Složitá jednání zahájená v březnu, tedy měsíc po britském odchodu z EU, rozhodnou mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv či o obranné a bezpečnostní spolupráci. Rozhovory jsou rozdělené do zhruba desítky tematických oblastí, z nichž v některých se podle diplomatů možný kompromis zatím nepřiblížil ani o píď.
Zásadní rozpory jsou mezi Bruselem a Londýnem v otázce sladění podmínek hospodářské soutěže. Obě strany mají dlouhodobě rozdílné pohledy na to, jaké klimatické, sociální či daňové standardy by měla Británie dodržovat, aby získala přístup na unijní jednotný trh.
Další spor se točí kolem práv na rybolov v britských vodách. Zatímco EU požaduje, aby rybáři z unijních zemí měli stále možnost lovit v moři okolo Británie bez zásadních omezení, Londýn ve svém pracovním návrhu podle dostupných informací požaduje stanovení přísných kvót, o jejichž výši by se vyjednávalo každý rok.
Obdobné rozpory trvají i kolem finančních služeb, kde chce naopak Británie dojednat přístup na evropský trh pro banky a finanční společnosti z londýnské City.
Jednání dnes pokračují několikahodinovou videokonferencí, na niž v dalších dnech navážou rozhovory rozdělené do tematických oblastí. Další kola jsou naplánována na polovinu května a začátek června.
Bude se přechodné období prodlužovat?
Unijní představitelé se obávají, že kvůli zpoždění i méně efektivnímu vyjednávání na dálku, což je důsledek nynější pandemie, roste riziko, že do konce přechodného období v prosinci dohoda nebude hotova. Snaží se proto přesvědčit britskou vládu, aby do poloviny roku požádala o prodloužení přechodné doby. Londýn to však odmítá a tvrdí, že dohodu je stále možné stihnout. Kabinet Borise Johnsona se k požadavku Bruselu staví kriticky zejména proto, že v době, kterou lze prodloužit až o dva roky, by musela Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoli již na chod unie nemá žádný vliv.
Pokud by vyjednávací období nakonec nebylo prodlouženo a obě strany by nedospěly ke kompromisu, vzájemný obchod by od ledna příštího roku provázela cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.
