosti, sem vyrážejí stovky turistů. Nosek přiznává, že tržby z cestovního ruchu jsou pro pivovar důležité. Velký počet návštěvníků přijíždí z Polska.
Sortiment broumovského podniku je opravdu široký. Základem tu jsou spodně
kvašená piva – výčepní, ležáky i speciály –, která pak ve sklepě dochucují.
Kdo dorazí do prodejny na konci pivovarského dvora, může si odnést čerstvé pivo přímo z tanků v PET lahvích.
Teď se ale zaměříme na lahvový sortiment. A začneme u Opata Bitter, což je světlé výčepní pivo s extra dávkou chmelových šišek. Jejich vůně rezonuje hned v odéru stoupajícím ze sklenice. V chuti se pak mísí extrémní hořkost, která naprosto zazdívá pouze čtyřprocentní alkoholový náboj. Bitter klame tělem a honosí se dobrou pitelností.
Druhý na řadu přišel Opat světlý ležák, zdejší klasika, které se vypije nejvíc. Dvanáctka
se 4,8 procenta alkoholu voní sladem, její hořkost je minimální a nabízí univerzálnější chuť pro většinového pijáka.
Pivovar Broumov třída Osvobození 55, Broumov Sládek: Jaroslav Nosek
