Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera přišel o talár, i když v tuto chvíli jen na oko. Kárný senát Vrchního soudu v Praze minulé úterý potvrdil, že Kučera zasahoval do vyšetřování dnes už legendární kauzy Čunek. Před kárný senát pohnala Kučeru zhruba před dvěma a půl lety jeho nadřízená – předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, která ho ze zákulisního ovlivňování Čunkova případu obvinila.
Soudcem i mimo síň
„Skutek se stal a má charakter kárného provinění,“ argumentoval předseda kárného senátu Viktor Mach. Podotkl, že Kučera podle něj jednal opakovaně a cíleně. Kučerovo tvrzení o společenských setkáních tedy před soudem neuspělo, protože soudce je podle rozhodnutí kárného senátu vázán povinnostmi svého úřadu neustále, tedy i mimo dobu v jednací síni během pracovní doby. Kučerovi přitížila i skutečnost, že na schůzkách byl také někdo, kdo už neměl s justicí nic společného, v tomto případě exministr Pavel Němec. Kárný senát také označil za hodnověrné svědky, kteří v případu vypovídali, tedy účastníky některých schůzek, například ostravskou krajskou státní zástupkyni Zlatuši Andělovou.
Pavel Kučera se proti rozhodnutí odvolal, takže zatím zůstává soudcem. Kárný senát Nejvyššího soudu ale musí rozhodnout do prosince, kdy Kučera odchází do důchodu a odvolací kárné řízení by se už nemohlo uskutečnit. „Mohl jsem podat rezignaci už dávno a zdejší soud by musel kárné řízení zastavit, jenže já jsem o to nestál, já jsem věřil ve zprošťující rozsudek. Když nebudu ve funkci soudce, tak řízení pokračovat nebude,“ vysvětlil těsně po vynesení rozsudku Kučera.
Na počátku kárné žaloby Brožové na Kučeru byly schůzky nejvyšších představitelů justice v roce 2007 ohledně vyšetřování Čunkovy kauzy. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká v té době odebírala případ přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ho jihlavskému Arifu Salichovovi, který případ uzavřel. Ostravská krajská státní žalobkyně Zlatuše Andělová v té době dozorovala práci žalobce Obsta. Na schůzkách s ministrem Pavlem Němcem a Pavlem Kučerou jí prý bylo naznačováno, aby trestní řízení v Čunkově kauze protahovala. Na průběhu Čunkova vyšetřování visel osud celé Topolánkovy vlády. Na jednom z těchto „nestandardních setkání“, jak je Andělová označila, jí údajně Kučera řekl, že „nezávislost justice musí ustoupit politickým zájmům“.
Podjatost nepodjatost
Pikantní na odvolání k vyšší instanci je, že Nejvyšší soud je v současnosti rozdělen na dva tábory: jeden straní Kučerovi, druhý Brožové. A předsedou kárného senátu tohoto soudu je Jiří Pácal. Právě toho Iva Brožová v souvislosti s Kučerovým případem obvinila z podjatosti. Pácal totiž rozhodoval o tom, jestli se bude Kučerovým případem zabývat kárný senát olomouckého nebo pražského vrchního soudu a předal případ Praze, kde byla větší pravděpodobnost verdiktu přívětivějšího pro Kučeru.
Hlavním důkazem podjatosti soudce Pácala měl být jeho dopis Brožové coby šéfce, ve kterém jí sděluje: „Oznamuji Vám, že dlouhodobé přátelské vztahy s JUDr. Pavlem Kučerou mohou vzbuzovat obavy o mé podjatosti v jeho kárné věci.“ A navrhl příslušný zákonný postup. Pácal ale nějaký čas poté napsal překvapivě jiný přípis, ve kterém konstatuje, že podjatý naopak není.
Týdeník EURO se před časem Jiřího Pácala zeptal, jak to s přátelstvím mezi ním a Pavlem Kučerou skutečně je. Přímé odpovědi se ale vyhnul. „Osobně jsem opakovaně předkládal posouzení mojí případné podjatosti předsedkyni Nejvyššího soudu, kárnému senátu Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího soudu. S konečnou platností rozhodl předseda kolegia Nejvyššího soudu na základě rozhodnutí Ústavního soudu, že v této věci nejsem podjatý,“ odpověděl Pácal.
V dohledné době tedy snad budeme mít příležitost zjistit, jak to s případnou podjatostí či nepodjatostí kolegy soudce Kučery Jiřího Pácala je.
