Evropská komise dnes zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku, které podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů nacházejících se v Itálii a Řecku. Komise tak prakticky naplnila krok, který v úterý oznámil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Česká republika má nyní čtyři týdny na odpověď, což je "s ohledem na naléhavost situace" kratší termín než obvyklé dva měsíce.
Výzva, která má podobu dopisu komisaře Avramopulose českému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, je prvním krokem v řízení pro nesplnění povinnosti. Po české odpovědi může ze strany komise následovat takzvané odůvodněné stanovisko a poté se unijní exekutiva může obrátit na soud EU. Ten by následně rozhodoval o případné pokutě pro stát.
Podle názoru komise tři země přes opakované výzvy porušují své právní povinnosti a neberou ohled na své závazky vůči Itálii, Řecku a dalším členským státům unie.
| Země si podle kvót převzaly 20 869 běženců |
|---|
| Země Evropské unie si k 9. červnu v rámci programu přerozdělování azylantů podle kvót převzaly z Itálie a Řecka celkem 20 869 osob. Uvedla to Evropská komise. Do září by přitom mělo být podle původní dohody z roku 2015 přerozděleno 160 000 lidí. Nyní už je jasné, že jich bude výrazně méně. „Všichni ti, kdo mají nárok - a je to výrazně nižší číslo než 160 tisíc - by měli být přemístěni v příštích měsících. Toho se dá dosáhnout, pokud všechny země přijmou svůj spravedlivý díl,“ prohlásil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. |
Země Evropské unie se v roce 2015 shodly na mimořádném programu, v jehož rámci mělo být za dva roky z migrační krizí postižených Řecka a Itálie přerozděleno podle kvótového klíče mezi ostatní státy unie 160 tisíc přesně definovaných žadatelů o azyl ze zemí, u jejichž občanů je velká pravděpodobnost udělení mezinárodní ochrany. Prvních 40 tisíc bylo dobrovolným závazkem států včetně Česka. U dalších 120 tisíc byly Česká republika a několik dalších zemí proti, byly ale přehlasovány. Postup následně Slovensko a Maďarsko napadly u evropského soudu.
Program ale příliš nefunguje, dosud bylo přesunuto jen asi 21 tisíc osob a komise sama uvádí, že celkové číslo naplněno nebude. Evropská komise ale zároveň upozorňuje, že povinnost přerozdělit oněch několik desítek tisíc lidí, kteří na přesun nárok mají a jsou nyní v Itálii a v Řecku, v září neskončí. Své kvóty zatím nenaplňuje naprostá většina zemí EU, tempo přebírání migrantů se však zrychluje.
Opravdu jde v případě kvót o princip? Přečtěte si komentář Lubomíra Hegera
Komise postup vůči trojici států zdůvodňuje tím, že Česko, Polsko a Maďarsko neplní povinnost nejméně každé tři měsíce nabízet do programu volná místa. Například Česká republika podle komise „neoznamuje v pravidelných intervalech, a alespoň každé tři měsíce, náležitý počet žadatelů, kteří by mohli být rychle přemístěni na její území“ a neplní následně ani další povinnosti, které by z takového oznamování plynuly.
Česko, které přijalo jen 12 žadatelů o azyl, nová místa nenabídlo už déle než rok. Například Rakousko, proti němuž podobné řízení vedeno není, sice nepřijalo z Itálie a Řecka ještě vůbec nikoho, ale v květnu slíbilo volná místa pro 50 osob.
| Jourová: Není to dobré řešení |
|---|
| Podle české členky Evropské komise Věry Jourové není řízení s Českem kvůli kvótám dobrým řešením. Na samotném jednání komise k tomuto bodu ale ve Štrasburku odpoledne chyběla. „Já jsem potřebovala se vrátit do Bruselu a protože jednání začalo později, tak jsem ten bod už nestihla,“ uvedla komisařka. Na jednáních s ostatními komisaři ale opakovaně upozorňuje, že přerozdělování žadatelů o azyl není podle ní dobré řešení. |
Migrační kvóty Evropské unie kritizoval Miloš Zeman. Podle prezidenta představují ztrátu suverenity členských zemí EU. „Je to začátek manipulace státností,“ řekl. Domnívá se, že každá země si má sama rozhodnout o tom, koho na své území umístí.
Komisař Avramopulos na možnost v úterý oznámeného a nyní realizovaného kroku upozornil už před měsícem, kdy unijní státy vyzval ke změně přístupu. Praha reagovala rozhodnutím vlády, podle něhož je program nefunkční a Česká republika se na něm dál podílet už nehodlá.
V úterý Avramopulos uvedl, že pokud Praha, Varšava a Budapešť svůj přístup změní, může i komise změnit svůj postoj k celé právní proceduře. Komise nyní Česku připomněla, že na povinnosti plynoucí z rozhodnutí o přerozdělování žadatelů o azyl upozorňovala opakovaně a v několika případech Česko výslovně vyzvala k plnění závazků.
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU