Brownfieldy mohou přispět k dobré pověsti firmy, která je zrekonstruuje. Především zahraniční zákazníci chápou historické areály jako vizitku tradice a garanci korektní spolupráce. Přesto mezi podnikateli není o opuštěné a chátrající továrny či jiné objekty velký zájem.
Autor: Profit - Martin Siebert
Renovace bývalého cukrovaru v Chrudimi sice nebyla laciná, ale firmě TMT se vyplatila. Historický objekt vzbuzuje u zákazníků pocity důvěryhodnosti a tradice, které jsou zárukou fér jednání. „Říkal jsem tomu domy hrůzy, protože tu padala schodiště, propadaly se střechy, bylo to absolutně nepoužitelné. Prostě děs a běs,“ vzpomíná Aleš Brotan, ředitel a jeden z devíti spolumajitelů společnosti TMT Chrudim. „Dnes, když k nám přijede klient, ocení sepětí s historií, po čase vidí i pokrok v rekonstrukci, což vypovídá o firmě, o jejím vztahu k podnikání, o prosperitě. Zákazníci chápou, že tu chceme být a podnikat dlouho. Tradice, která na ně působí, hraje v náš prospěch,“ dodává.
Pověřená ředitelka agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová tvrdí, že brownfieldy mohou být vynikající investiční příležitostí. Většinou totiž leží v lokalitách s vybudovanou infrastrukturou, kam jsou lidé zvyklí dojíždět za prací. „Jde o místa, která byla kdysi centrem života a povznášela své okolí ekonomicky i sociálně. Mají svou historickou hodnotu. Pak je ovšem lidé z nejrůznějších důvodů opustili a objekty i s okolím začaly chátrat,“ vysvětluje šéfka CzechInvestu, jehož pracovníci vypracovali Národní strategii brownfieldů. Dokument vzala loni na vědomí česká vláda s tím, že jejím hlavním cílem je vytvoření vhodného prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektů a prevenci vzniku nových brownfieldů.
Investoři raději staví na zelené louce
Problém byl dosud v tom, že brownfieldy nebyly popsány a zmapovány tak jako možnosti průmyslových zón na zelené louce. Přitom vhodné plochy pro průmyslové areály na nových lokalitách začínají být omezené. Navíc je stále obtížnější získat povolení k výstavbě na zeleném. Alternativou mohou být právě brownfieldy. Jde o zcela nebo zčásti opuštěné průmyslové areály, staré zemědělské objekty, nevyužívané drážní pozemky, bývalé vojenské prostory, vybydlené obytné čtvrti a podobně.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu chce pouze osm procent investorů založit svůj nový podnik v Česku na území brownfieldu. „Zájem o tato území připravená k regeneraci sice minulý rok mírně vzrostl, oproti roku 2007 o dvě procenta, přesto je jejich podíl stále nízký,“ uvádí mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský. Důvody vidí v tom, že rekultivovat starý opuštěný areál je mnohem legislativně a časově složitější, než stavět na zelené louce. Investice do brownfieldu předpokládá oproti výstavbě na volné ploše dva kroky navíc – rekonstrukci a vyjednávání se soukromými majiteli.
„Majetkoprávní vztahy mohou být největší překážkou. Proto byz-nysmeni raději realizují projekty na zelené louce. Při takových investicích nejsou limitováni původní dispozicí objektu, častou ekologickou zátěží, nemusejí řešit majetkoprávní komplikace. Šanci tak mají především akce využívající brownfieldy, které získají veřejnou finanční podporu, což vyváží uvedené nevýhody,“ tvrdí Bartovský.
Krize obnovu areálů pozastaví
Chrudimskou TMT přišla obnova bývalého cukrovaru ve dvou etapách na 79 milionů korun, z nichž necelých dvacet milionů dostala firma v rámci dotace z Evropské unie. Přestože má přislíbené z evropských fondů další finance, nyní kvůli hrozící krizi rekonstrukci pozastavila. „Teď o ty peníze přijdeme, snad budou vyhlášeny nové granty, ale v této době to nebudeme rozjíždět,“ uvažuje ředitel společnosti, která plánuje v přibližně desetihektarovém areálu ještě vybudovat skladové prostory.
„Máme zpracovanou studii, jež koncepčně zachovává ráz areálu. Mohli jsme postavit novější a možná i lacinější haly, ale tady jsme doma,“ naznačuje Brotan, proč si společnost zvolila složitější cestu. Firma, která působí v oblasti dopravních a manipulačních systémů, podpěrných ocelových konstrukcí a speciálních zařízení podle přání zákazníka, získala za renovaci rozpadajícího se cukrovaru dokonce tituly Technologický rozvoj a Brownfield roku.
Je zřejmé, že obnova areálů využívaných v minulosti pro průmyslovou, zemědělskou, stavební nebo jinou činnost, se kvůli sílící krizi zpomalí. „Krizi lze ale uchopit i jako šanci k prosazení politiky, která bude usměrňovat tok prostředků z podpůrných programů právě směrem k brownfieldům,“ předpokládá Karel Potměšil, analytik společnosti Cyrrus, poskytující služby na kapitálových trzích. „V těchto lokalitách lze v době recese nalézt cíl, jak podpořit hospodářství. A v období ekonomického oživení budou revitalizovaná území zajímat více investorů než dosud,“ doplňuje.
V tuto chvíli se brownfieldy mohou podle analytika dostat do popředí zájmu podnikatelů jen v případě, že se vláda rozhodne pro opatření na zatraktivnění těchto oblastí pro podnikání. „Spolupráce soukromého a veřejného sektoru nabývá v krizi na důležitosti. Brownfieldy tak lze využít i k prosazení relativně smysluplných opatření na podporu ekonomik v nadnárodní bázi,“ uvádí Potměšil s tím, že za méně smysluplné zásahy považuje například obří pomocné balíčky pro banky, automobilky a podobně.
Byty v brownfieldech vyřeší problémy se satelitními městečky
Součástí Národní strategie brownfieldů je i závazek spravovat národní databázi těchto objektů, kterou provozuje agentura CzechInvest na stránce www.brownfieldy.cz. Jejím cílem je ulehčit investorům vyhledávání vhodné lokality podle řady nabízených kritérií. Na této adrese je rovněž k dispozici aktuální přehled dostupných výzev dotačních programů využitelných pro regeneraci brownfieldů.
„Vyhledávací studie vznikala v letech 2005 až 2007, aby se zjistilo, kolik peněz bude nutné investovat do regenerace brownfieldů a kolik je jich v Česku celkem. Ve spolupráci s kraji jsme vytipovali 2355 míst, jejichž obnova by přišla na stovky miliard. Odhaduje se, že celkem je jich v tuzemsku jedenáct až dvacet tisíc,“ uvádí Igor Gargoš, ředitel odboru konstrukce regionálních projektů CzechInvestu.
V seznamu brownfieldů nejsou zaznamenány pražské lokality, protože tam jde většinou o atraktivní místa, jež není potřeba zviditelňovat či dotovat. Jestliže takzvaně leží ladem, často brání jejich renovaci majetkoprávní vztahy. V Praze dnes existuje mnoho rekonstruovaných brownfieldů, jež mohou sloužit jako příklady, co všechno a jak lze z chátrajících areálů vytvořit.
Například Smíchov se na místech starých fabrik pyšní obchodními centry, hotely, kinosály, soubory kanceláří i redakcí. V Karlíně vystřídaly tovární haly ČKD administrativní budovy, Palác Karlín a Corso. V Holešovickém pivovaru je nyní moderní komplex kancelářských a obchodních ploch Office Center zachovávající architektonické prvky konce 19. století. Ve Vysočanech vznikne z bývalé továrny Praga zóna bydlení, sportu a rekreace. V nefunkční modřanské čokoládovně Orion roste rezidenční komplex Belaria park s šesti sty byty. Část bytů vznikne rekonstrukcí původních staveb, což je trend, který pražský magistrát podporuje, protože dosavadní masová výstavba satelitních městeček přinesla mnoho komplikací.
„Rostou nároky na městskou dopravu. Lidé požadují stejné služby jako ve městech, ale ty tam zhruba deset let nebudou,“ vysvětluje náměstek primátora hlavního města Pavel Klega. Výstavba moderních bytů na místě bývalých pražských továren, nádraží či skladů by tento trend mohla částečně změnit. Do lokalit brownfieldů vede městská doprava, existují tam pracovní příležitosti, v okolí jsou školy a veškeré služby. „Pro Prahu bude výhodné, pokud bude poptávka po bydlení uspokojena v těchto místech, protože další velký rozmach satelitů je už neúnosný,“ tvrdí Klega.
Dotace existují, ale nevyplácejí se předem
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PROGRAMY VYUŽITELNÉ PRO BROWNFIELDY
• Operační program Podnikání a inovace
– 12,444 miliardy korun
• Program rozvoje venkova
– 25,768 miliardy korun
• Integrovaný operační program
– 13,050 miliardy korun
• Operační program Životní prostředí
– 11,304 miliardy korun
• Operační program Praha Konkurence-
schopnost – 1,608 miliardy korun
• Regionální operační program NUTS II
Severovýchod – 12,463 miliardy korun
• Regionální operační program NUTS II
Střední Morava – 12,297 miliardy korun
• Regionální operační program NUTS II Severozápad – 12,088 miliardy korun
• Regionální operační program NUTS II Jihovýchod – 9,318 miliardy korun
• Regionální operační program NUTS II
Střední Čechy – 8,805 miliardy korun
• Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko – 8,317 miliardy korun
• Regionální operační program NUTS II
Jihozápad – 7,219 miliardy korun
• Celkem – 134,681 miliardy korun
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Ve vyspělých západních ekonomikách jsou průmyslové zóny běžnou součástí urbanistického plánu. Šanci podnikat v nich nalézají i malé a střední firmy. V Evropě je za lídra v této pro-blematice považována Velká Británie, která využila brownfieldy na 200 tisících hektarů. Studie CzechInvestu, přibližující 2355 brownfieldů o celkové rozloze přes 10 tisíc hektarů, byla vůbec první komplexní analýzou, která se zabývala těmito areály v Česku. Náklady na regeneraci jednoho brownfieldu dosahují v průměru 85 milionů korun.
V tuto chvíli je podle ministerstva průmyslu a obchodu investorům v tuzemsku k dispozici dvanáct tematických a regionálních programů, které lze využít na revitalizaci brownfieldů. Některé dotační tituly jsou přímo zaměřeny na regenerace těchto oblastí, jiné mají pouze doplňkový charakter. Nejdůležitější je operační program Podnikání a inovace. Ovšem dotaci dostanou podnikatelé vyplacenou až zpětně. Odborníci se shodují, že kdyby byly částky k dispozici předem, byla by situace pro byznysmeny i pro nastartování ekonomiky obecně snazší.
