Země Evropské unie našly shodu ohledně podoby pravidel, která mají velkým firmám ztížit neplacení daní využitím nesouladu v daňových systémech EU a třetích států.
„Je to poslední z několika opatření, která mají zabránit tomu, aby se velké firmy vyhýbaly placení daní,“ uvedl Edward Scicluna, zástupce nynějšího maltského předsednictví a připomněl doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2015 týkající se právě snižování korporátních daňových základů a přesunů zisků.
Dohoda navazuje na směrnici proti agresivnímu daňovému plánování z loňského června, jejímž cílem bylo ztížit neplacení firemních daní v Evropské unii.
Loni v prosinci se tehdejšímu slovenskému předsednictví věc uzavřít nepodařilo. Nynější kompromis odsunuje aplikaci pravidel až do roku 2020, v určitých případech až do roku 2022.
Korporace hledají skulinky
Unie v posledních letech reaguje sérií nových pravidel na stále častější kritiku velkých firem, jako jeApple, Google či Starbucks, které se nejrůznějšími způsoby snažily zajistit si v Evropě co nejnižší daně.
Čtěte o napjatých vztazích mezi USA a EU v obchodní oblasti:
USA na seznamu daňových rájů? Brusel hrozí Trumpovi obchodní válkou
Nyní domluvená pravidla se týkají takzvaných „hybridních nesouladů“, kdy firmy ke snižování daní využívají různá pravidla ve dvou či více státech, například související s daněním určitých příjmů či typů podniků. Dnešní dohoda má zajistit, že tyto nesoulady nebude možné využít k tomu, aby se společnost v EU vyhnula danění.
| Spolupracujte, vyzvala Evropa daňové ráje |
|---|
| Evropská unie se rovněž písemně obrátila na zhruba devět desítek zemí z celého světa, které by teoreticky mohly skončit na vznikající černé listině daňových rájů. Státy EU pozvala ke spolupráci v boji proti daňovým únikům. „Rád bych zdůraznil, že v současnosti žádná 'černá listina' neexistuje. Máme jen velkou skupinu jurisdikcí, které žádáme, aby s EU začaly diskutovat,“ prohlásil zástupce aktuálního maltského předsednictví Edward Scicluna. Experti by měli situaci v konkrétních státech posuzovat přibližně do podzimu tak, aby samotná černá listina mohla vzniknout do konce letošního roku. Evropská komise už loni v polovině září zveřejnila seznam skoro devíti desítek států z celého světa, u kterých je vyšší riziko vyhýbání se daňovým povinnostem. Jsou mezi nimi jak země běžně označované za daňové ráje, tak i vyspělé ekonomiky včetně například Spojených států či Austrálie. |
Náměstek českého ministra financí Petr Pavelek po schůzce dohodu označil za úspěch. Připomněl, že různé státy mají například jiná pravidla pro míru započitatelnosti úrokových nákladů do daňového základu, zdanění dividend a podobně. „Je to hodně o finančních instrumentech, finančním sektoru,“ připomněl.
Krok za krokem
Rozhodnutí ministrů dnes uvítal eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. „Krok za krokem přetínáme kanály užívané určitými firmami k tomu, aby se vyhnuly zdanění,“ uvedl s tím, že cílem je zajistit v EU spravedlivější daňové prostředí.
K nové dohodě se musí vyjádřit europarlament, poté věc členské země definitivně potvrdí; v tomto případě je třeba souhlas všech států EU. Země pak budou mít čas do konce roku 2019 na převedení pravidel do své národní legislativy.
Přečtěte si, jak si EU došlápla na americký Apple:
Irsko má po Applu vymáhat 13 miliard eur za daňové výhody
