Internetové hyperkavárny už vtrhly do Evropy
Syn řeckého rejdaře Stelios Haji–Ioannou je pokládán za charismatického byznysmena sršícího nápady. Jedním z jeho projektů jsou obrovské internetové kavárny easyEverything s vysokorychlostním přístupem za zanedbatelnou cenu. Zatím poslední – v pořadí devatenáctou – otevřel 19. ledna v Paříži. Je v ní 375 počítačů a přístupná je 24 hodin denně po 365 dní v roce. Přezdívá se jí internetový McDonald s.
Podnikavý Stelios, který si peníze nemusí půjčovat v bance, investoval do pařížského podniku kolem jednoho milionu liber, další milion věnoval na masivní reklamu. Jeho kavárny fungují už bezmála dva roky v patnácti evropských městech a v New Yorku, kde byla v roce 1999 otevřena první. Londýn jich má už dnes šest a Paříž by se ještě letos měla dočkat dalších dvou. „Poohlížíme se i ve východní Evropě, žhavá jednání probíhají na Balkáně. Vstoupili bychom tam pravděpodobně cestou franšízy. Ale ještě předtím otevřeme kavárny snad i v Polsku, Maďarsku a v České republice. Možná do roka, prozradil týdeníku EURO James Rothnie, ředitel corporate affairs celé skupiny easyGroup, do níž easyEverything patří.
Láká hlavně cena.
Originální není ani tak velikost internetových kaváren, jako ceny, které se v nich platí: deset franků (zhruba pětapadesát korun), jedna libra, dvě marky, dva dolary… Doba připojení je pohyblivá od dvaceti minut až do pěti hodin podle obsazenosti kavárny. Běžné internetové kavárny tak mohou podnikání pověsit na hřebík. V Paříži mají taxu frank za minutu, takže easyEverything je i v době špičky levnější. Tradičním internetovým kavárnám zřejmě nepomůže ani jejich sdružení EIAC, jehož představitelka Joie Kellyová razantně proklamuje, že „easyEverything není žádná internetová kavárna . „Lidé si pletou veřejný přístup k internetu s internetovou kavárnou, tvrdí
Stelios ví, jak se dostat zákazníkovi na kobylku. Délku času, kterou si „internaut koupí za svých deset franků, se dozví při vstupu. Tato doba je jistá a nijak ji neomezuje příchod nových klientů. Spíše se při uvolněném provozu ještě prodlouží. „Jsem přesvědčen, že internetová revoluce ještě neproběhla a že existuje latentní poptávka po rychlém a levném přístupu na síť. Z toho vychází koncept easyEverything, vysvětluje Stelios. „Našimi klienty jsou studenti, místní, obchodníci na cestách, turisté, drobní podnikatelé, vyjmenovává.
Partneři zvučných jmen.
Vybavení je slušné, Stelios si umí najít obchodní partnery. V New Yorku například přestřihl pásku nové kavárny spolu s Carly Fiorinovou, šéfkou Hewlett–Packardu. Výsledkem partnerství se společnostmi, jako Hewlett–-Packard, PSInet, Logitech, Samsung a Microsoft, je vysokorychlostní přístup k internetu přes optické kabely, ploché obrazovky, scannery, možnost tisku, uložení dat na CD a diskety, programy Microsoft Office 2000, Microsoft Works Suite 2001 a Microsoft Encarta 2001. Každý počítač je kromě toho vybaven „webcam kamerou – takže zákazník může natočit krátký videozáznam nebo přilepit k mai–lům vlastní fotografii – a telefonním sluchátkem, které slouží nejen k objednání kávy, ale i k levnějším hovorům přes síť.
Ne vše je dovoleno.
Pařížský podnik se do hodiny po otevření zaplnil ze 75 procent. Stelios říká, že průměrnou kavárnu navštíví denně pět tisíc lidí, největší nával však bývá na Štědrý den. Do Londýnských center přišlo o loňských Vánocích 45 tisíc lidí. Průměrná obsazenost je 40 procent. Kolem šesté ráno je nejnižší, mezi deseti a patnácti procenty, a v odpolední špičce téměř stoprocentní.
Co se však děje s historií zákazníka? „Po vypnutí se jednoduše vše smaže, říká Stelios a odmítá připustit, že by nějakým způsobem využíval dat. „Nemůže se stát, že by dva týdny od návštěvy centra byl zákazník zahlcen reklamní poštou, uklidňuje Julien Sausset, marketingový manažer pro Francii.
To však neznamená, že by v kavárně bylo dovoleno všechno. Systém je vybaven filtrem cenzurujícím přístup na pornografické stránky nebo na stránky s rasistickou tematikou. „Jinak můžete dělat vše: posílat poštu, chatovat, nakupovat po webu, hledat si novou práci nebo jednoduše surfovat, lapidárně vysvětluje majitel easyGroup. V kavárně padají i rekordy. „Myslím, že to bylo v Londýně, kde někdo vydržel surfovat osmnáct hodin, dodává.
Londýnská kavárna proslula i jako místo seznámení. „Možná si někdo chodí zasurfovat jen proto, aby si popovídal nebo navázal novou známost, domnívá se Stelios.
