BRUSEL (žiž) - Česko sice při jednání o vstupu do Evropské unie uzavřelo klíčovou kapitolu „hospodářská soutěž“, Brusel však má stále výhrady k pomoci, již stát poskytl českým bankám. Šéf českých vyjednavačů Pavel Telička musel slíbit, že Praha předá Evropské komisi úplný a přesný seznam, kdy se Česká republika rozhodla vypomoci bankovnímu sektoru.
Evropská unie při rozhovorech uvedla, že Česko dosud nepodalo v tomto bodě dostatečně detailní informace. Brusel se přitom zajímá zvláště o ty případy, kdy má být státní pomoc na základě dříve přijatých rozhodnutí poskytována ještě po vstupu do Evropské unie. Konkrétně jde o případy České spořitelny, bývalé IPB (dnes ČSOB) a Komerční banky. Kdyby české státní úřady nedaly vše do pořádku a nesdělily Bruselu relevantní informace, hrozilo by, že Evropská komise začne tuto pomoc posuzovat znovu po vstupu České republiky do EU. Takové posuzování může být přísnější než u kandidátské země.
Bankovní kruhy se obávají, že za určitých okolností by pak Brusel mohl buď poskytování další veřejné podpory zakázat, nebo dokonce žádat vrácení už poskytnuté pomoci. Kritici v této souvislosti mluví o neschopnosti české státní administrativy, která dosud nedokázala seznam veřejných podpor Bruselu předložit. Evropská unie také upozorňuje, že český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zatím nezaujal stanovisko ke všem případům státní pomoci.
Hana Heidlerová, která řídí vyjednávání s Evropskou unií na českém ministerstvu financí, na obhajobu státní administrativy uvádí, že při rozhovorech s Bruselem nebylo vždy jasné, co lze považovat za veřejnou podporu, a co nikoli. Kupříkladu vyrovnání ztrát z novomanželských půjček, jež v minulosti poskytovala spořitelna, podle ní veřejnou podporou není. Heidlerová zároveň připomněla, že Česká republika byla první zemí, která v roce 1998 na základě asociační dohody začala uplatňovat pravidla Evropské unie pro poskytování státní pomoci.
Dalším sporným případem při posuzování toho, co je, nebo není podpora státu, mohou být úvěry na družstevní a bytovou výstavbu v celkovém objemu více než šestnácti miliard korun, jež byly v roce 1998 převedeny z bývalé IPB do Konsolidační banky. U některých úvěrů dosahovala lhůta splatnosti až čtyřiceti let. Jde tedy o to, zda z pohledu Bruselu veřejná podpora pokračuje až do okamžiku, kdy se aktivum stane splatným.
Hana Heidlerová považuje přístup Bruselu k české státní pomoci bankám za přísnější než v případě ostatních kandidátských zemí. Důvodem může být dřívější stížnost Nomury, někdejšího vlastníka IPB, u Evropské komise. Nomura tvrdí, že pomoc ke koupi bývalé IPB, kterou český stát poskytl ČSOB, není v souladu se závazky, jež vyplývají z asociační dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií. Brusel si na celou záležitost kolem Nomury dává velký pozor, podle pozorovatelů však nic nenasvědčuje tomu, že by Evropská komise jakkoliv dávala bývalému vlastníkovi IPB za pravdu.
Kritici toho, jak český stát vede jednání, nicméně prohlašují, že požadavky Bruselu nejsou nijak přemrštěné – nejde o nic jiného, než o poskytnutí seznamu státní pomoci.
Problém veřejné podpory českým bankám se pokusili řešit Rakušané, kteří na půdě EU navrhli jakousi tlustou čárou za tím, co již český stát na pomoc vynaložil. To se, jak prohlásila Hana Heidlerová, především nelíbilo Evropské komisi. Čeští vyjednavači sice oceňovali, že by rakouský návrh přinesl „právní jistotu“, na druhé straně by také mohl zpomalit jednání o uzavření kapitoly „hospodářská soutěž“. Podle některých zdrojů proto požádal Rakušany o stažení návrhu přímo Pavel Telička. Rakušané na rozhovorech jednali v souladu se zájmy rakouské Erste Bank, jež ovládá Českou spořitelnu.
Seznam, který nyní na základě Teličkova závazku musí Praha vypracovat, má být přílohou ke smlouvě o vstupu Česka do Evropské unie. Ta by měla být podepsána v příštím roce na jaře. Hana Heidlerová uvádí, že až do data vstupu pak bude možné na tento seznam doplňovat další případy. V případech státní pomoci, které budou uvedeny v seznamu společně s pozitivním stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (a Evropská komise toto stanovisko nezpochybní), by po vstupu České republiky do EU už neměly vznikat problémy.
