Evropská komise ve středu představila radikální plán nové "architektury" dohledu nad svými bankami a finančním systémem.
José Barroso
Autor: ec.europa.eu
„Naším cílem je chránit evropské daňové poplatníky před opakováním temných dní z podzimu roku 2008, kdy vlády musely nalít do bank miliardy euro,“ zdůvodnil projekt předseda evropské komise José Barroso.
Nová pravidla počítají se vznikem silných institucí vybavených pravomocemi přehlasovat v některých bodech rozhodnutí národních regulátorů. Návrh je součástí širšího „balíku“ nových pravidel pro celkový dohled nad evropským finančnictvím.
Jestli ale vstoupí v platnost zatím není jisté. Potřebuje totiž souhlas všech 27 členských států. Těm se přitom velké pravomoci nových dohlížitelů z Bruselu nemusejí líbit. Platí to hlavně o Británii, v jejímž londýnském City je finanční centrum unie.
Tamní bankéři a investoři už totiž dříve ohlásili, že pokud EU pravidla příliš přitvrdí, Londýn opustí. Na druhou stranu po přísnějších pravidlech volá veřejnost i politici na celém světě, včetně USA.
Zde je shrnutí hlavních bodů navrhovaného systému:
Evropský výbor pro systemická rizika
Evropský výbor pro systemická rizika (European Systemic Risk Board) spustí sirény, jakmile spatří rizika ohrožující finanční systém, například podobná těm, která způsobila současnou krizi.
Bude vydávat varování spolu s návodem, co bude třeba s konkrétním rizikem provést. Bude moci dané zemi například nařídit některé kroky k jejich odstranění. Země pak bude muset vysvětlit, proč dané opatření nedodržela.
Výbor tedy nebude mít žádné právně vymahatelné „páky“, jak si svá varovná doporučení vynutit, svůj vliv bude opírat o politický tlak.
Varování mohou být zveřejněna, pokud se na tom výbor shodne.
Výbor bude prodlouženou rukou Evropské centrální banky (ECB), odkud přijde i většina personálu. ECB bude také jmenovat tajemníka výboru.
Orgán bude spravován tak zvaným generálním výborem, v němž zasedne president ECB, guvernéři centrálních bank zemí v regionu a člen Evropské komise.
Předseda orgánu bude volen centrálními bankéři členských zemí EU. Podle mnohých se tak hlavním kandidátem na post stává Jean-Claude Trichet, prezident ECB.
Předseda bude „veřejnou tváří“ výboru, v jeho pravomoci bude například svolávat mimořádná zasedání.
Unijní hlídací psi
Nad bankami, pojišťovnami a burzami budou dohlížet tři nové orgány - Evropský bankovní úřad (the European Banking Authority) Evropský úřad pro dohled nad trhy a cennými papíry (the European Securities and Market Authority) a Evropský úřad pojištění a zaměstnaneckých penzí (the European Insurance and Occupational Pension Authority.
Tyto orgány sestaví jednotná pravidla dohledu nad finančním sektorem pro celou EU. Z těchto pravidel se pak stane evropské právo.
Tyto tři orgány budou instruovat stávající podobně zaměřené národní orgány. Pokud například bude mít Evropský bankovní úřad za to, že britský Úřad finančního dohledu (Financial Services Authority, FSA) neplní standardy dohledu, může mu nařídit konat do jednoho měsíce.
Pokud FSA nic nepodnikne, nastoupí Evropská komise, která může národnímu úřadu (v našem příkladu FSA) nařídit konat. FSA by se pak musel podřídit, nebo do deseti dnů vysvětlit, kdy tak chce učinit.
Slabá koordinace mezi národními dohlížiteli je považována za jednu z příčin finanční krize. V budoucnu tak bude Evropský bankovní úřad moci nařídit národním regulátorům, aby podnikli jednotné kroky.
Pokud národní dohlížitel toto nařízení odmítne, bankovní úřad si ho může vynutit. Ale jen v těch případech, kde „akce nebo neakce“ lokálního regulátora ohrozí například investory nebo střadatele.
Evropský úřad pro dohled nad trhy a cennými papíry bude mít bezprostřední pravomoc nad ratingovými agenturami, v jejichž benevolentním hodnocení úvěrových balíčků je spatřována další z příčin finanční krize.
Evropský výbor pro systemická rizika bude moci žádat tyto tři úřady nebo jejich národní verze o informace například ohledně toho, jaké je expozice dané banky v riskantním regionu, jako je například Island nebo východní Evropa.
Všechny tři nové „dohlížecí“ úřady i jednotlivé země mají povinnost výboru pro systemická rizika předat informace týkající se i jednotlivých společností.
